Ovlivňují on-line komentáře důvěryhodnost zpravodajství?

Květen 9, 2018 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nejnovější příspěvky • by

© Screenshot

© Screenshot

Zpětná vazba od příjemců médií ke zpravodajským výstupům a názorovým textům v novinách a časopisech může mít různou formu, ať už se jedná o dopisy zaslané redakci, nebo komentáře na zpravodajských webových stránkách a sociálních médiích. Ale dotýká se tato zpětná vazba toho, jak čtenáři vnímají nějakou událost? Mohou negativní komentáře od čtenářů dokonce i podkopat důvěryhodnost nějakého článku?

Jak ukázala stará studie Byrona G. Landera z roku 1972, zpětná vazba od publika může naplnit funkci „sociálního pojistného ventilu“. Komentáře umožňují čtenářům uvolnit svoje frustrace skrze sebevyjádření, čímž slouží jako forma katarze. Komentářové sekce nicméně také otevřely dveře projevům podrážděnosti a negativity, které zahrnují nesnášenlivost vůči novinářským výstupům, jejich obsahu a také novinářům. Pro mnohé toto vyvolává důležitou otázku: stane se řízení on-line komentářů reagujících na zpravodajství novou urgentní výzvou v žurnalistice?

On-line komentáře a důvěryhodnost zpravodajství

Frank Waddell, odborný asistent na Vysoké škole žurnalistiky a komunikace University of Florida, tuto otázku položil ve své nedávné studii „Co si myslí dav? Jak on-line komentáře a metrika popularity působí na důvěryhodnost zpravodajství a důležitost událostí“ (v originále „How online comments and popularity metrics affect news credibility and issue importance“). Jeho výzkum se snažil porozumět tomu, jak negativní komentáře čtenářů postihují vnímání zpravodajských textů jinými čtenáři.

S tímto cílem Waddell vedl on-line experiment s 289 účastníky, kteří byli vyzváni, aby na Twitteru vyhledali nízký, nebo vysoký počet reportáží o závislosti na heroinu, což je podle Waddella téma, které zatím není politicky polarizované (nebo přinejmenším ne do té míry jako jiná témata). Účastníci byli potom přesměrováni na druhou stranu, kde mohli vidět komentáře čtenářů na reportáž a počet, kolikrát byla reportáž sdílena na jiném twitterovém účtu nebo se někomu líbila. V posledním kroku pak byli přesměrováni na stránku se zprávou o osmi předávkováních heroinem v okrese Washington v Pensylvánii.

Prostřednictvím tohoto uspořádání se Waddell snažil porozumět tomu, jak faktory jako frekvence tématu na domovské stránce Twitteru, negativní a pozitivní komentáře čtenářů a počet dalšího sdílení na jiných účtech a počet „lajků“ dané reportáže ovlivnily její vnímanou věrohodnost a důležitost.

Waddellova studie zjistila, že negativní komentáře snížily důvěru čtenářů v hodnověrnost reportáže. Tento fenomén nazývá jako „podpora módního trendu“ („bandwagon support“): lidé mají tendenci být méně ochotni věřit příběhu, s nímž mnoho jiných lidí není spokojeno. Waddell také dospěl k závěru, že zatímco komentáře čtenářů dopad na jiné čtenáře mají, počty oblíbenosti nebo dalšího sdílení jinými uživateli vnímání obsahu jinými čtenáři nijak neovlivňuje.

Jeho výzkum na druhou stranu odhalil, že negativní komentáře mají negativní vliv na vnímání důvěryhodnosti daného textu u uživatelů, kteří na něj na internetu narazí, což tlumí efekt nastolování témat v médiích. To na oplátku dává větší sílu publiku, jehož negativní komentáře mohou podkopat vnímanou důležitost událostí.

Dopady na zpravodajské organizace

Kniha Billa Readera „Zpětná vazba publika ve zpravodajských médiích“ (v originále „Audience Feedback in the News Media“) uvádí, že zpětná vazba publika je jednou z nejdelších neporušených tradic mezi všemi moderními praktikami v žurnalistice. Waddellova studie tyto závěry posouvá o krok dál a ukazuje, že mediální organizace musí brát efekt čtenářských komentářů vážně.

Obavy z možných účinků čtenářských komentářů jsou opodstatněné a oprávněné. Obzvláště negativní a nezdvořilé on-line komentáře ohrožují vnímání novinářské kvality reportáží. V návaznosti na to je nutné najít dobrá řešení pro řízení komentářových sekcí v on-line zpravodajství a mediální organizace by měly zvážit způsoby, jak usměrňovat, odanonymizovat nebo odstraňovat některé negativní komentáře.

Reuters poskytuje příklad. V listopadu roku 2014 tato zpravodajská agentura odstranila komentářovou sekci, aby své publikum motivovala k přesunutí diskuze na sociální média a on-line platformy. Pro Reuters to bylo nejlepší možné řešení, jelikož tato místa nabízejí „dynamické konverzace a, co je důležitější, účastníci sami jsou policisty, kteří udržují na okraji ty, jež by výsadu komentování zneužívali“.

To neznamená, že všechna média musí následovat cestu, kterou nastoupila agentura Reuters. Přesto musí brát efekt negativních komentářů v potaz. Alternativou je oslabení vlastní důvěryhodnosti – myšlenka, která není příliš uklidňující v dobách, kdy už je důvěra v žurnalistiku tak jako tak nízká.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend