Sobotní vydání Mladé Fronty DNES uveřejnilo zajímavý rozhovor Pavla Kasíka a Jana Kužníka s Čechem, který má na starosti obsah na YouTube. Robert Kyncl odjel do Spojených států po roce 1989. Jeho cesta do internetového gigantu je velice zajímává nejen z hlediska médií, kterými prošel, a to i v tom, kolikrát se kvůli své práci musel po USA stěhovat. S érou internetu ovšem toto břemeno podle Kyncla odpadává. „Osobně si myslím, že se lidé budou stěhovat méně, protože mohou pracovat odkudkoliv,“ říká.

Svoji kariéru začal u filmu a televize. „V Los Angeles jsem začal pracovat jako asistent v agentuře hledající herecké talenty. Nedovzdělaný, špatně placený a v místnosti bez oken. Asi jako každý. Pak jsem přecházel z jednoho místa na druhé. Pracoval jsem pro společnost, která financuje filmy ve spolupráci s ateliéry Paramount a Universal a výměnou za to si nechává mezinárodní práva, která pak prodává dál jiným společnostem. Přestěhovali jsme se do New Yorku a tam jsem pracoval pro televizní stanici HBO, pro jejich mezinárodní divizi, která řídí HBO ve Střední Evropě, ale třeba také v Asii.“

V roce 2000 začal pracovat pro společnost Netflix, která začala přes internet nabízet filmové DVD a později se rozhodla vyvíjet vlastní televizní pořady a rovněž začali televizní a filmové obsahy streamovat online. „Tehdy to bylo pro mě velké rozhodnutí: konečně jsem se dostal do velké společnosti, a najednou bych měl přejít do takového malinkého podniku? A to jsem ještě nevěděl, že takzvaná internetová bublina se chystá co nevidět prasknout. Praskla dva měsíce po tom, co jsem nastoupil. Ale pro nás to dopadlo dobře. Zůstal jsem tam nakonec tři roky a v roce 2003 jsem se přestěhoval do společnosti Netflix a zároveň z New Yorku zpět do L.A. V té době to byla velmi malá společnost, která měla asi milion předplatitelů a pohybovala se jen v oblasti DVD. Kvůli tomu jsem tam přešel.“

Netflix je dnes obrovsky úspěšná firma, která má kromě zavedení kompletně nového internetového byznysu na svědomí také kritiky ceněnou televizní tvorbu, například seriály jako Arrested Development nebo House of Cards.

V roce 2005 se Netflix rozhodl přesunout nabídku na internet, ale i kvůli nedůvěře filmových studií službu spustili až o dva roky později. A Robert Kyncl tehdy dostal nabídku od mogulu Google, který YouTube vlastní od roku 2006.

„Netflix si vedl skvěle, já byl v dobrém postavení, ale nakonec mě přitáhla globální povaha firmy. Navíc mě lákal i velký potenciál. YouTube byl už tehdy velký, ale bylo jasné, že ještě může hodně růst,“ řekl MF DNES.

Kyncl dále hovoří o tom, zda může Youtube nahradit někdy televizi a zda jí lze vůbec konkurovat. Klíčem je přizpůsobit obsah YouTube pro chytré telefony, protože kupříkladu v arabských zemích až 50 procent uživatelů tohoto média jej takto sleduje. Dalším faktem, kterého se jako tvůrce obsahu drží je, že YouTube má mladší publikum než televize.

„Zatím platí, že diváci televize jsou obecně řečeno starší než diváci YouTube. Jsou to tedy dvě různé skupiny. Stejně tak se liší forma videí. Zatímco v televizi se většinou setkáte s delšími pořady, na YouTube vládnou spíše kratší formáty. Když to shrnu, každý jednotlivý aspekt YouTube je od toho televizního odlišný. I proto si myslím, že YouTube nemůže nahradit klasické televizní vysílání.“

Celý rozhovor si přečtěte zde.