Před několika dny vystoupil v Praze Jorn Jensen, zakladatel první digitální rozhlasové stanice na světě a prezident organizace World DMB Forum. Na pozvání Českého rozhlasu přijel na konferenci DigiMedia 2013.

V roce 1995 jste založil vůbec první digitální rozhlasovou stanici na světě. Můžete popsat okolnosti jejího vzniku?
V roce 1995, na samém začátku digitálního rozhlasového vysílání, jsem od ředitele norského rozhlasu dostal příležitost vytvořit 24hodinovou stanici klasické hudby, což mi přišlo velmi zajímavé. Řekl mi: „Ale pozor, nezapomeň, že jde o DAB!“ Tehdy jsem ani nevěděl, co to DAB (Digital Audio Broadcasting) je. Tohle byla první ze speciálních menšinových stanic. V Norsku máme vysílání pro širokou veřejnost, pro mladé a pak také řadu speciálních stanic. Dneska jich je patnáct. NRK Klassisk byla první z nich.

Jste prezidentem organizace World Digital Multimedia Broadcasting Forum, zabýváte se podporou digitálního rozhlasu. Jak konkrétně podporujete toto médium?
Prezident tady znamená ředitel výboru, řídím výbor složený z jednotlivých členů. Účastním se konferencí, setkávám se s regulátory a politiky z celého světa a vysvětluju jim tuto technologii.

Jak vnímáte postavení digitálního rozhlasu v rámci mediálního světa? Jaké jsou jeho benefity?
To je zásadní otázka, protože výhod je celá řada. Digitalizace rádií je jediná cesta k tomu, aby rostla a vzkvétala. Pokud by rozhlas zůstal v analogu, dřív nebo později skončí. Proto musíme digitalizovat, to je hlavní těžiště.

Jorn Jensen, prezident WorldDMBFoto:  WorldDAB

Jaký je stav digitálního rozhlasového vysílání v Evropě?
Situace v Evropě je velmi dobrá, spousta zemí digitalizuje, další to mají v plánu. Řada států včetně Norska si už stanovila datum vypnutí FM (konkrétně v Norsku na rok 2017). Pro vysílatele je velmi nákladné provozovat paralelně oba systémy. Až jim to dojde, každý přejde na digitál – proč by měli plýtvat penězi na analog?

Digitální rozhlas je tedy budoucností. Kdy bude zdigitalizován v celé Evropě?
To je složitá otázka. Kdybych uměl věštit budoucnost, byl bych velice bohatý člověk. Některé země jako Rumusko a další jsou velmi pozadu v technickém rozvoji, ale státy, které do toho půjdou co nejdřív, to budou mít později snazší.

Jak funguje přechod k digitálnímu rozhlasu v praxi?
Mohl bych na to odpovědět velmi technicky, ale radši použiji příměr. Je to podobné jako se starými psacími stroji, na kterých se dřív psaly knihy. Dnes se píší na laptopech, což má neuvěřitelné výhody – můžete se okamžitě připojit na web, můžete používat obrázky a tak dále.

Co se digitalizací rozhlasu změní, zlepší, zjednoduší?
Když se podíváte třeba na staré analogové foťáky, řekl bych, že ty digitální lidem focení hodně usnadnily. Nikdo už pracně nevyvolává filmy, prostě fotky nahrajete přímo do počítače nebo na web.

Jak změní rozhlas přechodem na digitál svůj obsah? Bude jiný?
Ano. Myslím, že i v budoucnu bude audio, mluvené slovo a podobně ústřední součástí rádií. Ale ruku v ruce s ním půjdou další možnosti – obrázky, slideshow, interaktivní prvky, kanály od posluchačů zpět k rádiu. Svět rozhlasu se změní. A zvlášť pro soukromá rádia, protože jim poskytne zcela odlišný přístup k reklamě.

Bude rozdíl v přístupu u komerčních a veřejnoprávních stanic?
Myslím, že ano. Především se vzájemně potřebují. Bylo by velmi hloupé nespolupracovat. Pokud by na fotbalové hřiště vyběhlo jen jedenáct hráčů jednoho týmu, diváci na tribunách by se asi moc nepobavili. Potřebujeme soukromá i veřejnoprávní rádia, společně vytvoří platformu, na které pak budou soutěžit obsahem.

Převzato z webu Radio Wave, autoři Martin Melichar a Robert Candra