Žít, (ne)vařit, psát. Jak se stát dobrým food novinářem

Březen 7, 2016 • Mediální žurnalistika, Nejnovější příspěvky, Politika médií, Uncategorized • by

Vždycky jsem milovala jídlo. A psaní. Celý minulý rok jsem proto strávila tím, že jsem se snažila pochopit, co je to food žurnalismus a v říjnu 2015 jsem ho začala vyučovat na prvním kurzu food žurnalismu v Evropě – na Haaga Helia University of Applied Sciences ve Finsku. Lekcí, které zkoumají taje food žurnalismu i trendy ve stolování, způsoby poutavého psaní o jídle nebo receptů či fotografování jídla, se účastnili novináři, šéfkucháři, food bloggeři, profesionální tvůrci receptů a jeden vlastník restaurace. Dokonce jsme zamířili i na „exkurzi“ do McDonalds.

Jídlo je skvělé téma a píše o něm stále více lidí. Každý má ke svému tématu nějaký vztah, ale někdo ho prožívá vášnivěji než ostatní. „Je to jako sex, ten mají taky všichni rádi,“ popisuje popularitu jídla v médiích Elisabeth Raether, food korespondentka magazínu Zeit. Co teda způsobí, že se z vášně stane odborná znalost? Na začátek je potřeba říct, že za vším stojí tuna znalostí. Dobrý food žurnalista zná celý potravinový průmysl a ví, jak funguje restaurační byznys. Chápe pojmy jako potravní řetězec, „udržitelné zemědělství“ a ví, co to znamená cronut. Nemusíte být kuchař, ale pomáhá, když víte, jak nebo z čeho vařit.

Záleží samozřejmě také na tom, jaký druh food žurnalismu chcete dělat. Nabízí se totiž nepřeberné množství možností: recepty, novinky, eseje, kuchařky, investigativní food žurnalismus, hluboce lidské příběhy, články o legislativně spojené s potravinářstvím nebo životním prostředím nebo články o trendech ve stolování nebo jiných jídelních fenoménech.

Abyste se stali dobrým food novinářem, většinou potřebujete vzdělání z kuchařské školy nebo musíte mít vystudovanou žurnalistiku. K tomu vám navrch nabízím několik tipů, který by mohl každý food novinář ocenit.

Ukazujte, nevysvětlujte. „Neříkejte čtenářům, že neradi sedíte se svým tátou u stolu. Ukažte jim, jak to vypadá. Posaďte je ke stolu s vámi,“ popisuje Dianne Jacob, lektorka tvůrčího psaní a autorka, ve své příručce Will Write For Food. Musíte se stát očima, ušima, nosem a samozřejmě taky ústy vašich čtenářů, dostat ho nebo jí přímo na scénu. Hučelo to v kuchyni? Skřípaly židle, když jste se přisunovali ke stolu? Byla ta macaroni casserola jen trošku připálená po stranách, ale nebyly na ní ty tmavé skvrnky, na které jste se tak těšili?

Přídavná jména. Jako food novinář musíte umět rozeznat širokou paletu chutí, ale také stejně bohatou paletu přídavných jmen. Slova, která nepopíšou jen chuť, ale celý pocit, které jste měli po jídle nebo jedné ingredienci: texturu, vzhled, vůni a emoce. Malý tip: zapomeňte na slova „dobré“ a „chutné“.

Zvědavost. Zkuste jídlo a ingredience, které jste nikdy neměli, jde do kuchyní v restauracích, navštivte farmu nebo továrnu na jídlo, mluvte s lidmi, kteří jsou zapojeni do celého potravinového cyklu. Je důležité se nestydět říct, že něčemu nerozumíte, a to obzvlášť v případě, pokud nemáte znalosti z kuchařské školy nebo přímo z práce v restauraci. Jen jednoduchá otázka „jak je to vyrobeno“ může dát jídlu nebo ingredienci úplně novou perspektivu. To taky ale znamená, že musíte být ke svým čtenářům a čtenářkám upřímní. Pokud něco nevíte, oni to zřejmě také neznají. Zvědavost vás dostane na místa a k jídlům, o kterých jste nevěděli, že existují.

Zkontrolujte si fakta. Skutečně. Pokud například píšete článek o čínských koláčcích štěstí, nepředpokládejte, že jsou původně z Číny (protože nejsou). Prostě nepředpokládejte nic. Když píšete o nutričních vlastnostech jídel, buďte opatrní: víte, jak se vyznat ve vědeckých výzkumech? Můžete poznatky propojit s předchozími zjištěními? Víte opravdu, o čem píšete nebo byste měli zavolat odborníkovi? Pokud statistiky říkají, že sušené oregano je dobrým zdrojem vlákniny, přemýšlejte ještě předtím, než ho prohlásíte za vítěze soutěže „Kde získat vlákninu“ o tom, jak malá je jeho normální dávka. Ano, tohle se fakt stalo.

Vytvořte si vlastní styl. To je jediný způsob, jak vyčnívat nad ostatními. Začněte psát tak, jak mluvíte, ne tak, jak si myslíte, že byste měli psát. Chcete se stát postavou, které budou čtenáři důvěřovat a budou mít pocit, že ji znají. Potřebujete je tedy přizvat do svého světa, sdílet něco lidského. Publikum tady není proto, aby poslouchalo o šťavnatých masových kuličkách vaší babičky nebo vašich dokonalých dortech, každodenní život dá vašemu psaní více hloubky. Pište také o vašich nezdarech.

Mějte svůj život. Respektovaná finská food kritička Anna Paljakka mi jednou řekla, že potřebujete žít takový život, který vám dá témata, o kterých můžete psát. A to je, myslím, ten nejlepší tip pro food novináře, který jsem kdy dostala.

Tento článek vyšel v mezinárodní mutaci EJO.

Print Friendly

Tags:, , , , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend