Kterak si dal Facebook žurnalistiku k večeři

Duben 22, 2016 • Nová média a Web 2.0, Politika médií, Top příspěvky • by

Na poli mediálního průmyslu, ve veřejné sféře a oblasti žurnalistiky se odehrávají dramatické změny. Zarážející je, že tyto změny se dějí, aniž bychom je příliš vnímali, nebo je podrobovali zevrubné veřejné debatě a kritice. V posledních pěti letech se náš zpravodajský ekosystém mění snad nejrychleji za posledních pět set let. Na jednu stranu sledujeme obrovské skoky v technické způsobilosti, např. virtuální realitě a umělé inteligenci využívané k produkci zpráv. Na straně druhé jsme svědky toho, jak se kontrola a financování publikačního prostředí přesouvá do rukou několika mocných lidí.

Sociální sítě spolkly nejen žurnalistiku, pojídají všechno

Sociální sítě pohlcují politické kampaně, bankovní systémy, osobní historii, volný čas, maloobchody a dokonce i vládu a bezpečnost. Mobilní telefon schovaný v naší kapse nám slouží jako brána do světa. Přináší obrovské možnosti ve vzdělání, informovanosti a propojení. Zároveň se za ním skrývá celý regiment existencionálních rizik.

Měly bychom tato rizika přijmout? Je nám dostatečně jasné, o jaká rizika se jedná? Děláme všechno proto, abychom pochopili nové mocenské systémy, které jsou záměrně neprůhledné a nevypočitatelné?

Ráda bych se zamyslela nad tím, jak se pod vlivem Internetu a sociálních sítí žurnalistika mění.

Pojďme začít konkrétním příkladem

Pro veřejný obraz žurnalistiky to byl dobrý týden. Film Spotlight – beletrizovaný popis kterak Boston Globe v letech 2002 a 2003 vyšetřoval zneužívání dětí v katolické církvi – právě vyhrál Oscara za nejlepší film.

V době, kdy tým novinářů pracoval na odhalení inkriminovaného skandálu, odehrával se v Boston Globe také naprosto odlišný příběh. Tentokrát o žurnalistice obecně. Deset let před tím než došlo k odhalení skandálu koupila bostonský deník společnost The New York Times. Tehdy vydavatelství za Boston Globe zaplatilo více než jednu miliardu dolarů. V roce 2013, deset let poté, co tým Spotlight získal Pulitzerovu cenu, byl tento deník opět prodán. John Henry, majitel bostonského baseballového klubu Red Sox a Liverpool FC, za něj zaplatil pouze 70 milionů dolarů.

Navzdory své novinářské vytříbenosti, kvalitě a úspěšnosti tak staletá mediální organizace ztratila během dvaceti let více než 90 procent své původní hodnoty. V září 2002, pouze dva týdny poté, co tým Spotlight vypustil kauzu zneužívání dětí katolickými kněžími, Google spustil novou službu: Google News.

Dovětek filmu Spotlight tak upozorňuje na paradoxní vztah mezi internetem a žurnalistikou. Nová média umožnila, aby se příběh zneužívání šířil rychleji a měl větší dosah. Navíc internet vyzýval k dalšímu vyšetřování a zpřístupnění po celém světě. Díky Internetu se příběh lokálního Boston Globe stal celosvětovým tématem. Někde mimo záběry filmové kamery manažeři a vydavatelé Boston Globe paradoxně lomili rukama nad nejistotou tohoto nového obchodního modelu.

Osud Boston Globe není jediným příkladem. Také Washington Post byl v roce 2013 prodán, deník koupil zakladatel Amazonu a podnikatel Jeff Bezos. Mimochodem právě v tomto deníku v současné době pracuje jako šéfredaktor Marty Baron, kterého ve filmu hraje Liev Schrieber. Velké americké vydavatelské rodiny jako Sulzbergerovi (New York Times) a Grahamsovi (Washington Post), jednoduše nemohly financovat přechod dvou vznešených zpravodajských značek do digitální budoucnosti. Také ve Velké Británii o tom víme své. Za posledních deset let zaniklo nejméně 300 tištěných titulů a také The Independent přestane tento měsíc (březen 2016, pozn. red.) vycházet v tištěné podobě.

Sociální sítě a žurnalistika

Internet a sociální sítě umožňují novinářům dělat výkonnou práci. Současně ale přispívají k tomu, aby se z žurnalistiky stal nevýdělečný podnik. To, co se stalo s žurnalistikou v posledních pěti letech díky vlivu sociálních sítí, můžeme srovnat pouze s proměnou související s příchodem všeobecně rozšířeného webu v předchozích patnácti letech.

Hned dvě věci se již staly, aniž bychom jim věnovali příliš pozornosti.

Předně, noví vydavatelé ztratili kontrolu nad distribucí. Přesunula se totiž na sociální sítě a online platformy. Ty vydavatelé nemohli vytvořit, jelikož jsou postavené na algoritmech, které jsou neprůhledné a nevypočitatelné. Zpravodajskému průmyslu tak nezbývalo nic jiného než se přizpůsobit. Na druhou stranu digitální firmy (BuzzFeed, Vox, Fusion atd.) přicházející do již existujícího digitálního prostředí si vybudovaly svou reputaci na předpokladu, že pracují v rámci tohoto systému, ne proti němu.

Za druhé, nevyhnutelným důsledkem takového systému je zvyšující se moc firem, které provozují sociální sítě. Provozovatelé největších platforem a sociálních sítí jako Google, Apple, Facebook, Amazon i společnosti druhého řádu, jakým je Twitter, Snapchat a vývojáři aplikací pro zasílání zpráv, se stali velmi silnými hráči. Pohybujeme se zde především na poli regulace, v rámci níž několik hráčů určuje, kdo, co, s kým a s jakým výdělkem se bude publikovat.

V tomto ohledu jsme svědky největší koncentrace moci v celé historii. Sociální sítě fungují na principu úspor z rozsahu. Ve Spojených státech tak selhává jak dynamika trhu, tak antimonopolní zákony, na které Američané tolik spoléhají. Ve Velké Británii je zase ohrožena pečlivě budovaná pluralita médií.

Za vším hledej mobilní revoluci

Díky mobilní revoluci trávíme na internetu více času. Průměrná doba, kterou Britové stráví na internetu, se za posledních deset let zdvojnásobila: z deset hodin v roce 2005 na současných dvacet. Pro srovnání, v době největší popularity televizního vysílání, kdy ještě neexistovala jiná vizuální-elektronická média, Britové trávili sledování televize 24 hodin.

Ještě před dvěma lety Britové prací a koukáním na mobilní telefony a monitory počítačů trávili přibližně stejně času (50 : 50). Dnes je tento poměr výrazně rozdílnější, 60 : 40 ve prospěch moderních telefonů. Chytré telefony, které upřednostňují používání aplikací, podporují odlišné chování než počítače. Podle výzkumu, který nedávno prostřednictvím androidové platformy uskutečnil Google, denně používáme pouze čtyři až pět aplikací, přestože v mobilu jich máme přibližně 25. Facebook má přitom v současnou chvíli mnohem větší dosah než kterákoliv jiná sociální platforma.

Shrnutí

  • Lidé stále ve větší míře používají chytré telefony a to prakticky na cokoliv.
  • Nejvíce času tráví používáním aplikací, konkrétně pro přístup na sociálních sítě a zasílání zpráv, ať už se jde o aplikace Facebook, WhatsApp, Snapchat a Twitter.
  • Mezi provozovateli jednotlivých aplikací panuje intenzivní konkurenční boj. Vyhrávají ti, kteří dokáží nejdéle udržet pozornost uživatelů. Díky tomu provozovatelé získávají informace o uživatelích a mohou tak optimalizovat reklamu podle jejich preferencí a zvýšit své zisky.
  • Také žurnalistika a zprostředkování zpráv se stalo důležitou součástí tohoto konkurenčního boje. Cíl je jasný: zvyšovat pozornost a čas, který uživatelé stráví používáním aplikace. Tato strategie vychází z předpokladu, že lidé se zajímají o aktuální světové dění, sportovní výsledky, počasí, o své přátelé a jejich aktivity.
  • Boj o uživatele a jejich pozornost je nelítostný. „Čtyři apokalyptičtí jezdci“ – Google, Facebook, Apple a Amazon (pět, pokud k nim přidáme Microsoft) – jsou hlavními účastníky zdlouhavé a vášnivé války o to, čí technologie, platformy a dokonce i ideologie zvítězí. Válka online gigantů se dá srovnávat s nevraživostí mezi novinovými giganty v 60. letech a televizním stanicemi v letech sedmdesátých.
  • Vydavatelé a novináři z této války zatím vycházejí překvapivě dobře.

 

Článek vychází z veřejné přednášky, s níž Emily Bell vystoupila v Centre for Research in the Arts, Social Sciences and Humanities, Cambridge University. Celé znění přednášky si můžete poslechnout zde.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend