Arabský svět se mění a stejně tak i média a zdroje informací

Březen 9, 2018 • Nová média a Web 2.0, Svoboda tisku • by

Návyky internetových uživatelů na Blízkém východě se mění. Stále více z nich znepokojují „špehovací“ nástroje, které on-line prostředí nabízí. Obávají se především toho, že státní orgány mohou zneužít sociální média k dohledu a kontrole uživatelů, potažmo svých občanů. Obavy už mají dopad na využívání konkrétních platforem. Facebook v posledních dvou letech zaznamenal výrazný pokles zájmu v celém regionu. Uživatelé ho nahrazují bezpečnějšími formami komunikačních nástrojů, například šifrovanými platformami, jako je WhatsApp.

Pokles zájmu zaznamenává také televize, rozhlasové vysílání nebo tradiční tištěné noviny. Zlepšující se připojení a chytré telefony přesouvají pozornost publika na internet a k on-line zpravodajství.

Arabský svět tak na mediální poli zažívá dramatické změny. Od roku 2015 se výrazně změnil způsob vnímání médií i postoje k problematice, jako je svoboda vyjadřování nebo soukromí. Vyplývá to z nové studie, kterou realizoval badatelský tým ze Severovýchodní univerzity v Kataru.

Analýza vychází z dat sesbíraných v roce 2017. Konkrétně se jedná o výzkum veřejného mínění, do kterého bylo zapojeno téměř pět tisíc respondentů ze sedmi arabských zemí (Spojené arabské emiráty – UAE, Libanon, Saudská Arábie, Jordánsko, Katar, Tunisko a Egypt). Závěry se zaměřují na v arabské oblasti opomíjená témata. Studie jasně ukazuje, že mediální praktiky v arabském světě se v posledních letech výrazně proměnily. Na tento vývoj má s největší pravděpodobností výrazný vliv rozvoj internetu a digitálních nástrojů, včetně chytrých telefonů.

Hlavní závěry analýzy:

Prominence internetu, pokles zájmu o tradiční média

  • V perspektivě uplynulých pěti let nepatrně klesl zájem arabských diváků o televizní vysílání, z 98 % v roce 2013 na 93 % v roce 2017. Výraznější propad zaznamenala tradiční tištěná média, deníky i magazíny, a rozhlasové vysílání (noviny: 47 % v roce 2013 a 25 % v roce 2017; časopisy: 26 % v roce 2013 a 19 % v roce 2017; rozhlasové vysílání: 59 % v roce 2013 a 49 % v roce 2017). Ve všech sedmi zemích se naopak zvyšoval dosah internetu, nejvíce v Jordánsku, Libanonu a Tunisku.
  • Čas strávený na internetu roste v závislosti na zkušenostech uživatelů. Ti, kteří mají přístup k internetu teprve rok a méně, na něm tráví přibližně osm hodin týdně. U těch, co k němu mají přístup dva roky, jde o čtrnáct hodin, u těch, kteří k němu mají přístup sedm let, je to dvacet jedna hodin a u těch, kteří jsou on-line deset let, je to dvacet devět hodin.
  • Se zvyšujícím se podílem arabsky mluvících uživatelů roste i počet původního arabského obsahu. Přesto si v regionu udržuje stabilní pozornost s mírně stoupající tendencí anglický obsah (25 % v roce 2013 a 28 % v roce 2017).

Internet jako důležitý zdroj informací

  • Dosah on-line zpravodajství se v jednotlivých zemích Blízkého východu liší. V Jordánsku, Libanonu a Tunisku je nejdůležitějším zdrojem informací televize. V Kataru, Saudské Arábii a UEA to je internet.
  • Zájem o on-line zpravodajství v arabském světě kontinuálně roste a více než tři čtvrtiny respondentů používají k přístupu k on-line zpravodajství mobilní zařízení, především chytré telefony.
  • Značná část publika (74 % Jordánců; 75 % Libanonců; 71 % Katařanů; 61 % Tunisanů) není ochotna platit za mediální obsah, ať už se jedná o televizi, internet, denní tisk, nebo časopisy.
  • Téměř dvě třetiny (62 %) respondentů se při hledání informací nejčastěji obrací na lokální média. Tomu odpovídá i důvěra v média. Zatímco u lokálních médií je důvěra publika poměrně vysoká (66 %), u celostátních a mezinárodních médií je důvěra podstatně nižší. Více než polovina (52 %) všech respondentů odpověděla, že věří národním arabským médiím, západním médiím důvěřuje pouze 49 % procent dotazovaných. Nejméně důvěryhodné jsou pro respondenty sociální média, věří jim pouze 47 % z nich.

Sociální média v arabském světě

  • V porovnání s ostatními sociálními médii je nejpopulárnější platformou WhatsApp, kterou používá 67 % respondentů (Facebook 63 %; YouTube 50 %).
  • Téměř ve všech ze sledovaných zemích zaznamenal Facebook od roku 2015 výrazný propad, a to nejméně o 10 %. V Kataru a Saudské Arábii o více než 20 %. Naproti tomu v Libanonu si drží stabilní pozici.
  • Z průzkumu vyplývá, že uživatelé Facebooku se více než uživatelé platforem WhatsApp a Instagram obávají možnosti státního dohledu.

Ochrana soukromí v on-line prostředí

  • Asi polovina respondentů podporuje myšlenku přísnější regulace internetu. Téměř šest z deseti respondentů preferuje opatření vedoucí ke zvýšení ochrany soukromí uživatelů on-line.
  • Pouze jeden z pěti respondentů uvedl, že obava o ochranu soukromí měla vliv na způsob, jakým používá sociální média (Jordánsko 25 %, Spojené arabské emiráty 30 %; Libanon 14 %).

Svoboda vyjadřování v on-line prostředí

  • Většina respondentů si myslí, že by mělo být možné veřejně kritizovat vládu a její politiku. Pouze menšina respondentů ale byla toho názoru, že by uživatelé měli mít možnost vyjadřovat negativní stanoviska týkající se náboženství.
  • Napříč celým regionem je velmi nepravděpodobné, že obyvatelé s nejnižším vzděláním budou na webu kritizovat vládu nebo vládní politiku.
  • Svobodu projevu podporují ve větší míře mladší respondenti. Ti samí respondenti vyjadřují také obavy z on-line dohledu ze strany vlád a korporací.

Zdroje obrázků: Image: Development Initiative, Flickr CC license

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend