Rozpravy o médiích: Pět úhlů pohledu na prezidentskou volbu

Únor 10, 2013 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nová média a Web 2.0, Svoboda tisku • by

Pro EJO napsal Adam Pešek z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. 

Prezidentské volby a role médií v nich, tak znělo lednové téma řady debatních večerů Rozpravy o českých médiích. V přednáškovém sálu FSV svůj pohled na první českou přímou volbu prezidenta nabídli Jan Tuček z výzkumné agentury STEM/MARK, americký novinář Erik Best, politolog Jiří Pehe a zástupce projektu Demagog.cz Jan Tvrdoň. Domovskou fakultu a akademickou sféru pak měla reprezentovat Anna Matušková z Katedry marketingu a PR, nicméně v panelové diskuzi mluvila takřka výhradně z pohledu členky volebního týmu Karla Schwarzenberga, v němž měla na starosti politickou strategii.

rozpravy_leden_2013 (29 of 29)

Moderátor večera Radko Kubičko z ČRo6 rozpravy zahájil dotazy na pohledy konkrétních hostů na uplynulou prezidentskou volbu. Ve všech případech tím vznikly usměrňované monology. Na diskuzi došlo až v poslední třetině ze dvou vyhrazených hodin.

Data z předvolebních výzkumů

Jan Tuček mluvil o datech a koncepci předvolebních výzkumů volebních preferencí, které si u agentury STEM/MARK objednala Česká televize. Dle nich zpočátku krystalizovalo, že do druhého kola postoupí Miloš Zeman a Jan Fišer, jak situaci prezentovala většina domácích médií. „Před volbami ale prošly názory zásadní změnou,“ dodal, že ve výzkumech uskutečněných ve dnech 2. až 7. ledna, tedy bezprostředně před prvním kolem volby, došlo k nezanedbatelné změně ve volebních preferencích. Karel Schwarzenberg měl najednou zhruba o tři procenta víc.

rozpravy_leden_2013 (28 of 29)

Rozdílná podoba a množství kandidátů v prvním a druhém kole vedla STEM/MARK k odlišně pojatým dotazům pro recipienty. Před prvním kolem se zkoumaly preference dle sociodemografických charakteristik voličů a postoje k současným pravomocím prezidenta. Otázky po prvním kole pak byly koncipovány otevřeně a zkoumaly především názory na osobnostní charakteristiky kandidátů a přelivy hlasů od lidí, jimiž volený kandidát do druhého kola nepostoupil.

Zajímavě se do volebních preferencí promítlo i dění na sociálních sítích. Lidé, co se na nich rozhodli volit Karla Schwarzenberga, měli tendenci přesvědčovat o takové volbě i ostatní. „Kampaň, která fungovala před prvním kolem, určitým způsobem zmobilizovala voliče Miloše Zemana,“ komentoval statistiky Tuček. Sociální sítě takto výrazně ovlivnily věkovou kategorii 60 let a víc. „Volili protestně, proti sociálním sítím,“ vysvětloval Tuček.

Z nastřádaných dat také vyplynulo také, že 90 procent lidí se prý nenechá předvolebními výzkumy ovlivnit. Nicméně dodal: „Výzkum je popisem deklarovaných názorů.“

rozpravy_leden_2013 (26 of 29)

Hledání demagogů mezi kandidáty

Dalším monologem představil Jan Tvrdoň internetový projekt Demagog.cz, který před volbami ověřoval pravdivost výroků prezidentských kandidátů v pořadech České televize. Interview, Hyde Park a Otázky Václava Moravce byly jako výchozí materiál vybrány záměrně, jelikož v nich všech devět kandidátů dostalo srovnatelný prostor.

 

Výsledků zkoumání nejvíce využíval Jiří Diensbier, jehož stoprocentní pravdivost výroků pronikla až do tiskových zpráv ČSSD. Naopak, když byl Miloš Zeman na serveru iDnes konfrontován se zjištěnými nepravdami, kontroval amatérismem tvůrců projektu. S pravdivostí výroků z Demagogu obecně česká média pracovala, výsledky se staly základem několika článků. Servery Aktuálně.cz nebo iDnes si dokonce samy analýzu některých pořadů objednaly.

Titulní strana v USA kandidáty nepropaguje

Americký novinář Erik Best zpočátku hledal paralelu mezi přímou volbou prezidenta v České republice a ve Spojených státech. Poprvé podle něj čeští občané zjistili, jaké je to být Američanem: „Přímá volba, ale žádní kandidáti.“ Následně se vyjadřoval k důležitosti peněz pro úspěšné volební tažení, vlivu finančních skupin a reklamní kampani obecně. Že peníze nehrají nejdůležitější roli, dokazoval na příkladu Jiřího Fišera. „Měl spoustu peněz, ale ideálním kandidátem nebyl,“ prohlásil Best.

Jako první z hostů se ale déle zastavil nad specifickým chováním českých médií před prezidentskou volbou, opět ve srovnání s USA. Tam je zcela běžné, že noviny otevřeně stojí za jedním konkrétním kandidátem. Podporu mu ale vyjadřují na straně komentářů, o jejíž podobu se stará vydavatel, nikoliv samotní členové redakce.

rozpravy_leden_2013 (24 of 29)

K vyjádření podpory na titulní stránce, jako to udělaly Hospodářské noviny (postavili se za Karla Schwarzenberga), by podle něj v Americe nedošlo. Best také předjímal, že zmíněným novinám to jedině uškodí.

Média politizovala českou společnost

Kolem tématu, jak velkou roli hrají média v procesu rozhodování o volbě, se dlouho mluvilo pouze okrajově a k jednomu z avizovaných témat diskuze se obsáhleji vyjádřil až politolog Jiří Pehe. Podle něj média nehrála až tak velkou roli.

Sledovanost debat na České televizi se pohybovala kolem milionu, skoro polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili, tak jimi byla nedotčena. Pehe si myslí, že na ně koukali především ti, co se chtěli utvrzovat ve svých postojích. Množství televizních a rozhlasových debat, často v polobulvárním stylu (na Nově nebo Primě), označil za nešťastné a neúnosné. V jiných zemích se tyto pořady plánují mnohem opatrněji. Formát superdebaty všech devíti kandidátů na ČT pak Pehe nazval neukočívatelnou fraškou.

rozpravy_leden_2013 (11 of 29)

Nicméně i tak mediální reflexi hodnotil slovy: „Média se toho nezhostila úplně špatně.“ V prvním kole totiž využila zkušeností z voleb parlamentních a deníky tradičně nabídly množství přehledů, analytických pohledů a tabulek s informacemi. Ty vedly k určité politizaci společnosti a mnozí se z nich dověděli mimo jiné, jaké pravomoci český prezident vůbec má.

„Před druhým kolem se to svezlo do velké polarizace, kterou česká společnost nezná,“ prohlásil pak Pehe. Polarizace dle něj k volbám patří a první česká přímá volba prezidenta prý nebyla natolik zdaleka tak vyhrocená, jako třeba americký souboj z roku 2004 mezi Georgem Bushem a Johnem Kerrym.

Otravné množství prezidentských debat

Anna Matušková mluvila především o konkrétních věcech z přípravy kampaně a o plánování politické strategie pro méně úspěšného účastníka druhého kola prezidentské volby. „Už v lednu jsme měli data, která ukazovala velkou mezeru. Mobilizace byla na místě,“ prozradila například.

Pozastavila se však také u výroku Jiřího Peheho o přehnaném množství televizních debat. Dodala, že spoustu jich volební tým Karla Schwarzenberga ještě odmítl. Především se jednalo o pozvání ze strany různých organizací.

Ačkoliv pak pokračovala kritika na superdebatu ČT, Jan Tuček se formátu debaty všech kandidátů zastal. Jako argument použil případ posledních krajských voleb. Tehdy do předvolební debaty ČT nebyl pozván Jiří Paroubek, jelikož jeho strana NS-LEV 21 v předvolebních výzkumech neměla potřebných pět procent. Z neúspěchu vinil mimo jiné právě počínání ČT. Podobná situace se v těch samých volbách opakovala s Janou Bobošíkovou.

rozpravy_leden_2013 (13 of 29)

K televizním debatám se pak ještě jednou vrátil Jiří Pehe. Podle něj představovaly výraznou slabinu Karla Schwarzenberga. Jan Tuček ale opáčil daty z výzkumů veřejného mínění, že dle diváků byl rozdíl ve vnímání úspěšnosti v debatách mezi Zemanem a Schwarzenbergem jen velmi malý.

O médiích, bez zástupců médií

Díky následujícím dotazům z publika se pak hosté dostali mimo jiné k útočnému vystupování pravděpodobně nejznámějšího moderátora českých politických diskuzí Václava Moravce. Erik Best určitou agresivitu vysvětloval tím, že Moravec neměl deset let možnost s prezidentem mluvit. Současná hlava státu, Václav Klaus, každoročně absolvoval pouhý jeden televizní rozhovor na Primě. Ty však bývaly, jak se diskutující shodli, velmi opatrné a servilní.

Jan Tuček se v dalším dotazu ještě vyjádřil k absenci výzkumu typu exit poll ve vysílání ČT. Jeho použití by prý nedávalo velký smysl. Anketa u voličů vycházejících z volebních místností se vyhodnocuje několik hodin a pozdní výsledky by ve vysílání moc nového neřekly. Navíc je taková anketa velmi nákladná a ČT se rozhodla ji nezaplatit, ačkoliv Václav Moravec stál o to, aby se objevila v povolebních televizních speciálech.

Žádné slovo naopak nepadlo o interní redakční politice v přístupu k zpravodajství z prezidentských voleb. Nikdo ze zástupců vlivných českých médií se totiž debaty nezúčastnil.

Foto: Kristýna Svatá

rozpravy_leden_2013 (12 of 29) rozpravy_leden_2013 (10 of 29) rozpravy_leden_2013 (2 of 29) rozpravy_leden_2013 (1 of 29)

Print Friendly, PDF & Email

Send this to friend