Jak zjistit, zda potřebujeme média veřejné služby

Leden 9, 2016 • Ekonomika médií, Nejnovější příspěvky, Top příspěvky • by

Média veřejné služby a jejich role v současné společnosti, to je téma, které zejména v souvislosti s financováním těchto médií (tedy koncesionářskými poplatky), ale i legislativním vymezením jejich působení, v posledních letech nabírá na důležitosti. Co je to vlastně onen veřejný zájem, kterému by tato média měla vycházet vstříc. A co je vlastně role médií veřejné služby v rámci duálního systému, tedy v kontextu působení komerčních vysílacích stanic?

Je správně a reálné od nich očekávat, že budou jakýmisi ostrůvky objektivity, informačními zdroji, na které se můžeme spolehnout nebo zdroji informací, které by v komerčním vysílání nenašly místo, protože zajímají příliš úzkou skupinu občanů? A jak se jejich role ve společnosti proměňuje v souvislosti s rozvojem nových médií, respektive proměňuje se nějak?

Význam médií veřejné služby v dnešní společnosti

Při diskuzích mezi odborníky, ale i v rámci širší veřejnosti nejčastěji jedné ze stran dojde dech ve chvíli, kdy jsou třeba jasné argumenty, nejlépe podložené konkrétními daty. Pokud totiž přesně nevíme, co od médií veřejné služby vlastně očekáváme, těžko měřit, jak toto „něco“ média plní a také těžko argumentovat, zda mají, nebo nemají v dnešní společnosti zásadní význam. Inspirací by v tomto případě mohlo být podívat se, jak se na tuto problematiku dívají v zahraničí. Jako příklad se nenabízí nikdo jiný než kolébka médií veřejné služby – Velká Británie a její BBC.

Jako jeden z nástrojů posuzování plnění onoho veskrze abstraktního balíčku představ, který nazýváme „veřejný zájem“, využívá BBC takzvaný test veřejné hodnoty (Public Value Test), jehož kostrou je metodika RQIV. Prakticky BBC tento test využívá nejčastěji ve chvílích, kdy je třeba učinit nějaké závažnější rozhodnutí, na příklad o zrušení konkrétního pořadu či celého kanálu, nebo naopak pokud má být zaveden pořad nový (reálně v BBC se v poslední době jednalo na příklad o úvahy o zrušení kanálu BBC Three).

Zmíněná metodika RQIV svůj název získala na základě slov reach (zásah), quality (kvalita), impact (dopad) a value for money (hodnota vzhledem k vynaloženým prostředkům). Právě tato slova označují kritéria, která jsou základními způsoby měření oné veřejné hodnoty.

Dostupné vysílání

Kritérium zásahu je v tomto smyslu vnímáno jako důležité, protože je při něm ověřováno to, zda je vysílání a další služby BBC dostupné všem občanům, tedy všem, kteří platí koncesionářské poplatky. A to nejen ve smyslu technickém (na příklad zda existuje adekvátní pokrytí signálem), ale také ve smyslu technické adekvátnosti i vzhledem k rozvoji nových technologií. Tedy nejen zda jsou vysílané pořady dostupné, ale zda jsou dostupné způsobem, který je lidem příjemný a který chtějí využívat. V soudobém kontextu to znamená třeba to, jestli BBC kromě televizního a rozhlasového vysílání nabízí svůj obsah také online, na webových stránkách, v online archivu (či streamingu v reálném čase), prostřednictvím mobilních aplikací.

U dalšího z kritérií – kvality – se na ono plnění veřejného zájmu BBC ptá samotných občanů, kteří její obsahy konzumují. Zajímá ji nejen to, zda obsah vnímají jako kvalitní, ale jestli jim připadá odlišný od jiných (komerčních) kanálů, tedy nějakým způsobem originální, inovativní, jestli mají pocit, že vysílání přináší něco nového. A ptá se jich (5 000 z nich) na to každý den, aby pořady, které viděli, měli v živé paměti.

Vliv na veřejnost

Třetím z kritérií je dopad. Hlavním cílem při jeho měření je zjistit, jaký vliv má činnost BBC na veřejnost. Na její společenskou či politickou angažovanost, vzdělávání, kritické myšlení, vzájemné porozumění. Posuzuje se i to, jestli vysílání v občanech podněcuje zájem o aktivity spojené s kulturou nebo sportem nebo jak je vysílání relevantní pro veřejnost v různých geografických oblastech. Ověřováno je také, zda by lidé postrádali BBC (jednotlivé kanály), pokud by neexistovala, a jak moc by ji postrádali ve srovnání s konkurencí.

Poslední z ukazatelů, tedy hodnota vzhledem k vynaloženým prostředkům, potom přidává také ekonomický rozměr a posuzuje, na kolik peněz BBC vyjde hodina jejího vysílání, nakolik jeden online uživatel a (na) kolik by byli sami uživatelé ochotni za využívané služby zaplatit.

Metodika RQIV využívaná BBC je samozřejmě jen jedním z možných pohledů na věc, nicméně je nástrojem, který má v rámci dosavadního výzkumu v oblasti měření plnění veřejné hodnoty u médií veřejné služby jednu z nejdelších historií a reflektuje celou řadu praktických zkušeností. Může tak bezesporu sloužit (a reálně také již slouží) přinejmenším jako inspirace při stanovování vlastních hodnotících kritérií v českém mediálním prostředí.

Foto kredit: chiefmoamba/Flicr

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend