„Musíme dětem naslouchat.“ Jak být pro děti dobrým průvodcem mediálním světem?

Leden 23, 2019 • Etika a kvalita žurnalistiky, Mediální žurnalistika, Nejnovější příspěvky • by

Jakou roli mají média a digitální technologie v životě a výchově dětí? Ovlivňují třídnírozdíly a kulturní diverzita mediální gramotnost? To byla hlavní témata lednových Rozprav o českých médiích, kde vystoupily mediální teoretičky Markéta Zezulková, Annamaria Neag z britské Bournemouth University a Patricia Ramsey z americké Mount Holyoke College.

„Z mého pohledu je důležitá otázka moci,“ otevřela Rozpravy Patricia Ramsey, která se vzděláváním zabývá velkou část profesního života. „U dětí vyrůstajících v rodinách, které jsou znevýhodněné ekonomicky nebo jsou terčem diskriminace, je mediální gramotnost slabší než u těch privilegovaných. Překonat tyto propasti je velkou výzvou.“ Některé americké školy se jednoduše podle jejích slov potýkají s existenčními problémy: nedostatkem učebnic a padá jim střecha na hlavu. Zatímco jiné se stabilnějším financováním si mohou dovolit rozvíjet rozmanitější programy mediální výchovy.

„Musíme rozvíjet kritické myšlení, které s tématem moci úzce souvisí.“ Foto: František Géla

„Souhlasím, že téma moci je klíčové,“ reaguje Annamaria Neag, která ve svém výzkumu pracuje s dětmi migrantů. „Další se týká kritického myšlení, musíme se soustředit na to, jak kritické myšlení podporovat a rozvíjet. Navíc to s tématem moci velice úzce souvisí.“ Markéta Zezulková navázala příklady z praxe: „Neustále se díváme na problematiku pohledem dospělých a málokdy se vžíváme do dětí. Musíme najít způsob, jak zapojit děti a slyšet, co média v globalizovaném světě znamenají pro ně. Ne všichni prožíváme mediální komunikaci stejným způsobem.“

Patricia Ramsey se shodla se Zezulkovou, že nejde jen o to nabídnout možnost rozhodovat a vyjádřit svůj názor, ale učitelé musí dětem naslouchat a snažit se jim rozšiřovat obzory. „Učitelé by neměli mluvit jen zpozice autority v rámci školy, ale také s ohledem ke svému společenskému statusu,“ říká Ramsey a doplňuje ji kolegyně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy: „Je důležité se správně ptát, ale také správně odpovědi interpretovat. Když jsem devítiletým dětem pokládala otázku, co je nejnebezpečnější médium, odpověděli mi, že to je telefon a internet. Říkají to, co si myslí, že chcete slyšet. Jednopětileté dítě mi zas řeklo, že nejnebezpečnější médium je divadlo, protože můžete spadnout z pódia. My výzkumníci bychom se ale raději měli ptát, čeho si na tom kterém médiu váží nejvíce a co je pro ně nejhodnotnější v komunikaci.“

Jaké jsou ty správné otázky při výzkumu mediální gramotnosti u dětí? Jak a k čemu děti média používají? Jakým způsobem děti z vyloučených lokalit ovlivňují mediální reprezentace jejich prostředí? Podívejte se na záznam z lednových Rozprav o médiích.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend