Tým lidí ze zpravodajské redakce ČT minulý rok představil přednáškový blok na téma fake news a odjel s ním na malé „turné“ po domácích univerzitách. O pravdě, lžích a polopravdách ve veřejném prostoru diskutovaly osobnosti  z veřejnoprávní televize a připojili se k nim také  vybraní odborníci z jednotlivých pořádajících akademických pracovišť.

V dubnu 2018 se uskutečnila první ze série přednášek s názvem „Fake news: Pravda, lži a polopravdy ve veřejném prostoru”. Jak uváděly některé příspěvky propagující jednotlivé přednášky na Facebooku,hlavním cílem bylo rozšiřovat mediální gramotnost a propagovat mediální výchovu.

O projekt se zasadil Ondřej Kopa, dlouholetý novinář a někdejší šéfeditor ČT24. Kromě přímé zkušenosti z médií se v minulosti podílel také na sérii přednášek pod názvem Jak rozumět médiím, kterou v roce 2005 uspořádala nezisková organizace PARTNERS CZECH. Fake news vnímá jako symptom doby a práci se zdroji považuje za důležitou součást mediální gramotnosti. Kromě kritického odstupu od médií tento typ gramotnosti definuje také schopnost zapojit se aktivně a poučeně do mediální komunikace, rozumět fungování a roli médií ve společnosti nebo orientovat se v nabídce mediálních produktů.

Kopa se do veřejnoprávní televize vrátil po tříleté pauze na pozici projektového manažera vzdělávacích projektů. Vnímání médií se podle něj od jeho posledního angažmá v ČT dramaticky změnilo „Za uplynulé tři roky přinesla digitalizace ohromnou revoluci. Klasická média ztrácejí své publikum. Skupiny, které byly původně naprosto okrajové – například lidé popírající události 11. září – začaly najednou nabírat na síle; lidé začali nositelům podobných alternativních názorů mnohem více naslouchat,“ popisuje Kopa.

Jedním z impulsů k uspořádání série byla pro Kopu také zkušenost z výběrových řízení na pozice stážistů v regionálních redakcích ČT. „Ptal jsem se jedné studentky politologie, s jakými zdroji by jako novinářka pracovala, a ona jmenovala také Parlamentní listy. Prý jí server doporučil jako zdroj učitel na gymnáziu. Tehdy jsem si řekl, že tady je něco špatně.” I proto se Kopa rozhodl zaměřit vzdělávací projekt především na budoucí učitele, tedy studenty pedagogických oborů.

Přednáška o fake news na Katedře politologie FSS MU. Foto: Jan Prokopius

Cesta do regionů

Projekt se zaměřuje primárně na regionální univerzity s cílem posílit a rozšířit spolupráci mezi nimi a Českou televizí. Kromě rozkrývání pozadí fakenews je záměrem projektu také představovat práci veřejnoprávní televize v různých rovinách. „ČT čelí kritice, že selektuje pravdu, že se veze s politikou. Čím dál jste od Prahy, tím je podobné smýšlení rozšířenější. Souvisí to i s tím, jak rostou extremistické, autoritářské strany,” popisuje situaci Kopa.

Novináře ze zpravodajské redakce České televize doplnilo během přednáškového cyklu celkem osm odborníků z vybraných univerzit po republice. Obsah jednotlivých přednášek a debat se odvíjel od skladby panelistů. „Chceme demonstrovat editorský přístup České televize, ale také ji oddémonizovat v očích lidí,” vysvětluje Kopa. Z řad pracovníků zpravodajské redakce ČT se do projektu zapojilo dvanáct osobností. O své zkušenosti, jak se politici během živých rozhovorů vyhýbají odpovědi, se podělili moderátoři Václav Moravec aSvětlana Witowská, šéfredaktor publicistiky Marek Wollner se zaměřil na rozbor konkrétních  fake news z webu Aeronet.cz. „Zažili jsme období tzv. postmoderny, která hlásala, že všichni mají pravdu. Teď ale nastoupila doba post-faktická, která se vyznačuje naopak tím, že pravdu nemá nikdo. A právě to je kouzlo propagandy – že se snaží dát novinářům punc nevěrohodnosti,“ shrnul prostředí současných médií Wollner. Zapojili se také zahraniční zpravodajové Jakub Szántó a Petr Zavadil – oba seznámili publikum se způsoby, jak se realita proměňuje ve zpravodajský obsah při válečných a jiných konfliktech.

Ne selský rozum, ale ověřené zdroje

V Brně – které si nejvíce pochvaloval iniciátor projektu Kopa – diskutoval politolog Miloš Gregor, který stojí v pozadí projektu Zvolsi.info a jeho aktivit. Během svého vystoupení představil způsoby práce se zdroji za účelem základní filtrace „nesmyslů”, zároveň ale zdůraznil, že důvěra v informace a manipulovatelnost je ze všeho nejvíce otázkou toho, že si chceme potvrzovat své vidění světa – jev, který v odborné literatuře popisují termíny kognitivní disonance a konfirmační zkreslení. To potvrdila i Barbora Vacková z Katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty, která také přiblížila problematické postavení mediální výchovy ve vzdělávacím systému. „Pokud je mediální výchova vůbec vyučována, pak jenom na gymnáziích. Navíc se pořád řeší, jak by vlastně měla přesně vypadat a zda by neměla být spíše součástí dalších předmětů, jako jsou historie nebo občanská výchova.“

Na organizaci přednášky na půdě olomoucké univerzity se podílela tamní pedagogická fakulta, konkrétně Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (CPRVK). „V případě fake news, hoaxů a podobných věcí nemá smysl důvěřovat selskému rozumu, ale důvěřovat spíše validním zdrojům, tedy relevantním informačním zdrojům, které najdeme například na internetu, ale jsou ověřené, to znamená, že je tam garantovaná kvalita,” uvedl v reportáži po konání přednášky Kamil Kopecký, vedoucí portálu E-bezpečí, který CPRVK provozuje.

Přednáška o fake news na Katedře politologie FSS MU Foto: Jan Prokopius

Velké téma s velkým ohlasem

„Přesvědčovat má smysl, veřejnoprávní média nesmějí být zticha, když jsou ostouzena,“ zněla jedna z internetových reakcí na přednášky, které mířily primárně na univerzitní studenty, byly ale přístupné i široké veřejnosti. V publiku se objevili také gymnazisté. „Oslovené univerzity jsem vyzval, aby do projektu zapojily i spolupracující gymnázia. V Brně tak dorazilo mnoho gymnazistů, stejně tak v Hradci Králové, kde se účast na přednášce dokonce započítávala formou kreditů u přijímacích zkoušek. Propagaci jednotlivých přednášek si školy zařizovaly samy, my jsme poskytli letáky a plakáty a o přednáškách jsme informovali prostřednictvím skupin pro učitele na sociálních sítích,” přibližuje Kopa způsoby propagace.

Všechny přednášky vyvolaly velký ohlas. „Když jsem v Brně viděl prostor kina Scala, bál jsem se, je to 500 míst. Ale všude jsme měli plno, lidé čekali i venku, někde dorazili hodinu předem. Například v Hradci Králové přednášku uspořádali v menší aule a studenti pak dávali na Facebooku palce dolů, že se tam nevešli. Od studentů ale jinak máme samé pozitivní reakce,” vypráví Kopa a odkazuje na odezvu na sociálních sítích. Kromě pozitivních ohlasů publika má série i jeden konkrétní výsledek, v Olomouci nově vznikne pro všechny studenty pedagogických oborů povinný modul Mediální výchova, který je momentálně ve fázi příprav. Kopa má v plánu se na jeho přípravě podílet a nabídnout spolupráci redaktorům a editorům České televize.

Další aktivity v oblasti propagace mediální gramotnosti a mediální výchovy chystá Kopa k nadcházejícímu kulatému výročí listopadové revoluce. „Chci nápad posunout dál a k výročí sametové revoluce udělat projekt k 30 letům svobody médií. Rád bych přednáškypřesunul z univerzitních aul do veřejných knihoven, otevřel je širšímu publiku a zapojil různé osobnosti v regionech, lidi, kteří jsou ještě nezpochybnitelnými autoritami a kteří mohou vývoj zhodnotit. Chtěl bych obsáhnout v celé šíři to, čeho si dneska možná nevážíme – že máme svobodu médií.“ Na akademické půdě ale plánuje zůstat, kromě pokračování série přednášek o fake news je v plánu i spolupráce s univerzitami třetího věku. „Studenti a studentky univerzity 3. věku jsou aktivní lidé a vyhledávají informace,“ hodnotí Kopa. „Takový člověk se pak o zkušenost podělí mezi svými a pošle to dál – systém pošli to dál, jiná možnost není.”

Otázkám fake news, mediální výchovy nebo kritickému myšlení se věnuje i řada dalších organizací a platforem. Zpráva České školní inspekce za školní rok 2017/2018 ukázala, že přes 80 % základních a středních škol zahrnutých do průzkumu spolupracuje při realizaci mediální výchovy s různými partnery – nejčastěji se jedná o knihovny, dále pak o mediální organizace, organizace nabízející mimoškolní zájmové vzdělávání nebo neziskové organizace. Mezi nejvýraznější aktéry patří například iniciativa Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni, která pořádá mimo jiné Týdny mediálního vzdělávání, nebo platforma Zvolsi.info, která stojí i za vydáním úspěšného titulu Nejlepší kniha o Fakenews!!! nebo nedávno spuštěné online hry Fakescape. Téma zpracovávají z různých perspektiv a na rozdílných polích.

A na podobné iniciativy a projekty čeká ještě hodně práce. Jak vyplývá z průzkumu organizace Jeden svět na školách z loňského června, mediální gramotnost středoškoláků je stále nízká. Report uvádí, že žáci a žákyně mají například problém s identifikací veřejnoprávních médií – více než polovina žáků považuje za veřejnoprávní i soukromé televize, rozhlasy a deníky, nebo u nich zvolila odpověď, že neví, zda jsou veřejnoprávními médii. Ondřej Kopa proto plánuje kromě další spolupráce s vysokými školami i projekty pro gymnázia a střední školy. „Na nedávné konferenci pod záštitou MŠMT jsme navázali kontakty s mnoha středoškolskými učiteli občanské výchovy. Chystáme program podobný přednáškám o fake news pro gymnázium ve Vimperku a jsme dohodnutí i s dalšími školami.“

Cyklus přednášek „Fake news: Pravdy, lži a polopravdy ve veřejném prostoru“ se v roce 2018 zastavil na následujících pracovištích: Univerzita Hradec Králové, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, pražská Univerzita Karlova, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, zlínská univerzita Tomáše Bati a Ostravská univerzita, v letošním roce se zastaví ještě na univerzitě v Liberci a v Pardubicích.