Evropská média veřejné služby: Mezi povinnostmi a odpovědností

Duben 16, 2018 • Ekonomika médií, Etika a kvalita žurnalistiky, Top příspěvky • by

Přinášíme vám druhou část studie, která porovnává evropská média veřejné služby (MVS). Článek navazuje na první část, z níž vyplývá, že evropská MVS se výrazně liší co do způsobu financování, vnitřní organizace i strategie.  

Každá evropská země disponuje veřejnoprávními sdělovacími prostředky, existují však obrovské rozdíly v jejich dosahu, zdrojích a dopadu. Některá MVS mají více než 60 % podílu na trhu (Švýcarsko). Liší se i důvěra v MVS. Například v Lotyšsku jim důvěřuje 70 % veřejnosti. Ve svízelné situaci se nacházejí MVS v Polsku, kde politický tlak ohrožuje nejen jejich nezávislost, ale i celou existenci.

V rámci studie Evropská observatoř žurnalistiky (EJO) porovnávala MVS v devíti evropských zemích (České republice, Německu, Itálii, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Švýcarsku a Velké Británii). Autoři studie se zaměřili také na ukrajinské veřejnoprávní vysílání, jelikož ale vzniklo teprve v roce 2017, bylo srovnání výrazně limitováno.

Hlavní zjištění studie

Studie zjistila, že politické a ekonomické tlaky ovlivňují profesní výkon a podíl MVS na trhu. Jejich dopad se liší napříč celým regionem.

  • Ve Švýcarsku, Německu a ve Spojeném království ovládají audiovizuální trh média veřejné služby. V některých případech zasahují více než polovinu publika.
  • Na Ukrajině, v Rumunsku, Portugalsku a Itálii čelí MVS silné konkurenci. Veřejnoprávní televize i rozhlas tak mají méně než dvacetiprocentní podíl na trhu.
  • Veřejná finanční podpora ze strany publika klade na MVS požadavky na vysokou míru odpovědnosti.
  • Všechny veřejné mediální organizace musí dodržovat vysoké odborné standardy. Zároveň je od nich očekáváno, že osloví co nejširší publikum a zajistí vyvážený a relevantní obsah.

Co jsou média veřejné služby?

Termín veřejnoprávní média se v tomto článku používá, protože nejlépe odráží povahu studovaných médií. Ta jsou tradičně vnímána jako audiovizuální, navzdory tomu, že většina z nich dnes funguje i na jiných platformách.

V některých evropských zemích MVS tvoří televize, rádio a přidružené digitální platformy (například webové stránky, vyhrazené kanály YouTube nebo stránky na sociálních médiích). V několika případech systém MVS zahrnuje také tiskovou agenturu. Studie EJO se omezuje na televizní a rozhlasové vysílání a jejich související internetové pokrytí.

Podle Evropské vysílací unie mezi nejdůležitější atributy MVS patří univerzálnost, po níž následuje samostatnost, excelence, rozmanitost, odpovědnost a inovace. Existují také rozdíly mezi státními médii a veřejnoprávními sdělovacími prostředky, například co do rozsahu, důvěryhodnosti a veřejného poslání.

Podíl veřejných TV na trhu

Údaje ukazují, že MVS se v Evropě ve většině případů těší dobrým finančním podmínkám (přečtěte si první část našeho seriálu) a poměrně širokému podílu na mediálním trhu. Ve Spojeném království, Německu, Itálii a Švýcarsku kontrolují veřejné televizní kanály mezi třetinou a dvěma třetinami trhu.

Postavení české a polské veřejnoprávní televize je ovlivněné velkou konkurencí ze strany soukromých stanic (v ČR to jsou stanice společností Central Media Enterprises a Modern Times Group; v Polsku stanice společností Scripps Networks Interactive a Cyfrowy Polsat). MVS zde tak dosahují nižšího podílu –mezi 23 a 29 procenty. Lotyšské a portugalské MVS zasahují ještě menší podíl publika: 14,8 a 16,3 procent.

Nejhůře jsou na tom MVS v Rumunsku, v roce 2016 vykázala pouze 3,5procentní podíl na mediálním trhu. Jeví se tak jako nejméně relevantní veřejnoprávní vysílatel v našem vzorku (viz obr. 1). Podíl na trhu je nízký kvůli intenzivní konkurenci a tvrdé úsporné politice.

Popis obrázku 1: Podíl veřejných TV na trhu se pohybuje od 60 % ve Švýcarsku (s rozdíly v jazykových regionech) k 3,5 % v Rumunsku. Zdroje: ARD, Německo, 2016; BBC, Velká Británie, 2016; RAI, Itálie, 2016; SRGSSR, Švýcarsko, 2016; TVP, Polsko, 2016; ČT, Česká republika, 2015; RTP, Portugalsko, 2017; TVR, Rumunsko, 2016; LTV, Lotyšsko, 2016.

Rozhlasové vysílání

Veřejnoprávní rozhlas ve Velké Británii, Německu a Švýcarsku má dominantnější postavení než tamější veřejnoprávní televize. Dosahují více než padesáti procent tržního podílu, což může být způsobeno lepším přístupem k finančním zdrojům (viz první část našeho seriálu).

Obecně lze konstatovat, že veřejné rozhlasové vysílání s lepším přístupem k finančním zdrojům a vyšším počtem zaměstnanců bude s největší pravděpodobností dosahovat vysokého podílu na mediálním trhu. To je případ například českého, rumunského a lotyšského rozhlasu, mají podíl na trhu mezi 30 a 35 procenty. Na druhou stranu Polskie Radio má pouze 20 procent.

Nejsilnější konkurenci má veřejnoprávní rozhlasové vysílání v jižní Evropě. V Portugalsku a v Itálii dosahuje veřejné rádio pouze 10 procent.

Popis obrázku 2: Veřejnoprávní rozhlas zasahuje více než polovinu trhu ve třech zemích: Švýcarsku, Velké Británii a Německu. Zdroje: ARD, Německo, 2013; BBC, Velká Británie, 2015; RAI, Itálie, 2016; SRGSSR, Švýcarsko, 2016; PR, Polsko, 2016; ČRo, 2015; RTP, Portugalsko, prosinec 2016; SRR, Rumunsko, 2016; LR, Lotyšsko, jaro 2017.

Švýcarské veřejnoprávní vysílání čelí konkurenci ze zahraničí. Během dne mu diváky přebírají poutavější pořady z Německa, Francie a Itálie. Neohrožené ale zůstávají zpravodajské relace, které švýcarská MVS vysílají v hlavním vysílacím čase. Díky tomu si udržují šedesátiprocentní podíl na audiovizuálním mediálním trhu. V ostatních evropských zemích by MVS s více než třetinovým podílem na trhu vyvolala obavy z možného politického vlivu na obsah zpráv. Švýcarska se ale tyto obavy netýkají. Politické rozhodování, zaměřené na malé kantony a založené na principech přímé demokracie, umožnilo rozvoj silné profesionální žurnalistiky (Radu, 2016).

Politika, zodpovědnost a MVS

Mechanismy odpovědnosti MVS jsou v Evropě obvykle institucionalizovány. Především ve formě vnitrostátních vysílacích nebo audiovizuálních rad, které vydávají licence a dohlížejí na dodržování předpisů audiovizuálních médií jak také stanovuje Směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách. Rady MVS jsou odpovědné Parlamentu.

Některé vnitrostátní právní předpisy umožňují politickým stranám zasahovat do chodu MVS. Případně jim dávají určitou míru kontroly nad MVS, například prostřednictvím jmenování členů národních rozhlasových rad či jinými, méně zřejmými prostředky, jako jsou rozpočtové příděly a případné legislativní změny.

MVS s nejvyšší důvěrou

V Lotyšsku jsou MVS pod dohledem nezávislého pětičlenného orgánu. Členové jsou vybráni mezi profesionálně nebo akademicky zkušenými kandidáty navrženými specializovanými nevládními organizacemi z oblasti médií, lidských práv, kultury, vzdělávání a vědy. V praxi jsou voleni Parlamentem podle politické proporcionality vládnoucí koalice. Orgán může fungovat jako nárazník proti tlaku politických a obchodních zájmů. Jeho nezávislost ale není zaručena. Lotyšské MVS jsou financována přímo ze státního rozpočtu v závislosti na politických rozhodnutích. Do dnešního dne zůstávají lotyšská MVS podfinancovaná dokonce i ve srovnání se sousedním Estonskem a Litvou. Navzdory zjevným potížím veřejné průzkumy ukazují rostoucí veřejnou důvěru v MVS, v roce 2015 důvěřovalo 74 procent populace lotyšské veřejnoprávní televizi (LTV). Lotyšský rozhlas (LR) se těší ještě větší důvěře, 84 procent. 

Vysokou důvěru mají také portugalská MVS, s podporou přibližně 60 procent populace. Vysvětlení může spočívat ve složení nezávislé generální rady, která dohlíží na provádění smlouvy mezi vládou a společností RTP. Z pěti členů je jeden volen vládou, ale ostatní jsou uznávané osobnosti z oblasti médií a managementu. Správní rada je potom přímo jmenována vládou, avšak finanční podpora pochází z licenčních poplatků a reklamy.

BBC si ve Spojeném království i na celém světě udržuje dominantní postavení a mimořádnou pověst. Nastavuje standardy pro MVS celosvětově. Britská MVS jsou řízena Radou BBC, která je regulována Úřadem pro komunikaci (Ofcom). Rada jmenuje strategického ředitele a stanovuje rozpočet. BBC se těší vysoké důvěře. V roce 2016 věřilo zpravodajství BBC 89 procent Britů (Ofcom). Až dosud nebyly zaznamenány žádné závažné případy, kdy by tato nezávislost byla narušena, ať už ze strany politických, či obchodních zájmů.

Švýcarská MVS mají specifické postavení. Televize poskytuje servis ve třech jazycích a rozhlas ve čtyřech. Díky tomu MVS významným způsobem přispívají k integraci multikulturní země. Podle nedávného výzkumu mají všechny jazykové kanály srovnatelně vysokou důvěryhodnost. Je to především díky absenci politických zásahů a vysoce rozvinuté kultuře veřejných služeb. I tak se objevují kritické hlasy. Populistická pravice (strany SVP, Lega Ticinese) nedávno napadla MVS navzdory tomu, že hnutí „No Billag“, které chtělo zrušit koncesionářské poplatky, bylo v referendu poraženo.  

MVS pod politickým tlakem

Členy Rady Českého rozhlasu a Rady České televize jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. Kritické hlasy upozorňují, že způsob jmenování není zcela nezávislý na politické moci. Studie Televize v Evropě z roku 2005 uvádí, že složení Rady ČT odráží rozdělení moci v Poslanecké sněmovně. Tato situace se za třináct let nezměnila. Někteří členové Rady jsou navíc bývalými členy politických stran nebo na ně mají úzké vazby.

V Rumunsku je většina členů obou MVS jmenována Parlamentem v závislosti na politické konfiguraci. Vždy jednoho člena jmenuje prezident, vláda, zaměstnanci MVS a malé parlamentní strany. SRR a SRTV jsou ze zákona povinny poskytovat spravedlivé a vyvážené informace, vzdělávat, informovat a bavit veřejnost. Vzhledem k nedostatečnému financování a silným politickým vazbám je dosažení těchto ideálů obtížným úkolem.

RAI, italská média veřejné služby, jsou zcela řízena státem prostřednictvím ministerstva hospodářství, které vlastní 99,56 procent základního kapitálu (0,44 procent vlastní SIAE, italská agentura pro shromažďování autorských práv). RAI je odpovědná Parlamentní komisi, která také jmenuje většinu představenstva. Silný politický vliv se dlouhodobě jeví jako problematický. V minulosti například hlavní zpravodajské kanály (TG1, TG2, TG3) odrážely názory konkrétních politických stran. Fenomén berlusconizace je navíc podrobně popsán ve vědecké literatuře.

Přímému politickému tlaku čelí polská MVS. Od července 2016 je pětičlenným dozorčím orgánem Národní vysílací rada. Tři členové jsou voleni Parlamentem a dva prezidentem. Toto uspořádání dává vládní straně PiS (Právo a spravedlnost) přímou možnost ovlivnit vrcholové vedení MVS. Mezinárodní instituce a novinářská sdružení pravidelně upozorňují na předpojaté zpravodajství. Pokračující parlamentní krize jasně ukázala významné rozdíly ve způsobu, jak MVS ve srovnání s komerčními stanicemi informují o aktuálních politických událostech. A tak se zdá, že veřejnoprávní vysílatel je odpovědný spíše politickým činitelům než veřejnosti. Samotná veřejnost je však rozdělena – někteří diváci současnou situaci vítají.

V Německu jsou provozovatelé veřejnoprávního vysílání řízeni vysílacími radami. V roce 2014 se objevily obavy ze sílícího politického vlivu na ZDF (Zweites Deutsches Fernsehen). Spolkový ústavní soud proto přistoupil k neobvyklému kroku, který měl posílit nezávislost MVS vůči státu. Podle soudu mohou političtí nominanti tvořit nanejvýš jednu třetinu z celkového počtu členů v každém ze dvou dozorčích orgánů ZDF. Zástupci občanské společnosti musí odrážet příslušné sociální skupiny s přihlédnutím k menšinám. I tak protipřistěhovalečtí aktivisté obviňují MVS ze lživého zpravodajství (Lügenpresse).

Od roku 2017 fungují veřejnoprávní média také na Ukrajině. V loňském roce totiž vznikla Národní veřejnoprávní vysílací společnost Ukrajiny, která nahradila státní audiovizuální služby. Přechod od státního k veřejnoprávnímu vysílání je podporován projektem Rady Evropy s finanční podporou šestnácti přispěvatelů, včetně Evropské unie. Přesto v současné době ukrajinská MVS bojují s naléhavým nedostatkem finančních prostředků. Společnost totiž po svém předchůdci zdědila nemalý finanční dluh. Ukrajinská MVS navíc čelí neochotě úřadů přijmout myšlenku veřejného vysílání.

Budoucnost MVS v Evropě

Evropská veřejnoprávní média jsou neustále v centru diskusí. Ty se zaměřují především na postavení MVS v moderní společnosti, na možně politické vlivy, důvěryhodnost, způsoby financování, inovace a sociální odpovědnost.

MVS by měla dodržovat vysoké standardy profesionálního chování a udržovat si významné postavení na mediálním trhu. Zároveň musí být schopna čelit problémům a útokům, které by zpochybňovaly jejich důvěryhodnost a legitimitu. Bez silných, nezávislých a kreativních MVS, které nabízí prostor pro civilizovanou veřejnou diskuzi, by evropská kultura a demokracie měla nejistou budoucnost.

 

 

Tento článek je součástí dvoudílného seriálu, který porovnává fungování a postavení veřejnoprávních médií v Evropě. Přečtěte si první díl: Evropská média veřejné služby: Co země, to jiný přístup

Článek vznikl za přispění: Tina Bettels Schwabbauer, Ainars Dimants, Michał Kuś, Caroline Lees, Ana Pinto Martinho, Antonia Matei, Stephan Russ-Mohl, Massimo Scaglioni, Sandra Štefaniková, Adam Szynol, Halyna Budivska.

 

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend