Turecko a svoboda tisku? Jako na klouzačce

Srpen 8, 2016 • Nová média a Web 2.0, Svoboda tisku, Top příspěvky • by

turkey-1532316_1920-300x300Zatýkání a zákazy. Svoboda tisku byla v Turecku vždy pod velkým tlakem. Po nevydařeném puči turecká vláda přistoupila ještě k masivnějším represím. 

Týden před pokusem o převrat skupina tureckých novinářů zahájila kampaň na obranu svobody tisku s názvem “Jsem novinář! Žurnalistika není zločin!” V zúčastněných novinách a na zpravodajských webech se společně s bannery, které říkaly: “Žurnalistika není zločin. Věděli jste to?”, objevilo prohlášení o stavu svobody tisku v Turecku. Uplynulo pouze několik týdnů a mnoho z těchto médií už nevychází. Prezident Erdogan je totiž po nevydařeném puči zakázal. Týkalo se to například novin Yarina Bakış, Özgür Düşünce, Meydan a Taraf nebo zpravodajského webu Haberdar a kurdské zpravodajské agentury DİHA.

Turecko nedáme

V noci 15. července se mnohá turecká média rozhodla postavit proti armádě a tím pádem na stranu vlády. Televizní kanály odolaly nátlaku armády a pokračovaly ve vysílání. Díky tomu měl Erdogan a další členové vládní strany AKP přístup do médií. Erdogan navíc přes videotelefonii Facetime volal s moderátorem z turecké CNN a vyzýval k protestům v ulicích. Mezítím byl zablokován přístup na sociální sítě jako Twitter, aby byl následně opět odblokován a Egdogan mohl i zde šířit své poselství, jak upozornil turecký vědec Efe Kerem Sozeri na online portálu The Daily Dot.

Pouhý jeden den po nevydařeném puči telekomunikační úřad (TIB) zablokoval více než tucet zpravodajských portálů. Následně, 20. července, Erdogan vyhlásil tříměsíční výjimečný stav a částečně pozastavil platnost Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Od té doby má turecká vláda právo vládnou prostřednictvím dekretů a může prosazovat vyhlášky, které mají okamžitou platnost. Právě prostřednictvím dekretu bylo zakázáno také 16 televizních a 23 rozhlasových stanic, 3 zpravodajské agentury, 45 deníků, 15 časopisů a 29 vydavatelství, které v minulosti měly nějaké vazby na Fethullaha Gülena.

Novináři do vězení

Do 2. srpna úřady vydaly zatykače na 107 novinářů. Všichni byli obviněni, že „jsou členové teroristické organizace“, jmenovitě Gülenovy teroristické organizace (Fetullahçı Terör Örgütü, FETÖ). Organizaci má vést turecký kazatel Fethullah Gülen, který žije ve Spojených státech a byl označen za iniciátora pokusu o převrat. Podle P24 bylo zatčeno již 30 novinářů. Jména zatčených novinářů zveřejnila na Twitteru provládní média a stoupenci AKP.

Mezi zatčenými je například Bülent Mumay, dlouholetý zaměstnanec největšího tureckého deníku Hürriyet. Odkud ale musel v roce 2015 kvůli tlaku z vládní AKP odejít. Od té doby pracoval na univerzitě a zároveň psal pro několik médií, včetně německých. Prostřednictvím Twitteru sdílel fotografii svého členského průkazu Asociace tureckých novinářů s poznámkou: „Toto je jediná organizace, které jsem členem.“ Mimo to chtěl hned následující den podat prohlášení státnímu zástupci. K tomu už ale nedošlo. Policie ho té noci zatkla. Za čtyři dny byl propuštěn. Všichni ostatní zadržení novináři jsou nadále vyšetřováni.

Kurdská média

Zatčeni byli i kurdští novináři, kteří se ani neobjevili na oficiálních seznamech. Je mezi nimi i reportérka ženské zpravodajské agenturyJİNHA, která byla rovněž obviněna z členství v „teroristické organizaci“. O několik dní později byl zatčen také Zeynel Abidin Bulut z největšího kurdského deníku Azadiya Welat. 2. srpna byl na letišti zatčen hlavní editor časopisu Özgür Halk. Ve stejný den byl zatčen reportér zpravodajské agentury DİHA spolu se svou ženou Nizamettin Yılmaz, distributorkou Özgür Gündem a Azadiya Welat.

Poté co telekomunikační úřad (TIB) již po 43. zablokoval přístup k prokurdské zpravodajské agentuře DİHA, podkal stejný osud také prokurdskou ženskou zpravodajskou agenturu JİNHA.

Údaje novinářské unie DİSK Basın-İş uvádějí, že doposud bylo zatčeno 64 novinářů. V návaznosti na nevydařený puč Generální ředitelství pro tisk a informace zrušilo platnost novinářských průkazů pro 330 novinářů.

Hon na čarodějnice

Od 15. července bylo suspendováno více než 60 tisíc úředníků, soudců, učitelů, policistů a vojáků. Více než 1500 děkanů bylo požádáno, aby rezignovalo a stovky akademiků a vědců byly propuštěny. Mnozí z nich byli jako údajní členové „teroristické organizace“ na místě bez jakýchkoliv důkazů zatčeni.

Nájezdy na akademiky a novináře připomínají hon na čarodějnice. Výbor na ochranu novinářů (CPJ) proto nabádá, aby „turečtí novináři nebyli trestáni za pokus vojenských důstojníků o protiprávní svrhnutí vlády.“

V tureckých ulicích se stále protestuje. Svůj názor tu ale nevyjadřují pouze Erdoganovi podporovatelé. 24. července opoziční strana CHP zorganizovala shromáždění na Taksim Square. Právě tam předseda CHP Kemal Kılıçdaroğlu několikrát upozornil na dramatickou situaci, v níž se svoboda v tisku v Turecku nachází.

Dobrý přehled o situaci médií a novinářů v Turecku podává blog Výboru na ochranu novinářů.

 

Originál článku vyšel na anglické verzi EJO.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Print Friendly

Tags:, , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend