Výroční Zpráva o digitálním zpravodajství (Digital News Report) vydávaná Reuters Institutem odhaluje, že užívání sociálních médií ve vztahu ke zpravodajství začalo klesat, a to po několika letech trvalého růstu ve značném počtu klíčových trhů. Užívání kleslo o šest procent ve Spojených státech, stejně jako například i ve Velké Británii a Francii. Celkově byl průzkum proveden ve 37 zemích na pěti kontinentech.

Téměř veškerý pokles je způsobem úbytkem příspěvků a sdílení zpráv na Facebooku. Zároveň můžeme zaznamenat nárůst používání aplikací pro zasílání zpráv, protože konzumenti hledají soukromější (a méně konfrontační) místa pro komunikaci. WhatsApp je nyní používán přibližně polovinou výzkumného vzorku on-line uživatelů v Malajsii (54 procent), v Brazílii (48 procent) a kolem třetiny ve Španělsku (36 procent) a v Turecku (30 procent).

Digital News Report 2018, který je založen na on-line dotazníku se 74 tisíci lidmi, zahrnuje zjištění o důvěře, dezinformacích a tzv. fake news, trendech ve sledování televize, podcastingu, adblocků (softwaru, který zamezuje zobrazování reklam na webu) a asistentech aktivovaných hlasem. Poprvé zpráva zahrnuje také mediální gramotnost a důvěru v mediální značku.

Hlavní zjištění:

1. Napříč všemi zeměmi zůstává průměrná míra důvěry ve zpravodajství relativně stabilní na 44 procentech, přičemž přes polovinu (51 procent) dotázaných se shoduje na tom, že věří tomu zpravodajskému médiu, které používá nejčastěji. V kontrastu s tím 34 procent respondentů uvedlo, že důvěřuje zprávám, které najdou skrze vyhledávání, a méně než čtvrtina (23 procent) věří zprávám, které nalezne na sociálních médiích.

2. Přes polovinu (54 procent) potvrdilo, že jsou znepokojeni tím, co je na internetu reálné, a co je falešné. Nejzřetelněji se to projevilo v Brazílii (85 procent), Španělsku (69 procent) a ve Spojených státech (64 procent), kde se polarizovaná politická situace kombinuje s vysokým využíváním sociálních médií. Naopak nejméně je to citelné v Německu (37 procent) a v Nizozemsku (30 procent), kde nedávno proběhly volby, které se do velké míry obešly bez podezření na výskyt falešného obsahu.

3. Většina respondentů věří tomu, že vydavatelé (75 procent) a platformy (71 procent) nesou největší zodpovědnost za řešení problémů spojených s falešnými nebo nespolehlivými zprávami. To je dáno tím, že spousta zpráv, na které si stěžují, se vztahuje k předpojatým nebo neadekvátním zprávám z mainstreamových médií spíše než ke zprávám, které jsou absolutně vymyšlené nebo šířené cizími silami.

4. Existuje určitý veřejný chtíč, aby vláda zakročovala proti tzv. fake news, a to obzvlášť v Evropě (60 procent) a v Asii (63 procent). Oproti tomu ve Spojených státech si pouze čtyři z deseti Američanů myslí, že by měl stát v této záležitosti podnikat víc.

5. Vůbec poprvé výzkumníci měřili mediální gramotnost. Ti, kteří mají vyšší mediální gramotnost, mají tendenci preferovat noviny před televizí, a sociální média používají výrazně odlišně než širší populace. Jsou také více obezřetní vůči tomu, aby vláda intervenovala ve věci zavádějících zpráv a dezinformací.

6. Vzhledem k tomu, že společnost Facebook chce do svých algoritmů zahrnout důvěryhodnost značek založených na dotazníkových průzkumech, v této zprávě odhalujeme na podobně založené metodologii nejvíce a nejméně důvěřované značky ve všech 37 zemích. Zjistili jsme, že mediální značka, která má vysílací zázemí a dlouholetou tradici, bývá nejvíce důvěryhodná, zatímco nejméně důvěry respondenti vkládají do populárních novin a digitálních značek.

Například v České republice je nejdůvěryhodnější mediální značkou Česká televize a zpravodajský portál ČT24 (více čtěte zde) a stejně tak je pro Čechy důvěryhodné i další veřejnoprávní médium – Český rozhlas a zprávy na Radiožurnálu (více zde).

7. Zpravodajské aplikace, e-mailové newslettery a upozornění na mobilu i nadále nabývají na důležitosti. V některých zemích si však uživatelé stěžují na to, že jsou bombardováni až příliš mnoha zprávami. Jeví se to tak, že je to částečně zapříčiněno rostoucím počtem upozornění od „agregátorů“, jakými jsou například Apple News a Upday.

8. Průměrný počet lidí platících za on-line zpravodajství se v mnoha zemích zvětšil, přičemž nejznatelnější nárůst zaznamenalo Norsko (nárůst o 4 procenta), Švédsko (nárůst o 6 procent) a Finsko (nárůst o 4 procenta). Všechny tyto země mají málo vydavatelů, z nichž se valná většina neúnavně snaží prosazovat různorodé strategie zavádění tzv. platebních brán (paywalls). V komplexnějších a více fragmentovaných trzích je nicméně pořád spousta vydavatelů, kteří svůj on-line zpravodajský servis nabízí zdarma.

9. V loňském roce došlo k významnému nárůstu předplatného ve Spojených státech (tzv. Trump Bump) a tento trend se tam udržel i letos, zatímco dary a členství založené na dárcovství se objevují jako významná alternativní strategie ve Španělsku, ve Velké Británii, ale i ve Spojených státech. Tyto platby jsou úzce spjaty s politickou vírou a největší měrou přicházejí od mladých.

10. Obavy o ochranu soukromí zesílily růst používání softwaru pro zablokování reklam. Více než čtvrtina dotázaných nyní reklamu blokuje na jakémkoliv zařízení (27 procent), což se ale pohybuje v rozsahu 42 procent v Řecku k 13 procentům v Jižní Koreji.

11. Televize pro mnohé zůstává kritickým zdrojem zpráv – ale každoroční poklesy publika nadále vyvolávají nové otázky ohledně budoucí role veřejnoprávních vysílacích stanic a jejich schopnosti přilákat další generaci diváků.

12. Příjemci médií jsou i nadále neochotní sledovat zpravodajská videa na webových stránkách vydavatelů a v jejich aplikacích. Více než polovina zhlédnutí probíhá v prostředí třetích stran jako je Facebook a YouTube. Američané a Evropané by rádi viděli méně zpravodajských videí, zatímco Asiati tíhnou k tomu jich chtít více.

13. Podcasty se stávají populárními na celém světě díky lepšímu obsahu a snazší distribuci. Jsou téměř dvakrát oblíbenějšími ve Spojených státech (33 procent) než ve Velké Británii (18 procent). Mladí lidé mnohem častěji poslouchají podcasty než mluvené slovo v rozhlasu.

14. Digitální asistenti aktivovaní hlasem, jakými jsou například Amazon Echo nebo Google Home, stále rychle rostou, čímž otevírají nové možnosti zpravodajskému audio obsahu. Jejich užívání se ve Spojených státech, Německu a Velké Británii více než zdvojnásobilo s přibližně polovinou těch, kteří je používají pro zpravodajství a informace.

Toto je zkrácená verze Digital News Report 2018 přeložená z angličtiny. Celou zprávu, publikovanou Reuters Institutem, si můžete přečíst zde.