Mediální start-upy ve Španělsku bojují o přežití

Březen 2, 2015 • Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0, Politika médií • by

 

Ve Španělsku se po vypuknutí světové ekonomické krize v roce 2008 zrodilo více než 450 mediálních projektů zaměřující se na vše od zpravodajství přes sport a technologie až po umění. Podle nedávné studie jsou ale mediální start-upy schopné generovat zisky pouze ojediněle.

Velký podíl těchto start-upových projektů rozjíždí zkušení novináři, kteří během krize přišli o svá zaměstnání. Zbylé projekty zakládají absolventi žurnalistických škol, kteří si kvůli šetření mediálních organizací nebyli schopni najít práci ve svém oboru.

Závěry studie Druhý výzkum o médiích uskutečněný novináři provedený Asociacion de la Prensa de Madrid (APM) ukazují, že zisky jsou pro mnohé start-upové projekty spíše vzdálenými cíli než realitou. Podle studie, která analyzovala odpovědi od 120 ze 450 nových mediálních platforem, více než polovina (skoro 60 procent) společností pouze přežívá. Vydělávají totiž mezi 1 a 50 tisíci eur ročně. Pouze 13 procent zkoumaných platforem vydělalo v roce 2013 nejméně 100 tisíc eur.

Nejúspěšnější mediální start-upy mají jasně obchodní přístup

Nedostatek finančních zdrojů není přitom záležitostí výhradně španělských projektů. Podle výzkumu The State of Hyperlocal Community News in the UK z roku 2014 nové mediální platformy ve Velké Británii dosahují podobně nízkých zisků a většina jejich zaměstnanců jsou nuceni si přivydělávat jinou prací.

Zpráva profesní organizace španělských novinářů APM ukazuje, že vůbec nejúspěšnější start-upové projekty mají jasně obchodní přístup a dobře spolupracující editorské a komerční týmy. Jejich cílem je vytvořit různé možnosti příjmů, ať už z inzerce, firemních a textových služeb, sponzorství, nebo z nejrůznějších crowdfundingových akcí.

Redakční a technologické inovace

Jedním z nejnovějších španělských start-upových projektů je Contexto. Je podporovaný skupinou zkušených novinářů, kteří mají novinářské i technické schopnosti. „Nezaměřujeme se na nejaktuálnější zpravodajství,“ říká Miguel Mora, šéfredaktor projektu a bývalý novinář španělského deníku EL Pais. „Snažíme se dělat spíše ‚slow journalism‘. Při psaní o současných a relevantních událostech, zdůrazňujeme především jejich kontext a okolnosti,“ dodává.

Contexto zatím funguje v beta verzi a naplno by se měl rozjet na začátku března. Ekonomický model platformy je založený a akcionářích, kteří přispívají svým časem a skrze crowdfunding, podporou placeného obsahu a různými formami sponzorství pomáhají s počátečním financováním projektu.

Pro mnohé španělské start-upové projekty je typický experimentální přístup k redakční praxi. Nezřídka jsou i technologickými novátory. Miguel Hernandez ze španělské univerzity v Elche nedávno publikoval výzkum The Journalism Innovation Ranking 2014, v němž vybral a ohodnotil nejinovativnější španělská média. Na prvním místě se umístil projekt neziskové organizace Civio, která deklaruje, že bojuje za lepší demokracii skrze využití otevřených technologií, především využíváním datové žurnalistiky. K jejím projektům patří například Tu derecho a saber (Máš právo vědět) zabývající se transparentností institucí; Quien manda (Kdo má na starosti) rozkrývající španělskou veřejnou a privátní mocenskou sféru, nebo platforma El Indultometro monitorující oficiální vládní milosti.

Podle ředitele Civio Davida Caboa je pro platformu technologie důležitá, nejdůležitější jsou ovšem příběhy. „Technologie je důležitou součástí našich projektů, vždy ale musí sloužit žurnalistice, která určuje směřování a rozsah. Ze začátku jsme měli spíše technický přístup. Později nám došlo, že lidé nemají zájem o hrubá data, která jsme jim prezentovali. Museli jsme začít čtenáře provádět komplexními tématy, na nichž pracujeme,“ říká Cabo.

Tradiční španělská média zničená recesí

Nové mediální platformy jsou zakládány v době, kdy se tradiční španělská média nacházejí uprostřed krize. Podle výroční zprávy APM klesl obrat mediálního sektoru od roku 2009 o 27 procent na 5.2 milionů eur. Od začátku krize přišlo v médiích o práci skoro 12 tisíc lidí a nejméně 364 mediálních produktů, zahrnující televizní kanály, noviny, časopisy a webové portály, ukončilo činnost. Údaje z druhé poloviny roky 2014 ukazují, že se situace začíná pomalu zlepšovat. Týká se to ale především televizních společností. Denní tisk, časopisy a rádia se stále potýkají se škrty.

Situace španělských novinářů se tak neustále zhoršuje. Podle APM se během čtyř let 85 procent novinářů dotklo snižování mezd. Jelikož tradiční média začala být náchylnější vůči politickým a ekonomickým tlakům, bylo 81 procent novinářů navíc nuceno pozměňovat obsahy svých článků.

Foto kredit: Flikr Creative commons: Des Byrne Photos
Text byl přeložen z anglického Spain: Media Start-Ups Struggle, publikovaného na anglické verzi EJO 2. 2. 2015.
Print Friendly

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend