Informace milujeme, ale nevěříme jim: Kde a jak Mileniálové hledají zprávy?

Červen 12, 2017 • Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

První online generace dosáhla dospělosti, stala se důležitou ekonomickou silou a svými rozhodnutími ovlivňuje politickou scénu. Když nastoupili na střední školy, digitální technologie a Internet se staly všeobecně dostupnými a zásadně změnily způsob života, vyhledávání informací i společenské vztahy. Marc Prensky je označil ve své seminární práci Digital Natives, Digital Immigrants jako tzv. „digitální domorodce“. Jakým způsobem získávají informace a kde a jak vyhledávají zpravodajský obsah?

Know-how Mileniálů

Generace, pro niž se vžila označení „Internetová generace“ nebo „Mileniálové“ je vymezená datem narození mezi rokem 1980 a 2000. Sociologické studie tuto generaci charakterizují sklonem k narcismu, vysokým sebevědomím a otevřeností, ale i tendencí k pocitům úzkosti, ohrožení nebo ztráty soukromí. Tím, že vyrostli v prostředí všudypřítomných digitálních technologií, se cítí být napřed oproti starší generaci, co se týče všeobecné informovanosti a mediální gramotnosti (Searzio, 2008). Toto sebevědomí plyne především z jejich „know-how“, jak pohotově najít informace v internetových vyhledávačích. Internet jako okamžitě použitelný zdroj obrovského množství informací se odrazil v jejich rychlém životním stylu a typické nedůvěřivosti k čemukoliv: Mileniálové nedůvěřují reklamě ani médiím, především těm tradičním.

Tradičním médiím nevěříme

Nedůvěra v informace poskytované novinami, televizí nebo radiovými stanicemi vychází zejména z představy o jejich předpojatosti a zkreslení v důsledku politických tlaků a provázaných vlastnických struktur spíše než z touhy vyměnit stará média za nová.

Podle studie „How Millennials Get News“ na rozdíl od nedůvěryhodných tradičních médií je pro Mileniály klíčovým zdrojem informací Internet, odkud průměrný Mileniál čerpá tři čtvrtiny zpravodajského obsahu. Pravidelné sledování zpráv několikrát denně podle studie patří mezi Mileniály mezi nejčastější aktivity na Internetu hned po emailové komunikaci, socializaci s přáteli a streamování hudby a video obsahu. Poměrně vysoká míra sledovanosti zpráv je ovlivněna specifickým chováním na internetu, kdy se přibližně 60% Mileniálů dostane ke zpravodajskému obsahu jako k vedlejšímu produktu během jiných činností online. Aktivní vyhledávání zpráv je tak typické pouze pro zbylých 40%, a to zejména u „starších“ Mileniálů nad třicet let.

Zprávy jedině od přátel

Velkou část času, který Mileniálové stráví na Internetu, tvoří sociální sítě, jejichž role v procesu získávání informací a zpráv je tak klíčová. Význam sociálních sítí v přístupu ke zpravodajským informacím lze demonstrovat v několika ohledech.

  • Sociální sítě jako spojení se světem

Sociální sítě již nejsou výlučnou platformou ke spojení s okruhem blízkých přátel a známých, ale spíše spojením se světem. Mileniálové si začínají více hlídat své soukromí, sdílejí méně osobních informací a, jak dokládají studie „Do Millennials read books or blogs? Introducing a media usage typology of the internet generation„, sociální sítě využívají hlavně k pasivnímu konzumování obsahu, ze značné části zpravodajského, případně k jeho sdílení a komentování. Podle studie „How Millennials Get News“ nejčastější sociální sítí je k tomuto účelu používán Facebook, který tímto způsobem využívá téměř 90% Mileniálů, následovaný sítěmi YouTube (83%) a Instagram (50%).

Novinářský obsah šířený a přijímaný Mileniály skrze sociální sítě je především z oblasti takzvaných „soft news“, tedy životního stylu, populární kultury, hudby nebo filmu. Politické, sportovní nebo ekonomické zprávy se sice umisťují na konci žebříčku popularity, ovšem i tento typ zpráv sleduje přes Facebook téměř polovina uživatelů Internetové generace (How Millennials Get News).

  • Sociální filtry

Paradoxně, na rozdíl od tradičních médií, v očích Mileniálů sociální sítě nepodléhají obdobným pochybnostem o věrohodnosti obsahu . Důvodem může být fakt, že z převážné většiny uživatelé čtou a sledují zprávy sdílené jejich přáteli. Navíc, možnost interakce, komentování a sdílení vytváří (na rozdíl od možností tradičních médií) dojem objektivity a kritického pohledu na prezentované informace a zprávy.

Řada studií, např. „Exposure to ideologically diverse news and opinion on Facebook“  ovšem dokazuje, že právě sociální sítě vytvářejí tzv. informační (někdy označované také názorové) bubliny, jejichž příčiny mohou být technologické a ideologické povahy. Technologické příčiny pramení ze skrytých algoritmů sociálních sítí, které definují, jaký obsah se zobrazí v uživatelském newsfeedu.

Základem pro výběr je jednak soubor sledovaných přátel a profilů, ale do hry také vstupuje množství interakcí nebo placená podpora příspěvku. Ideologický pohled na vznik informačních bublin vychází z předpokladu, že zobrazené zprávy jsou názorově blízké uživateli, protože se jedná o sdílené nebo komentované zprávy jeho přáteli a uživatel tak není konfrontován s odlišným náhledem na danou problematiku.

Důvěřuj, ale prověřuj…ale pro ověření nechoď moc daleko

Samotný fakt, že sociální sítě produkují názorové bubliny je třeba ovšem konfrontovat s pohledem a postoji jeho uživatelů – zda si jich jsou vědomi a zda získávají informace také z jiných zdrojů. Výzkumy formou dotazníkových šetření a rozhovorů dokládají na jedné straně nízké povědomí o existenci specifických algoritmů a jejich vlivu na zobrazovaný obsah, na straně druhé jsou však uživatelé přesvědčení, že ve svých newsfeedech zaznamenávají názorově různorodé příspěvky. Východiskem z informačních bublin sociálních sítí jsou pro Mileniály vyhledávače, které jsou první volbou pro instantní ověření nebo získání dodatečných informací (How Millennials Get News). Nejedná se ale pouze o únik k alternativním algoritmům?

 

Serazio, M. (2008). (New) Media ecology and generation mash-up identity: the technological bias of millennial youth culture. Proceedings of the National Communication Association (pp. 31).

Foto kredit: Elizabeth Hahn

Print Friendly

Tags:, , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend