Většina novinářů ve Velké Británii věří, že má méně času na zjišťování příběhů, ale převážná část stále při jejich získávání překračuje hranice. Nový průzkum ukázal, že britští novináři jsou při prosazování příběhů agresivnější než jejich kolegové v USA. V 81 procentech případů (oproti 58 procentům ve Spojených státech) jsou navíc novináři ochotní využít bez povolení důvěrné informace, pokud je to tedy ve veřejném zájmu.

Průzkum „Novináři ve Velké Británii„, který provedl Reuters Institute for the Study of Journalism na univerzitě v Oxfordu, zkoumá pohledy novinářů na etiku a novinářské praktiky, jak hodnotí svou roli, mzdy a diverzitu, komu věří a také to, jak reagují na tlaky měnícího se novinářského prostředí. „Tato zpráva ukazuje rostoucí tlaky na novináře, kterým prostřednictvím sociálních, ekonomických a technologických proměn čelí. Ukazuje se, že britští novináři jsou stále při protlačování zpráv agresivnější než jejich američtí kolegové,“ tvrdí Neil Thurman, hlavní autor studie).

Zpráva je založena na podrobném průzkumu reprezentativního vzorku 700 novinářů. Odhalila následující zjištění:

Britští novináři stále při snaze získat příběh překračují hranice

53 procent z nich si myslí, že mají v rámci veřejného zájmu právo platit za důvěrné informace (v USA je to jen 5 procent). 81 procent novinářů je přesvědčená, že je přijatelné, když k popisu příběhů, které jsou součástí veřejného zájmu, využijí bez povolení obchodní nebo vládní dokumenty (58 procent v USA).

Víc než polovina novinářů pracuje online

Od roku 2012 klesl poměr britských novinářů, kteří pracují v tištěné verzi novin, z 56 procent na 44 procent, naopak poměr těch, kteří pracují online, stoupnul z 26 procent na 52. Průměrná mzda těch, kteří pracují exkluzivně online, je ovšem nižší než těch, kteří stále pokračují a všechnu svou práci věnují tisku.

86 procent novinářů si myslí, že je méně času ke zjišťování příběhů

Zpráva říká, že více práce online může být jedním z důvodů, proč novináři pracující online vyprodukují o 71 procent víc příběhů než ostatní. Novináři, kteří pracují pouze online, produkují o 186 procent víc příběhů než ti, kteří nikoliv

Téměř dvakrát tolik novinářů věří, že jejich redakční svoboda klesla

Zpráva tvrdí, že důvodem může být rostoucí vliv publik a PR komunikace. 41 procent novinářů prohlásilo, že publikum je teď „velmi“ nebo „extrémně“ vlivné, 61 procent si myslí, že moc PR v posledních pěti letech stoupla.

77 procent novinářů prohlašuje, že být nezaujatým pozorovatelem je „velmi důležité“ nebo „extrémně důležité“

Ukázalo se, že novináři vidí sami sebe jako poskytovatele přesných informací, analýz, zábavy a kontrolorů těch, kteří mají moc. Menšina dotazovaných řekla, že důležité role novináře je nastolování politické agendy, být v opozici k vládě nebo podporovat národní rozvoj.

Polovina novinářů popsala své politické přesvědčení jako „levicové“

Asi polovina řekla, že jsem nalevo od středu, druhá polovina se rozděluje na střed a na pravici. Středopravicové politické přesvědčení roste se služebním stáří.

45 procent britských novinářů považuje poskytování zpráv, které zaujme co největší publikum, za „velmi“ nebo „extrémně“ důležité

Je to vyšší poměr než v šest let starém průzkumu s americkými novináři. Můžeme to vysvětlit částečně i rostoucími finančními tlaky na novinařinu. 77 procent novinářů tvrdí, že jejich práce je více ovlivňována tlaky na zisk více než před pěti lety, 66 procent z nich říká to samé o reklamě.

Novináři mají malou důvěru v náboženské vůdce a obchodní spolky

76 procent novinářů si myslí, že náboženství má malý nebo žádný vliv na jejich práci a 61 procent z nich se nehlásí k žádné víře, tedy méně, než je obecný průměr. Náboženským vůdcům a obchodním spolkům věří méně než Parlamentu, polici a armádě, ačkoli na konci jejich seznamu jsou politici a politické strany.

Vysoké a rostoucí poměr novinářů studuje obchod na univerzitě

64 procent z těch, kteří se vstoupili do novinářského prostředí v posledních pěti letech, mají titul z žurnalistiky nebo podobného pole, v předchozích pěti letech to přitom bylo 51 procent. Jen 41 procent všech pracujících novinářů má titul související s žurnalistikou.

83 procent novinářů ve středních letech nebo pozdních dvacetinách bere méně než 29 000 liber

Průzkum ukazuje, že mladí novináři jsou bez ohledu na jejich kvalifikaci špatně placení. Kolem 20 procent novinářů ročně vydělá méně než 12 200 liber hrubé mzdy, takže se pohybují blízko k hranici životního minima.

Autoři studie: Neil Thurman (profesor komunikace na LMU v Mnichově), Alessio Cornia (výzkumník Reuters Institute for the Study of Journalism, Oxford), Jessica Kunert (postdoc výzkumnice na LMU v Mnichově). Výzkum byl proveden mezi 7. a 31. prosincem 2015.