Média jsou nejdůležitějším zdrojem informací o světě v rámci každodenního života, zprostředkovávají poznatky, které dalece přesahují zkušenost jednotlivce, komplexní procesy se snaží předat srozumitelnou formou. Klíčovou roli proto sehrávají například ve vztahu politiky a veřejnosti, a to především v období předvolebních kampaní. Některé mediální typy se však u publika těší výraznější oblibě než jiné, zjistil průzkum.

Nezávislý americký think tank Pew Research Center specializující se na výzkum v oblasti společenských věd provedl v období od 12. do 27. ledna 2016 průzkum toho, odkud získává americká veřejnost informace o probíhajících prezidentských volbách. Ze souboru celkem 3 760 dospělých respondentů jich 91 % ve zvoleném týdnu zaznamenalo informaci týkající voleb z alespoň jednoho z jedenácti vybraných mediálních kanálů. Ty zahrnovaly mimo jiné zprávy z kabelové či lokální televizní stanice, rozhlas, internetové zpravodajství, sociální sítě, celostátní či regionální tisk a osobní stránky kandidáta či kampaně.

Ukázalo se, že většina respondentů k získávání informací o politice využívá kombinaci několika různých mediálních typů. 45 % z těch, kteří nějaké informace v daném týdnu zaznamenali, uvedlo, že to bylo dohromady z pěti či více různých typů zdrojů. Celkem 78 % získalo informace o prezidentských volbách z televize, která zahrnovala lokální i kabelové stanice, noční televizní zpravodajství i zábavné televizní pořady typu tzv. „late night comedy shows“. 68 % příjemců tyto informace získalo z nějakého digitálního zdroje, například zpravodajského serveru či aplikace, sociální sítě nebo jiných speciálních webových stránek a z e-mailu. 44 % obdrželo informace z rozhlasu a 36 % z tištěných deníků, ať už celostátního či lokálního charakteru.

Za nejužitečnější zdroj informací považují voliči televizi

Autoři studie se dále zkoumaného vzorku populace ptali na to, jaký mediální typ považuje za nejužitečnější pro získávání zpráv a informací týkajících se prezidentských voleb. Názory respondentů se poměrně lišily a nelze říct, že by mezi mediálními kanály některý většinově převládal. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) za nejužitečnější považovala zpravodajství na kabelové televizní stanici. Tato odpověď převládala mezi všemi věkovými skupinami s výjimkou mladého publika ve věku 18-29 let, u kterého byla nejoblíbenější sociální média.

Z výsledků dále vyplývá, že obliba televizních zpráv rostla s věkem respondentů. Naopak sociální média jako užitečný nástroj pro získávání politických informací uvádělo podstatně méně lidí ve věku nad 50 let. Rozdílných výsledků si lze všimnout rovněž mezi podporovateli dvou hlavních politických stran v USA, republikánů a demokratů. Republikáni považovali zpravodajství kabelové televize za nejužitečnější zdroj informací o volbách v celkem 34 % případů, což je téměř dvakrát častěji, než tomu bylo u demokratů, kteří tento mediální typ uvedli v 19 % případů. V mírně vyšším počtu případů než republikáni naopak demokraté uváděli jako nejcennější zpravodajství televize lokální. Za nejužitečnější považovali televizní zprávy častěji lidé bez vysokoškolského diplomu. Oproti nim vysokoškolsky vzdělaní respondenti častěji uváděli tisk, rozhlas a digitální informační zdroje.

Průzkum poukázal i na skutečnost, že aktivita publika ve smyslu vyhledávání politických informací roste s tím, jak moc jsou lidé odhodlaní účastnit se voleb. Ti, kteří tvrdí, že se s největší pravděpodobností voleb účastní, častěji pro získávání informací využívají několika mediálních zdrojů najednou. Odhodlaní voliči častěji mezi nejužitečnějšími zdroji uváděli společně s televizními zprávami rovněž rozhlas.

Na sociálních sítích převládá příjem informací před aktivním sdílením

Není příliš překvapivé, že více než třetina respondentů ve věku 18-29 let považuje za nejužitečnější pro získávání zpráv týkajících se voleb sociální média. Vůbec nejvíc užívanou sociální sítí byl Facebook. Na dalších místech se umístily YouTube, Twitter, Google Plus, Instagram a Reddit. U nejmladší generace se projevily také značné rozdíly mezi podporovateli demokratů a republikánů. Zatímco mezi demokraty se o volbách dozvědělo na sociálních sítích 74 % dotázaných, u republikánů to bylo 50 %.

Co se týče aktivity na sociálních sítích, získávání zpravodajských informací je mnohem častější než aktivní sdílení příspěvků. Informace týkající se prezidentských voleb v USA získalo na sociálních sítích asi51 % jejich uživatelů, jen 18 % uživatelů na nich však příspěvky týkající se tohoto tématu komentovalo či sdílelo. Zajímavou skutečností je to, že ačkoliv obecně sociální sítě využívají spíše lidé s vyššími příjmy, informace týkající se voleb sdílejí spíše osoby s příjmy nižšími.

Průzkum ukázal, že názory na užitečnost různých médií se mezi americkou veřejností značně liší, často v závislosti na věku, vzdělání či politické příslušnosti. Přes rostoucí oblibu sociálních sítí, neutuchá silný vliv hlavních televizních stanic, naopak jednoznačně upadá dříve významné postavení tisku. Téma by jistě stálo za detailnější analýzu obzvlášť s ohledem na sílící trend koncentrace vlastnictví napříč různými mediálními typy a prolínání jejich obsahů.

Použité zdroje:

GOTTFRIED, Jeffrey, Michael BARTHEL, Elisa SHEARER a Amy MITCHELL. The 2016 Presidential Campaign – a News Event That’s Hard to Miss. In: Pew Research Center: Journalism & Media [online]. 4. 2. 2016 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.journalism.org/2016/02/04/the-2016-presidential-campaign-a-news-event-thats-hard-to-miss/

GOTTFRIED, Jeffrey a Michael BARTHEL. Among Millennials engaged in primaries, Dems more likely to learn about the election from social media. In: Pew Research Center [online]. 9. 2. 2016 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.pewresearch.org/fact-tank/2016/02/09/among-millennials-engaged-in-primaries-dems-more-likely-to-learn-about-the-election-from-social-media/