V období od 22. do 25. května 2014 proběhly v zemích evropské unie již osmé volby do Evropského parlamentu. V České republice se jich zúčastnilo 19,5 % voličů, celoevropský průměr byl 43 %.

Politologové tuto skutečnost vysvětlují tím, že se jedná o tzv. volby druhého řádu, jež jsou charakteristické nízkým zájmem ze strany voličů, médií, ale i samotných politických stran, které do předvolebních kampaní investují mnohem méně prostředků, než je tomu v případě voleb odehrávajících se na národní úrovni. Tím spíše se marketingové a komunikační týmy jednotlivých stran a kandidátů s voliči pokoušejí komunikovat prostřednictvím neplacených kanálů.

Sociální sítě se z komunikačního prostředku mezi více či méně úzkým okruhem přátel a známých postupně proměnily mimo jiné na marketingový nástroj různých firem a organizací. Kromě poměrně širokého dosahu a mobilizačního potenciálu totiž nabízejí velmi cennou zpětnou vazbu.

Jak politické strany, tak ostatní média si důležitou pozici sociálních médií v předvolební kampani uvědomují. Důkazem toho byla i předvolební superdebata České televize s dvanácti lídry politických stran, z nichž se vždy čtyři účastnili diskuze a zbytek dění ve studiu glosoval na Twitteru. Kandidáti zároveň reagovali na dotazy, které jim diváci prostřednictvím Twitteru pokládali.

Oficiální hashtag evropských voleb #EP2014 byl během volebního týdne od 19. do 25. května použit ve více než milionu tweetů. Twitter také vyzval své uživatele k účasti ve volbách pomocí banneru „#JduVolit“, který se jim v den voleb na účtu zobrazil. Podobně mohli uživatelé Facebooku využít tlačítko „Jsem volič“, a sdílet tak svůj záměr jít k volbám mezi přáteli.

Uživatelé Twitteru nejvíce diskutovali o euroskepticích

Krátce po evropských volbách vyšly první analýzy mapující aktivitu uživatelů sociálních sítí v souvislosti s volební tematikou. Analýza více než 1,2 milionů tweetů psaných v angličtině, francouzštině či němčině v období 1. až 14. května 2014 ukázala smíšené pocity z evropských voleb. Pozitivní byla zhruba třetina příspěvků s volební tematikou. Strany, které na Twitteru vzbudily největší ohlas, byly buď jednoznačně protievropsky zaměřené, nebo alespoň kritizovaly společnou evropskou měnu euro.

Relativně nízký byl počet příspěvků souvisejících s některým z kandidátů na post předsedy Evropské komise. Zatímco analýza zaznamenala něco přes deset tisíc tweetů týkajících se dvou nejdiskutovanějších kandidátů – Jean-Clauda Junckera a Martina Schulze, například britský premiér David Cameron si za stejné období může připsat více než desetinásobek. Z výzkumu je také patrné, že značné procento příspěvků týkajících se voleb do Evropského parlamentu nevyjadřovalo jasné názorové stanovisko, což také může ukazovat na malý zájem voličů, který se následně projevil slabou volební účastí.

Nejzmiňovanější témata na Twitteru v období 21. dubna až 16. května. Zdroj: MHP Communication

Průzkum MHP Communication monitoroval aktivitu na Twitteru více než 1 100 kandidátů do Evropského parlamentu. V období od 21. dubna do 16. května sledoval, kteří kandidáti a témata v prostředí Twitteru převládali a budili největší ohlas. Z politických stran Twitteru podle analýzy dominovali socialisté v čele s Martinem Schulzem, jejichž témata obsadila tři nejvyšší příčky co do počtu zmínek.

Martin Schulz se může pochlubit i nejpopulárnějším tweetem celého období a dalšími 17 příspěvky v žebříčku 40 nejpopulárnějších tweetů. Druhé místo s 9 tweety obsadil bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt a na třetím místě skončil Ramon Tremosa. Nejvíce followerů – 281 000, získala předsedkyně francouzské Národní fronty Marine le Pen. Za ní se umístili Francouz Jean Luc Melenchon a britský euroskeptik Nigel Farage.

Fanoušci „zelených“ kandidátů byli nejaktivnější, socialisté jich měli nejvíc

Facebookové profily jednotlivých kandidátů na post předsedy Evropského parlamentu monitoruje společnost Socialbakers. Ačkoliv občané EU volí pouze politické strany a o předsedovi hlasují europoslanci, také oni mohou být aktivitou a vystupováním jednotlivých kandidátů ovlivněni. V tomto případě však oblíbenost na sociální síti s konečnou nominací zjevně příliš nesouvisela. Za období od 28. května do 26. června 2014, tedy před nominací Jeana-Clauda Junckera na post předsedy, měli José Bové, Jean-Claude Juncker, Ska Keller i Guy Verhofstadt relativně podobně mezi 10 až 20 tisíci fanoušků. Výrazně se vymykali levicoví kandidáti Alexis Tsipras se zhruba 86 tisíci a Martin Schulz, jenž získal téměř 133 tisíc podporovatelů.

Počet fanoušků kandidátů na post předsedy Evropské komise na Facebooku. Zdroj: Socialbakers

Jednoznačně nejvyšší interakci (součet „lajků“, komentářů a počtů sdílení), mnohonásobně převyšující ostatní, potom zaznamenal profil Alexise Tsiprase. Naproti tomu vyšší angažovanost svých fanoušků vyjádřenou podílem interakce a celkového počtu fanoušků, a podobný trend lze sledovat i na českém Facebooku, zaznamenali zástupci zelených José Bové a Ska Keller. Bového profil se také oproti ostatním vyznačoval vysokým procentem sdílení a komentářů, jež na rozdíl od pasivního „lajkování“ ztělesňují spíše interakci aktivní.

Na českém Facebooku bodovali Svobodní a TOP 09

Výzkumná skupina PolCoRe sledovala mimo jiné zapojení českých uživatelů Facebooku do komunikace na oficiálních profilech kandidujících politických stran v období dvou týdnů před evropskými volbami. Analytici dospěli k závěru, že jednotlivé strany facebookovou komunikaci v předvolební kampani nijak nezanedbaly, alespoň v porovnání s parlamentními volbami 2013.

Potvrdil se však malý zájem o evropské volby, který odráží jak nízká aktivita na profilech jednotlivých stran, tak i téměř poloviční celkový počet komentářů reagujících na jednotlivé statusy politických stran v porovnání s obdobím předcházejícím parlamentním volbám v roce 2013. Tomuto trendu se vymykají strany TOP 09 a Svobodní, které také na základě faktických výsledků voleb lze považovat za strany, jež ve volbách zaznamenaly největší úspěch.

Zapojení uživatelů: srovnání počtu komentářů (parlamentní volby 2013 vs eurovolby 2014). Zdroj: PolCoRe

Nejvíce facebookových fanoušků měly strany TOP 09 a ANO 2011 následované Piráty a Svobodnými, těmto stranám ve sledovaném období, tedy ve vrcholné fázi předvolební kampaně, přibylo nejvíce fanoušků. Nejméně podporovatelů měly naopak KSČM, KDU-ČSL a ČSSD.

Jedinou stranou, která dokázala přilákat před volbami do Evropského parlamentu více fanoušků než před loňskými poslaneckými volbami, byla TOP 09. Téměř shodnou podporu jako při loňských volbách na základě hodnoty „mluví o tom“ a počtu komentářů se podařilo udržet Svobodným.

Všechny tyto studie ukazují, že monitoring sociálních sítí v předvolebním období může být cenným nástrojem pro sledování obecných trendů v politické komunikaci zejména mezi mladými voliči, ačkoliv prostředí internetu pro získávání informací týkajících se evropské politiky označilo jako jeden ze dvou preferovaných zdrojů méně než 30 % Evropanů (zatímco televizi označilo 75 % a tištěná média 40 % z nich), a závěry podobných průzkumů tak nemohou být chápány jako spolehlivý prediktor volebních výsledků.

Ukazuje se však, že sociální sítě budou muset do svých komunikačních strategií zřejmě zahrnout a do budoucna s nimi počítat všechny politické strany, tedy i ty, které se jim snažily dosud vyhýbat.

Použité zdroje

• AMA. Superdebata: 12 lídrů diskutuje s moderátorem a s diváky na Twitteru. In: Česká televize [online]. 22. 5. 2014 [cit. 2014-06-27].
• CERULUS, Lauren. Social Media Favours Eurosceptics in EU Elections. In: EurActiv [online]. 14. 4. 2014 [cit. 2014-06-22].
• MATSA, Katerina Eva a Mark JURKOWITZ. The EU Elections on Twitter: Mixed Views about the EU & Little Passion for the Candidates. In: Pew Research Center [online]. 22. 5. 2014 [cit. 2014-06-22].
• MEP Candidates on Twitter: People and Issues that Dominate the Discussion on the Eve of the European Parliament Elections. In: MHP Communications [online]. 2014 [cit. 2014-06-30].
• ROSS, Phillip. European Elections. In: Socialbakers [online]. [cit. 2014-06-22].
• Rozpravy o českých médiích: Evropské volby v médiích a na sociálních sítích. Veřejná diskuze. Praha: FSV UK, 28. 5. 2014.
• Social Media and the Elections – Did It Have an Impact?. In: Europe Decides [online]. 8. 6. 2014 [cit. 2014-06-22].
• Sociální média a evropské volby: virtuální kampaň s reálným dopadem. In: Evropský parlament [online]. 6. 6. 2014 [cit. 2014-06-22].
• ŠTĚTKA, Václav. Evropské volby 2014 na sociální síti Facebook. In: PolCoRe: Political Communication Research Group [online]. 11. 6. 2014 [cit. 2014-06-22].