Podle průzkumu Pew Research Center ve spolupráci s John S. & James L. Knight Foundation, který zkoumal americké uživatele Facebooku, je příjem zpráv prostřednictvím této sociální sítě v drtivé míře nezáměrnou záležitostí.
Z výsledku vyplývá, že 64 % dospělé populace USA užívá Facebook, přičemž 30 % zde přijímá zprávy. O nezáměrnosti příjmu tohoto typu jakési modifikace standardního RSS odběru vypovídá bližší pohled na oněch 47 % uživatelů sociální sítě, respektive 30 % americké populace.
Pouhých 22 % uživatelů využívá možnosti úvodní stránky (news feed) s vybranými příspěvky jako agregátoru zpravodajství záměrně, zatímco 78 % uživatelů uvádí, že primární účel návštěvy Facebooku je jiný, nicméně se zpravodajským obsahem rovněž přicházejí do styku. Pouhá 4 % zastávají názor, že Facebook je pro ně nejdůležitějším zdrojem poskytujícím zpravodajské obsahy. Jak uvedl jeden z respondentů: „Věřím, že Facebook je dobrou možností, jak se něco dozvědět, aniž bych to musel sám aktivně vyhledávat.“
Z hlediska obsahového zastoupení zpráv se téměř polovině příjemců dostává zpravodajství z šesti či více rubrik. Pouhých 28 % příjemců zpráv přitom Facebook užívá k přehledu hlavních aktualit – breaking news. Největší zájem je o obsahy soft news – zprávy odlehčeného a zábavního charakteru, které mají zastoupení u dvou třetin příjemců zpráv. Následují novinky a konání událostí v rámci uživatelovi komunity (65 %), sport (65 %) a politika (55%).
Pokud jde o věkovou stratifikaci, nepřekvapí silná skupina dospělých 18–29 let, která představuje třetinové zastoupení mezi všemi příjemci zpravodajských obsahů na sociální síti, zatímco mezi „nepříjemci“ jich je pouze pětina. Důležitým faktorem je rovněž celkový čas strávený na Facebooku. U uživatelů, kteří zde stráví denně více než jednu hodinu, představují dvě třetiny příjemce zpráv, zatímco u zbylých uživatelů pod limitem jedné hodiny klesá výskyt příjemců na 41 %.
V porovnání s populací, která nepřijímá zpravodajské obsahy prostřednictvím Facebooku, se příjemci nikterak nevyjímají z průměru příjmů zpráv z dalších médií, jako je televize či tisk. Příjem zpráv na Facebooku přitom nijak nesubstituuje další aktivity na síti. Příjemci zpráv jsou naopak mnohem aktivnější v chatování (49 % & 29 %), sledování statusů přátel (77 % & 60 %) apod., než tomu činí ostatní uživatelé. Rovněž dvě třetiny příjemců navštěvují sít přes den opakovaně. V průměru tak přitom činí pouhá třetina „nepříjemců“.
Z pohledu další aktivity nakládání se zpravodajskými obsahy dvě třetiny příjemců alespoň občas klikají na přidružené linky (16 % tak činí často), 60 % příjemců občas udělení „like“ (19 často), 43 % sdílí (10 % často) 32 % vstupuje do diskuze (6 % často). Jako hlavní důvod pro otevření linku se v 71 % případů objevovala zajímavost zprávy, 51 % připadlo na zábavnost, 50 % na překvapivost a 37 % uživatelů ovlivnilo doporučení ze strany přátel. Méně důležitým faktorem se naopak zdá být preference zdroje zprávy, který již má uživatel označen za oblíbený či celkový počet udělení „like“.
V případě oblíbenosti zpravodajského kanálu či profilu žurnalisty nepřekvapí fakt, že uživatelé, kteří mají takto na svém profilu označenu alespoň jednu z uvedených položek, považují Facebook za důležitý zdroj zpráv výrazně více než příjemci, kteří zpravodajské obsahy přijímají bez vlastního přičinění (54 % & 38 %). Stejně tak jsou aktivnější v častém otevírání linků (27 % & 10 %), zapojení do diskuzí (11 % & 4 %), sdílení (16 % & 7 %) a udělování „like“ (29 % & 15 %).
Pouhá třetina příjemců zpráv preferuje obsahy, které a priori konvenují s jejich vlastními preferencemi, postoji nebo politickým přesvědčením, což odpovídá i celkovému průměru populace USA. 58 % příjemců bylo někdy překvapeno názorem k události z okruhu rodinných příbuzných či přátel na síti.
Americká populace se nadále převážně připojuje k Facebooku prostřednictvím destopu či laptopu. Průměr činí 59 %, u příjemců zpráv je podíl 53 %, přičemž více než hodinu stráví na síti 37 % uživatelů právě za využití počítače. Příjemců, kteří stráví na síti více než hodinu prostřednictvím mobilních zařízení, je 28 %.
Zajímavě se jeví i bližší pohled na příjem zpravodajských obsahů prostřednictvím mobilních zařízení mimo Facebook. Průzkum Pew Research Centrer sice proběhl již před dvěma lety, avšak lze se domnívat, že současná zjištění by nebyla příliš odlišná. Navzdory původnímu předpokladu vydavatelů, že čtenáři budou využívat specializované mobilní aplikace zpravodajských serverů, které nabízejí lepší možnosti pro dotykové ovládání, komfort při čtení a také lepší možnosti v nasazení mobilní reklamy, je realita taková, že 60 % uživatelů tabletů a 61 % uživatelů smartphonů převážně konzumuje zpravodajský obsah prostřednictvím internetového prohlížeče v zařízení. 23 % čtenářů na tabletu a 28 % na smartphonu pak jako hlavní prostředek využívá právě aplikace a 16 % uživatelů tabletu a 11 % smartphonu využívá obě cesty rovnoměrně.
Z metodologického hlediska je zajímavé, že 8 % respondentů nebylo vůbec schopno říci, jaký způsob vlastně používají. V případě uživatelů tabletu navíc docházelo ke zvláštní situaci, kdy na otázku, zdali mají ve svém zařízení nainstalovanou aplikaci pro zpravodajský obsah, nejprve odpovědělo kladně 48 %. Zbylým 52 % bylo následně popsáno, jak taková aplikace může vypadat. Opravu své původní odpovědi učinilo 71 % respondentů, což představovalo přírůstek 22 % z celkového množství skupiny respondentů s tímto zařízením. Uvědomění si nainstalované aplikace však nic nezměnilo na popisu návyku využívat převážně internetový prohlížeč. Ze 60 % uživatelů tabletu tak pouze každý třetí primárně využíval aplikaci.
Rozdíl se projevuje také v samotné platformě. Jak uživatelé iPadů, tak majitelé iPhonů vykazovali vyšší míru použití aplikací. 72 % respondentů z kategorie rovnoměrného využití obou přístupů představovali majitelé iPadů, v případě kategorie převážného využití aplikace pak měli podíl 66 %. V kategorii užití pouze internetového prohlížeče bylo zastoupení tabletů s iOS a Androidem 49 % ku 52 %. Zastoupení iPhonů v kategorii převážného využití aplikace představovalo majoritní podíl 54 %, v obojím využití již 36 % a v případě převážného užívání internetového prohlížeče 35 %.
Bližší zaměření na specifika uživatelů (nejen) tabletu, kteří používají aplikace (i v případě mixu), ukazuje na skutečnost, že tito čtenáři jsou aktivnějšími příjemci zpráv než uživatelé, kteří se spoléhají pouze na internetový prohlížeč. Vykazují vyšší četnost denního užívání zařízení, ochotu platit za obsah (a pořizovat si předplatné) a také číst články, které jdou do hloubky. Navíc 83 % těchto čtenářů čte hloubkové články nezáměrně. Uživatelé aplikací vykazují rovněž vyšší míru pravidelné kontroly headlinů.
Hlavní rozdíl v motivaci kategorií „obojetných“ uživatelů a ryze „aplikačních“ lze spatřit v preferenci dynamiky obsahu. První kategorie požaduje jak tradiční uživatelský zážitek podobný tištěnému vydání, tak využití interaktivních komponentů v poměru 49 % & 51 %, zatímco čtenáři aplikací vykazují vyšší míru preference po obdobě novin a interaktivita obsahu je pro ně druhořadá (63 % & 37 %). „Obojetní“ čtenáři pak vykazují vyšší inklinaci ke sledování zpravodajských videí (54 % & 29 % & 29 %) a také příjmu novinek prostřednictvím sociálních sítí (54 % & 40 % „aplikačních“ uživatelů).
- MITCHELL, Amy, Jocelyn KILEY, Jeffrey GOTTFRIED a Emily GUSKIN. The Role of News on Facebook: Common yet Incidental. PEW RESEARCH. Journalism.org [online]. october 24, 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.journalism.org/2013/10/24/the-role-of-news-on-facebook/
- MITCHELL, Amy, Tom ROSENTEL, Laura HOUSTON SANTHANAM a Leach CHRISTIAN. Future of mobile news: The App vs. Browser Debate Continues. PEW RESEARCH. Journalism.org [online]. october 1, 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.journalism.org/2012/10/01/app-vs-browser-debate/