Kam se poděly ženy? Evropským médiím dominují muži

Květen 16, 2018 • Ekonomika médií, Etika a kvalita žurnalistiky, Top příspěvky • by

Evropská média jsou mužskou doménou. Většinu autorů zpravodajského i publicistického obsahu tvoří muži, kteří nejčastěji píší o jiných mužích. A to přesto, že v mnoha evropských zemích tvoří ženy přibližně polovinu všech novinářů a více žen také studuje žurnalistiku na univerzitách. Vyplývá to z mezinárodní komparativní studie, jejíž autoři se zaměřili na pohlaví autorů článků a současně analyzovali související fotografie.

Téměř ve všech jedenácti zemích tvořili muži většinu autorů článků ve zpravodajské, ekonomické i komentářové sekci, a to napříč digitálními a tištěnými médii. Konkrétně se jednalo o 41 % novinářů v porovnání s 23 % novinářkami. Také na fotografiích se většinou objevovali muži, ve 43 % případů, zatímco ženy na nich byly zobrazeny pouze v 15 % případů.

Studie také ukazuje, že nerovnost v zastoupení mužů a žen je větší v případě tradičních tištěných médií. Na druhou stranu u výhradně internetových zpravodajských webů je tato disproporce méně patrná. I zde ale bylo zaznamenáno více mužů, a to jak mezi autory, tak i aktéry na fotografiích.

Největší nerovnost v zastoupení mužů a žen mezi autory textů byla zaznamenána v Itálii a v Německu. V Německu bylo 58 % článků napsáno muži a pouze 16 % ženami (zbytek tvoří agenturní materiál). Nejvíce mužských autorů bylo zaznamenáno v italském tisku (63 % mužů a 21 % žen).

Při pohledu na fotografický materiál byli muži nejčastějším námětem v ukrajinském tisku. Zde se na 49 % fotografiích se objevovali pouze muži a na 10 % pouze ženy.

Pouze v jednom případě bylo mezi autory zaznamenáno více žen než mužů, a to konkrétně v Portugalsku, kde ženy tvořily 31 % všech autorů a muži pouze 20 %. I zde se ale na fotografiích objevovali muži častěji než ženy (49 % mužů a 12 % žen).

Zastoupení žen v médiích.

Studie Evropské observatoře žurnalistiky zkoumala vždy dva tištěné a dva internetové deníky z jedenácti evropských zemích (Česká republika, Německo, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené království). Do analýzy byla zahrnuta vydání, která vyšla ve stejných dvou dnech během čtyř týdnů v lednu a únoru tohoto roku. V tištěných médiích bylo zkoumáno vždy prvních patnáct stránek, v on-line médiích vždy prvních dvacet článků, a to z oblasti denního zpravodajství, ekonomické a komentářové rubriky. Součástí analýzy nebyly kulturní, lifestylové a sportovní sekce.

Do studie byla zařazena média z České republiky, Německa, Itálie, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švýcarska, Ukrajiny a Spojeného království.

Zjištění vyvolala zděšení mezi novinářkami po celé Evropě. Podle některých z nich totiž přesně korespondují s podmínkami v redakcích, které vyžadují náročný pracovní rytmus s nestálou pracovní dobou a nepříliš vstřícným postojem k rodinnému životu.

„Je skvělé, že existuje takto rozsáhlá srovnávající studie o genderových rozdílech. To, co není tak dobré, je přetrvávání nepoměru mezi zastoupením mužů a žen v médiích. Doufejme, že soustavné připomínání genderových předsudků v žurnalistice povede k nápravě situace,“ komentovala výsledky studie profesorka Suzanne Franksová, vedoucí Katedry žurnalistiky na City University v Londýně, která je také autorkou několika studií o pozici žen v žurnalistice.

Susanne Klingnerovou, známou německou novinářku, výsledky studie nepřekvapily. „Německo se dlouhodobě potýká s genderovou nerovností. Potvrzují to mimo jiné i výsledky průzkumů OECD, v nichž se Německo pravidelně umisťuje ve spodní části žebříčku. Velmi ráda bych negativní výsledek studie EJO svedla na výběr analyzovaných titulů. Například v Německu nebyl do studie zapojen žádný progresivní deník, například Sueddeutsche Zeitung nebo Die Zeit. Obávám se ale, že by to na výsledky nemělo příliš velký efekt,“ řekla Klingnerová. Podle ní totiž německá periodika nemají žádnou motivaci (především finanční) vyrovnávat poměr zastoupení žen a mužů v redakcích. „Existují samozřejmě výjimky, jako například již jmenovaný Die Zeit, který se o to aspoň pokouší. Přesto 95 procent všech německých deníků vedou muži.“

„Zažila jsem to několikrát. Mladí novináři a novinářky přicházející do redakce nejsou posuzováni objektivně podle kvality odvedené práce. Do popředí se dostávají emoce, kdy staří bílí novináři (což je mimochodem další oblast nerovnosti v německých médiích) mají blíže k mladým bílým redaktorům, reportérům a editorům. Děje se tak na úkor mladých žen, které bez ohledu na míru svého talentu zůstávají přehlíženy, a to jen proto, že v mužském světě redakce nenacházejí stejnou míru zastání jako jejich kolegové. Tento přístup se změní pouze ve chvíli, kdy se na vedoucí pozice dostane více žen…“ dodává Klingerová.

Česká republika není výjimkou

Také českému mediálnímu prostoru dominují muži. Ve vybraných titulech dohromady (Aktuálně.cz, Mladá fronta DNES, Právo, Seznamzprávy.cz) tvoří 41 % všech autorů, zatímco ženy pouze 19 %. Zbylých 40 % potom tvoří agenturní obsah a články, u nichž jako autor byla uvedena redakce. Nejvyrovnanější poměr byl zaznamenán v oblasti zahraničního zpravodajství, kde bylo napočítáno 59 autorů a 58 autorek. Naopak největší nerovnost panuje v názorové sekci (95 autorů, 11 autorek) a ekonomické sekci (74 autorů, 19 autorek).

Zajímavostí je, že například ve studijním programu Žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy je dlouhodobě zapsáno více žen než mužů. Například v akademickém roce 2017/2018 zde tento obor studuje 217 žen a 168 mužů.

Pouze jeden zkoumaný internetový zpravodajský portál neodpovídá evropskému průměru. Na serveru Seznamzprávy.cz, který odstartoval svou činnost v roce 2016, bylo zaznamenáno více žen-autorek (53 % žen, 40 % mužů). Zatímco na Seznamzprávy.cz bylo v jeden den zaznamenáno 15 autorek a 5 autorů, bylo ve stejný den na Aktuálně.cz napočítáno 12 autorů a 2 autorky, v MF DNES pouze 5 autorek a 12 autorů a v Právu 3 autorky a 26 autorů. Právě u deníku Právo byl nepoměr mezi muži a ženami, co se týče autorství, nejzřetelnější (37 % muži, 8 % ženy, 55 % agenturní a ostatní redakční obsah).

Absence žen je patrná také na obrazovém doprovodu, kterému opět dominují muži. Navíc v případě, že se ženy na fotografiích objeví, je to nejčastěji ve spojitosti se společenskou a kulturní tématikou a jen minimálně v roli politické reprezentace. Na fotografiích bylo zaznamenáno 148 politiků a pouze 26 političek, což odpovídá obecnému zastoupení žen v politice v ČR (v současném složení Poslanecké sněmovny tvoří ženy 22 %). Ženy se objevovaly méně také v roli expertních hlasů (21 mužů, 6 žen). Nezřídka se stávalo, že v jeden den v jednom titulu nebyla na fotografiích zobrazena jediná žena, a to ani ve společnosti mužů, případně se objevila pouze jednou, a to ve spodním prádle ve spojitosti s karnevalem v brazilském Riu.

 

Článek je zkrácenou editorskou verzí původního anglického textu. Podrobný popis výsledků studie ze všech zúčastněných zemí si můžete přečíst v anglickém originálu článku na stránkách anglické sítě Evropské observatoře žurnalistiky: Where Are The Women Journalists In Europe’s Media?

Studii vypracovali: Ana Pinto Martinho, Paulina Pacula, Rachel Stern, Felix Simon, Caroline Lees, Georgia Ertz, Philip di Salvo, Līga Ozoliņa, Sandra Štefaniková, Antonia Matei, Dimitrina Jivkova Semova, Halyna Budivska, and David Gerber. Picture Credit: Kremlin Press Office.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend