Historie žurnalistiky: Krize ve 20. letech očima Alfreda Amonna v týdeníku „Die Wirtschaft“

Červenec 10, 2017 • Ekonomika médií, Nejnovější příspěvky • by

Titulní strana časopisu Die Wirtschaft

Pod pojmem (ekonomická) krize se některým nejspíše jako první vybaví nedávná tíživá situace, která v ekonomice a financích nastala po roce 2008. Jiní půjdou spíše více do minulosti a ihned si tento pojem spojí s tzv. velkou hospodářskou depresí, kterou ve třicátých letech nastartoval krach na newyorské burze. Obě události ve své době plnily stránky novin a rozebírání jejich příčin a možných alternativních řešení dodnes patří k často diskutovaným tématům. Mimo tyto dvě výrazné události však média věnují pozornost i (na první pohled) méně závažným situacím. Málokterý laik by dnes pojem „ekonomická krize“ zařadil do zlatých dvacátých let, která jsou spojována převážně s poválečnou obnovou ekonomiky a růstem. Přesto počátkem dvacátých let zasáhla Československo (i svět) krize, která je v odborné literatuře identifikována jako „krize výroby“.

Prosazování moderních ekonomických trendů

Dobový periodický tisk samozřejmě věnoval této krizi svou pozornost. Specifické postavení měl však německý týdeník vycházející v Praze s titulem „Die Wirtschaft“. Tento týdeník začal vycházet v Praze v roce 1919 a jeho cílem bylo zastupovat zájmy českých Němců a prosazovat moderní ekonomické trendy. Dalo by se očekávat, že jeho stránky poskytnou originální náhled na příčiny i řešení krize. „Die Wirtschaft“ na svých stránkách poskytoval prostor význačným osobnostem odborné i laické veřejnosti. List otiskoval jak originální příspěvky německých národohospodářů, tak překlady textů významných ekonomů a osobností jako byli John Mayard Keynes, Gustav Cassel nebo Henry Ford. Jedním z občasných přispěvatelů byl i Alfred Amonn – profesor ekonomie na Německé univerzitě v Praze.

Alfred Amonn se do Prahy přestěhoval z Černovic v roce 1920 a 30. dubna téhož roku byl na právnické fakultě Německé univerzity jmenován řádným profesorem politické ekonomie. V Praze působil až do roku 1926, kdy dostal nabídku tři roky přednášet na císařské univerzitě v Japonském Tokiu. V roce 1929 po svém návratu z Japonska získal Amonn ihned možnost přesídlit na univerzitu ve švýcarském Bernu. Tuto nabídku nakonec z existenčních důvodů upřednostnil před možností pokračovat ve svém akademickém působení v Praze, kde nemohl svou sedmičlennou rodinu dostatečně zajistit. Zemřel v Bernu 2. listopadu 1962.

Obrázek: Alfred Amonn - Podpis, Archiv UK

Alfred Amonn – Podpis, Archiv UK

Během svého života napsal množství knih a odborných článků. Přispíval do odborných časopisů jako například „Schmollers Jahrbuch für Gesetzgebung, Verwaltung und Volkswirtschaft“, „Zeitschrift für Nationalökonomie“ nebo „Swiss journal of economics and statistics“. Kromě toho také během svého pobytu v Praze nepravidelně přispíval také do ekonomického týdeníku „Die Wirtschaft“, kde mu na počátku dvacátých let vyšlo několik článků. Články se týkaly zejména komentování současné hospodářské situace, dva články na pokračování obsahovaly návrhy k řešení krize, jiný článek poskytoval výklad činnosti bankovního úřadu ministerstva financí. Zejména příspěvky týkající se krize, se často staly také úvodníky daných čísel týdeníku.

Alfred Amonn: Jak vyřešit cenovou krizi

Jedním z článků byl i článek „Současná krize a její překonání“ („Die gegenwärtige Wirtschaftskrise und ihre Überwindung“), který vyšel na pokračování v číslech ze 4. června a 11. června v roce 1921. Alfred Amonn v něm nazval soudobou krizi výroby spíše krizí cenovou, kdy nadměrně vysoká hladina cen znemožňuje úměrný odbyt výrobků. Mechanismy ke snižování cen však nebyly tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Amonn upozornil na to, že snížení cen výrobků v krizovém období je možné dosáhnout pouze snížením nákladů na výrobu a prodej. V těchto nákladech se skrývají zejména náklady na materiál a na platy zaměstnanců. Právě poslední zmíněný faktor – platy – byly častým nástrojem pro řešení krize v Anglii a Americe. Československo se však nacházelo v jiné pozici, kdy díky celkově nižší úrovni platů a odlišné mentalitě by bylo snižování platů vnímáno mnohem citelněji a hrozily by sociální nepokoje.

Nadpis článku Alfreda Amonna v listě Die Wirtschaft ze 14. ledna 1922

Základem pro řešení krize v Československu dle Amonna mělo být osvobození průmyslu od tzv. „mrtvých nákladů“, kterými byly vysoká cla na dovoz surovin a vývoz konečných produktů a náklady spojené se zprostředkováním vývozního povolení. Teprve po odstranění těchto zábran by mělo případně dojít také ke zvážení úpravy platů. Dle Alfreda Amonna by k němu mělo dojít, avšak ne prostřednictvím přímého snižování nominálních platů, ale úpravou reálné mzdy odstraněním dotací na mouku a chléb.

Devalvace rakouské a německé měny

Druhým článkem, který se týkal krize, byl příspěvek „Měnová krize v Československu“ („Die Valutenkrise in der Tschechoslowakei“) ze 14. ledna 1922. V tomto článku již Amonn napsal, že světová krize jako taková Československo tolik nezasáhla, jelikož Československo ještě nebylo řádně propojeno se světovým hospodářstvím. Po krizi světové však následovala řada vnitřních krizí, které byly zapříčiněny spíše politickým rozhodováním, než ekonomickými faktory. Jedna z těchto krizí – krize měnová – byla posílena devalvací německé a rakouské měny.

Hypotéza, že po skončení krize bude světový trh bez rakouské a německé konkurence přístupnější, byla však dle Amonna zcela mylná. Zejména pro Československo byly Německo s Rakouskem hlavní dovozci a odběratelé československých výrobků. Jedinou cestou z krize tak mělo být vybudování funkčního evropského trhu.

Z Amonnova názoru je zřejmé, že jako mnozí další (i čeští) národohospodáři, neschvaloval kroky Rašínovy hospodářské politiky a celkový směr, kterým se na počátku dvacátých let ubírala. Zároveň je patrné, že závislost Československa na Německu nechápal prvotně jako problém, ale spíše zdůrazňoval nutnost hlubší spolupráce a partnerství. Hospodářská krize je vždy obdobím, které je plné napětí a nejistoty, jak mezi jednotlivými lidmi, tak mezi celými národy. Ekonomové se snaží zjistit její příčiny a vydávat doporučení, jak zmírnit její následky. Denní tisk o tom poskytuje srozumitelné svědectví, jelikož se v něm odborníci snaží přiblížit svůj názor laické veřejnosti. Často existuje větší množství rozporných výkladů a názorů a je zajímavé ohlédnout se v čase a zamyslet se nad některými alternativními doporučeními. I různé výklady řešení krize historicky menšího významu mohou totiž v budoucnosti pomoci při řešení vážnějších situací.

Print Friendly

Tags:, , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend