Ukrajinští novináři o válce na Ukrajině: „Neutralina? Nemožná“

Listopad 18, 2016 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nejnovější příspěvky, Top příspěvky • by

Ukrajinští novináři si velmi těžko v případě domácího válečného zpravodajství zachovávají neutralitu. Podle nového výzkumu mnozí z nich ve chvíli, kdy musí informovat o událostech v Dombasu a na východě Ukrajiny, bojují s pocitem patriotismu na jedné straně a rolí nezávislých pozorovatelů na straně druhé. Valná část z nich se snaží dodržovat etické a novinářské normy. Zároveň ale dodávají, že se snaží nepoškodit ‚ukrajinskou‘ stranu.

Většina ukrajinských redakcí nemá jednoznačně definovaná pravidla a etické standardy, podle nichž by se mělo o konfliktu informovat. Spíše než na oficiální pravidla jsou tak ukrajinští novináři při reportování z místa konfliktu odkázání na svůj vlastní úsudek a instinkt.

Výzkum „Pokrytí konfliktu na východě ukrajinskými médii“ realizovala kyjevská nezisková organizace Detector Media. Rozhovory byly uskutečněny v únoru a březnu roku 2016. Zůčastnilo se jich 47 ukrajinských novinářů z 42 sdělovacích prostředků.

Nezávislí patrioti

Badatelé identifikovali tři typické postupy: patriotický, neutrální a kombinovaný. Novináři, kteří byli identifikováni jako „patriotičtí“, se vědomě snažili informovat o konfliktu z ukrajinské perspektivy. Ignorují druhou stranu konfliktu a jsou ochotni obětovat osobní standardy ve prospěch národní bezpečnosti.

Neutrální novináři věří v bezpodmínečné dodržování profesních standardů. Tento postup se týká především těch ukrajinských médiích, které se zasazují za dodržování západních norem. Neutralitu dodržují také novináři, kteří pracují pro ukrajinské pobočky západních médií, včetně ukrajinského BBC, Deutsche Welle a rádia Svobodná Evropa.

Třetí typ profesionálního přístupu, kombinovaný, se mezi dotazovanými novináři objevoval nejčastěji. Tito novináři chápou novinářské standardy. Přesto se s nimi často dostávají do konfliktu ve chvíli, kdy by jejich články a reportáže mohly poškodit zájmy Ukrajiny.

Vojáci jako hlavní téma

Příslušníci Ukrajinských ozbrojených sil se jako aktéři objevovali v médií nejčastěji a to především na celostátních televizních kanálech. Podle novinářů je to tím, že diváky zajímají právě tyto aspekty konfliktu. Podle Dariyy Orlové, hlavní autorky výzkumu , je to také tím, že se novináři s vojáky často dobře seznámí a cítí k nim určitou osobní náklonost a bojí se o ně.

Podobné emoce novináři vyjadřovali i vůči aktivistům, kteří armádě pomáhají (na Ukrajině se jim říká dobrovolníci). Dobrovolníci se v médiích objevují méně často stejně jako lidé bez domova, nebo donbaská populace z „okupovaných“ a „osvobozených“ teritorií. Podle novinářů menší zájem o tyto skupiny má několik důvodů. Předně je to pocit, že publikum o ně nejeví velký zájem. Novináři také tvrdili, že při informování o těchto tématech naráží na bezpečnostní problémy a nedostatek informací a materiálních zdrojů.

Je možné být objektivní?

Hodně novinářů uznalo, že emoční napětí, soucit a důraz na bezpečnost často ovlivňuje jejich práci a brání jim v udržování odstupu. Jeden novinář z celostátního časopisu řekl:

„… rádi bychom situaci na Ukrajině vnímali s odstupem, ale to je nemožné. Proč? Když vaši osobu pronásleduje PRD a  jste veřejně označen za kriminálníka pouze kvůli své práci, je velmi těžké udržet si odstup. Když vaši známí byli zabiti nebo uvězněni, je velmi těžké udržet si odstup. Když vaše země čelí cizí vojenské agresi, je velmi těžké udržet si odstup. Co to vlastně znamená, ‚udržet si odstup‘? Můžeme se ohánět absurdním prohlášením o neutralitě, aniž bychom si ale přiznali to hlavní… neutralita zde není možná. Jak můžete neutrálně popsat anexi Krymu? Můžeme třeba místo slova ‚anexe‘ používat ‚odtržení‘, nebo budeme psát ‚referendum‘ bez uvozovek. V takovém případě ale informujeme o událostech z ruského úhlu pohledu.“

Jiný novinář z celostátní televize prohlásil:

„… tento konflikt se odehrává pouze v naší zemi; naši lidé umírají; náš stát a naši lidé trpí. Ukrajinský novinář prostě nemůže být neutrální.“

Podle výzkumu redakce profesní standarty adekvátně neřeší. Přesto všichni dotazovaní novináři identifikovali etické normy jako důležitý a přirozený aspekt jejich práce, který ale nemusí být explicitně definovaný. Mnohé mediální organizace si vypracovaly vlastní slovníček definic týkající konfliktu. Zatímco některé se snažily používat neutrální jazyk, jiné spoléhaly na oficiální rétoriku vládního Anti teroristické ústředí (ATO). Tiskové oddělení ATO nazývá například opozitní stranu „ruské okupační jednotiky“ (російсько-окупаційні війська), „okupanti“ (окупанти) nebo „teroristi“ (naznačují separatisty ze samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky).

Podle studie většina ukrajinských médiích se doslova vyhýbá tématům, které by ukazovaly perspektivu „druhé strany“. Zároveň ale nedůvěřují oficiálnímu postoji ukrajinské vlády a vojenských velitelů.

Nezávislost a zkušenost

Většina novinářů nepociťuje, že by redakce přímo zasahovala do jejich práce. Zároveň ale identifikovali několik limitů, například autocenzuru, redakční praxi a společenský tlak. Velká část respondentů uvedla, že se prostě vyhýbají tématům, která by mohla ohrozit Ukrajinu, nebo by mohla být zneužita ruskou propagandou. Někteří se také obávají společenské kritiky a obvinění ze zrady.

„Jelikož většina redakční praxe není na Ukrajině pevně daná, důležitou roli hrají osobní faktory, profesní zkušenosti každého novináře a jeho či její osobní názory,“ vysvětlila Dariya Orlova. Dodala, že většina novinářů, kteří se konfliktu věnují, pochází z Donbasu nebo Krymu. Tím pádem je pro ně ještě obtížnější zůstat nestrannými.

Podle závěrů studie si většina dotazovaných novinářů myslí, že dialog mezi Ukrajinou a vládami samozvaných republik je důležitý a nezbytný. Ale pouze několik z nich si dokáže představit, jak by něco takového fungovalo v praxi.  Podle novinářů média dialog neprosazují, jelikož neexistuje jasně definovaná státní politika týkající se budoucnosti okupovaných teritorií. Tím pádem ani novináři nejsou ochotni takový dialog prosazovat, jsou ale o něm ochotni informovat.

 

Originální verze článku byla publikována na EJO

Foto kredit: Sasha Maksymenko Flickr/CC (https://creativecommons.org/licenses/by-nc/2.0/)

Výzkum uskutečnil OSCE Project Coordinator in Ukraine s finanční podporou Ambasády Velké Británie

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend