S výsledky výzkumů zaměřených na slovní i vizuální zobrazení uprchlíků v médiích seznámila květnová akce platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Lenka Vochocová a Jana Rosenfeldová z Fakulty sociálních věd UK se ve svém tříletém šetření zaměřily na analýzu diskuzí v českém on-line prostředí.

Lenka Vochocová a Jana Rosenfeldová analyzovaly uživatelské komentáře na sociálních sítích a v diskuzích pod články mainstreamových médií. Zajímal je čtenářský diskurz o migraci. Kromě obsahu se autorky výzkumu zabývaly také jejich formou, tedy jak lidé reagují jeden na druhého a jak diskuze formálně působí. Zajímal je rovněž vztah mezi články a komentáři, zda je diskurz nastolen médii, nebo zda lidé do diskuzí vstupují předvybaveni vlastními myšlenkovými obrazy.

„Jedno ze zásadních zjištění říká, že diskurz o migraci nese výrazné rysy protiliberálních myšlenek. Zaznamenaly jsme útoky na různé liberální politické aktéry, neziskové organizace nebo feministky. Zajímaly nás také genderové aspekty, jak jsou v diskuzích zastoupeny ženy a muži a v jakých prostředích. Všímáme si také toho, jak jsou migranti z muslimských zemí vnímáni skrze sexualitu a vztah k genderovým otázkám,“shrnula hlavní parametry výzkumu Jana Rosenfeldová.

Převaha mužských a protimigračních hlasů

Autorky se zajímaly také o to, jak se vytvářejí předsudky vůči uprchlíkům, například domněnka, že jsou genderově méně liberální než my.

Do projektu byly zahrnuty různé on-line mediální platformy, tradiční zpravodajské weby, jako jsou iDnes.cz nebo Novinky.cz, ale i zájmová, primárně nepolitická diskuzní fóra, například eMimino.cz.

„V neposlední řadě jsme realizovaly výzkum metodou social listeningu, kdy jsme analyzovaly více než 5000 komentářů k článkům na internetu, na Twitteru nebo Facebooku na základě klíčových slov jako uprchlík, migrant, islám a muslim.“

Ukázalo se, že na obecných fórech je obrovská dominance mužských diskutujících. Důležitou proměnnou byl postoj diskutujících vůči migraci. Ukázalo se, že postoj je převážně protimigrační a protiislámský.

„V rámci social listeningu jsme 72 procent komentářů identifikovaly jako protimigrační. Platformy se mezi sebou trochu lišily. Například v diskuzích na eMimino, což je fórum, kde spolu diskutují převážně ženy, zaznívá i názor menšinový a ženy se ho tam pravděpodobně nebojí vyjádřit,“doplnila Lenka Vochocová.

Migranti jako násilníci a hrozba

„Na iDnesu nás zajímalo, jak články rámcují migraci, tedy jak jsou tematicky zaměřené a které aspekty událostí se zdůrazňují. Porovnaly jsme to s tím, jaká témata převažují v komentářích. Zjistily jsme, že disproporce není tak velká, jak jsme očekávaly, ale ne vždy se rámce stoprocentně shodovaly s diskuzemi,“uvedla Vochocová.

Pokud článek nastolí téma tragédií, které se staly uprchlíkům na moři, kódované jako lidskoprávní nebo humanitární rámce, komentující mají často opačné reakce. Velmi často zdůrazňují kulturní nekompatibilitu nebo problémy s integrací.

Obvykle byl zdůrazňován genderový aspekt: migranti jsou násilníci, kteří se neumí chovat k ženám a znásilní naše dcery. Častým tématem v komentářích byl i ekonomický pohled typu: „Dávky na uprchlíky jsou, na naše děti musíme sbírat víčka.“ Perspektiva ekonomické zátěže se ale v médiích zdaleka tak často neobjevovala.

U fotografií byl silně akcentován sekuritizační rámec, týkal se například fotografií zobrazujících zásah bezpečnostních složek. Na 14 procentech fotografií byly zachyceni pouze mužští uprchlíci, i skupinovým záběrům dominují muži. Na dalších 11 procentech fotografií jsou zachyceny různé bariéry nebo detenční zařízení. Všechny tyto motivy přispívají k tomu, že je téma vnímáno jako bezpečnostní hrozba, a odpovídají zmiňovanému sekuritizačnímu rámci.

„Zajímal nás protiliberální diskurz zaměřený na konkrétní aktéry. Jeho zástupci v diskuzích používali označení jako bolševičtí příživníci, neschopná banda EU, papaláši z Bruselu, vlastizrádci. Velmi častým terčem byla Angela Merkelová. Objevují se názory, že Frontex pašuje lidi nebo je to cestovní kancelář a na migrační krizi parazituje.“

Vizuální politika migrace

Výsledky jiného výzkumu, který pokrývá období od dubna 2015 do dubna 2016, přednesla Andrea Průchová Hrůzová. Její analýza obsahovala fotografie ze čtyř středoevropských zemí – Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, byla zahrnuta nejčtenější bulvární média a nejčtenější politicky korektní deníky, vždy jejich internetové verze. Celkem bylo analyzováno 600 snímků.

„Zajímalo mě, zda se v oblasti novinářských fotografií objevuje rétorika, kterou známe z politických debat. Visegrádská čtyřka se zdá být mrtvou politickou platformou, ale v oblasti migrační vlny se tyto země spojily v protiimigrační rétorice. Střední Evropa se hodně silně profilovala proti německy hovořícím zemím, konkrétně proti Německu. Proto jsem se zaměřila na to, zda tyto země sdílejí i vizuální protiuprchlickou rétoriku,“vysvětlila Průchová Hrůzová.

Uprchlíci v roli obětí

Ve vyobrazení uprchlíků se objevilo několik stereotypů. Patří mezi ně například vyobrazení neznámé masy a ženy, které jsou v rolích obětí. Hlavními motivy jsou moře, loď a záchrana. Na lodích zásadně putují jen masy mužů, kterým nevidíme do tváře, jsou pro nás neznámou masou. Komu se do tváře můžeme podívat, jsou ženy.

„Jsou to individuální příběhy zachráněných žen. Vždy je zachrání muž Evropan. Ženy jsou buď pasivní oběti, které potřebují být zachráněny mužem, nebo se starají o vlastní nebo cizí děti. Právě silný vztah ženy k dítěti se opakuje už od středověku v rámci ikonografie,“ upozornila autorka.

Další stereotyp zachycuje dospělé i děti uvězněné za plotem. Z moře a ze záchranných akcí, které vyvolávaly sympatie, se dostáváme k velmi násilným obrazům, jimž dominuje prostředí uprchlického tábora, protesty a násilí. Poprvé se objevují výjevy dětí za plotem, které k nám nemohou a které s námi chtějí komunikovat. Dostáváme se i k diskurzu neporozumění si a odmítnutí si porozumět.

Poslední stereotyp se odehrává v prostředí uprchlických táborů. Objevují se v nich protesty, které jsou solidární. Je v nich motiv empatie a sympatie, děti už nejsou za plotem. Zároveň se objevují vize multikulturní společnosti. Tento stereotyp je plný optimismu, kdy budoucnost patří ale jen mladým. Za plotem stále zůstávají osamělí muži ve středním a vyšším věku.

Foto: Syrští uprchlíci ve Vídni. Foto: Flickr (Josh Zakary)