Blogy polarizují. Jsou buď euforicky velebeny, nebo ostře kritizovány jako „komunikativní cetky“. Profesionální novináři blogery často považují za pouhé amatéry. Ale jak dalece se bloggeři a novináři skutečně liší? Nová studie nadace Otto Brennera (Otto Brenner Stiftung) se na tyto otázky snaží odpovědět.
Pro svou studii se Olaf Hoffjann a Oliver Haidukiewicz z Univerzity aplikovaných věd Ostfalia dotazovali 936 profesionálních novinářů a 463 novinářských bloggerů stejně jako 156 on-line uživatelů. Navíc vedli odborné rozhovory s 20 bloggery. Autoři berou v potaz ty, kteří pracují pro zavedená média, i ty, kteří pracují pro blogy jako novináři, ale pro lepší rozlišení je ve své publikaci pojmenovávají jako „bloggery“ a „profesionální novináře“.
Níže jsou stručně shrnuta hlavní zjištění:
1. Relevance
Novináři si myslí, že práce bloggerů má nízkou novinářskou relevanci. Třetina zúčastněných profesionálních novinářů věří, že blogy nešíří relevantní informace. Naopak bloggeři oceňují novináře víc a myslí si, že informují kriticky. Obě strany se shodují na tom, že narůstající úspěch blogů ukazuje, že publikum není spokojeno s prací tradičních médií.
2. Vzdělání a profesionalita
Studie uvádí, že bloggeři jsou většinou méně vzdělaní ve smyslu žurnalistických technik a teorií v porovnání s profesionálními novináři. Každý sedmý blogger mezi účastníky výzkumu nicméně vystudoval komunikační vědy. Stáže v oblasti žurnalistiky jsou mezi bloggery vzácné.
Podle autorů může být blogger, který pracuje 20 a více hodin týdně a má z této práce příjem, klasifikován jako „profesionální blogger“. Hoffjann a Haidukiewicz však také poznamenávají, že tito profesionální bloggeři často pracují za hodně mizerný příjem. V kontrastu s profesionálními novináři bloggeři také často omezují svoje bádání na internet, přičemž více času věnují marketingu než samotnému zpravodajství.
3. Cíle
Profesionální novináři stejně jako bloggeři primárně chtějí šířit informace. Kromě toho se bloggeři většinou soustředí na pobavení svého publika, zatímco novináři často chtějí „kontrolovat“ a kritizovat.
Hoffjann a Haidukiewicz zjistili, že se obě strany zdánlivě shodují na základních kritériích kvality: správnost, důvěryhodnost, nezávislost a kompetence vysvětlit komplexní záležitosti jsou stejně důležité pro obě skupiny. Profesionální novináři hodnotí neutrální zpravodajství více než bloggeři, kteří věnují více pozornosti osobnímu a literárnímu vyjádření.
4. Participace
Bloggeři investují více času do vytváření sítí (networking) se svým publikem, například skrze komentářové funkce na svých blozích. Být nablízku čtenářům je pro ně důležitější než pro profesionální novináře.
5. Postoj k PR
Bloggeři i profesionální novináři si stěžují na chabou kvalitu tiskových zpráv oficiálních orgánů a institucí. Bloggeři kritizují, že nemají vždycky zajištěný přístup na tiskové konference, přestože cítí, že jejich přijetí roste.
6. Skrytá reklama
Bloggeři jsou často obviňováni ze skryté reklamy. Studie nicméně odhaluje, že bloggeři označují svůj placený obsah stejně často (z 91,6 procent) jako novináři (91,7 procent). Autoři nicméně věří, že povědomí o společenských očekáváních směrem k nim mohlo ovlivnit chování bloggerů při zodpovídání otázek. Obzvlášť obsah na YouTube a Instagramu může zahrnovat více skryté reklamy, než naznačují čísla.
Studie navíc ukazuje, že bloggeři čelí větším konfliktům mezi jejich závazkem vůči publiku a potřebou získávat inzerenty. V případě tradičních novin rozlišení redaktorského od marketingového oddělení většinou vytváří větší odstup – něco, co v případě blogů není samozřejmostí. Někteří bloggeři využívají strategie najímání externích dodavatelů marketingových služeb, aby tuto situaci zlepšili. Až 93 procent bloggerů ve studii také uvedlo, že jsou pro ně nepřípustné reklamy, které nekorespondují s redakční linií.
7. Podobnosti a rivalita
Studie ukazuje, že v některých aspektech jsou si profesionální novináři a bloggeři podobnější, než by člověk očekával. Členové obou skupin, kteří pokrývají stejnou oblast, jsou si často podobnější než s jiným členy své vlastní skupiny. Například bloggeři a profesionální novináři, kteří reportují o módě, oceňují nápady na zabavení svého publika více než kdokoli jiný.
Podle autorů nejsou bloggeři vážnými soupeři profesionálních novinářů. Největší profesionální politický zpravodajský server v Německu (faz.net) dosahuje 50krát většího publika než největší politický blog (netzpolitik.org). Pouze v případě, že se jedná o módu, mají blogy výhodu. Obzvlášť mladší uživatelé, jak se zdá, preferují blogy před tradiční žurnalistickou nabídkou.
Vyhlídky do budoucna
Hoffjann a Haidukiewicz poznamenávají, že vzhledem k narůstající popularitě sociálních médií a internetu obecně by podobná studie v budoucnu mohla vést k velmi odlišným výsledkům. K dnešnímu dni jsou blogy ekonomicky znevýhodněny, protože většina z nich ještě nenašla příhodný byznys model. Autoři věří, že dokonce i v blízké budoucnosti nebudou bloggeři pro profesionální novináře představovat vážné rivaly – s výjimkou případů, kdy jde o specializované zpravodajství v oblastech jako móda, cestování nebo technologie.
Celá studie je k nalezení v němčině na webových stránkách nadace Otto Brennera – Otto Brenner Stiftung in German.
