Sociální sítě nejsou jenom nástroj, díky kterému můžeme zůstat v kontaktu s přáteli, ale fungují i jako zdroj informací. Nový výzkum amerického Pew Research Center, zveřejněný v červenci na webu journalism.org, ukazuje, že lidé, kteří využívají sociální sítě jako hlavní zdroj informací, mají menší přehled a o veřejné dění se aktivně příliš nezajímají.

Počet lidí, kteří zprávy získávají hlavně ze sociálních sítí, přitom neustále stoupá. Před čtyřmi lety průzkum AMI Digital Index konstatoval, že je jako zdroj informací v nějaké míře považuje až osmdesát procent Čechů.

Pozitivním efektem tohoto trendu je, že novinky z domova i ze světa se díky sociálním sítím dostanou i k lidem, kteří by se o nich jinak nedozvěděli, protože tradiční média sledují pouze příležitostně, nebo vůbec. Na druhé misce vah ale stojí negativní důsledek věci v podobě vzniku takzvaných sociálních bublin či problematika falešných zpráv.

Každý pátý

Studie Amy Mitchell, Marka Jurkowitze, J. Baxtera Oliphanta a Elishy Shearer analyzovala data z pěti různých průzkumů uskutečněných mezi říjnem 2019 až červnem 2020. Respondenty každého z nich bylo mezi osmi až dvanácti tisíci dospělými Američany v zastoupení reprezentujícím společnost z hlediska pohlaví, ras, etnicity, vzdělání, politického smýšlení a dalších kritérií.

Zpracovaná data ukázala, že 18 % respondentů užívalo sociální sítě za primární zdroj informací. To je zhruba stejně velká skupina, jako lidé, kteří informace získávají prostřednictvím celostátní či lokální televize (v obou případech 16 % dotazovaných). Nejvíc lidí, celých 25 %, získává informace ze zpravodajských webů či aplikací jednotlivých médií, naopak pouze 3 % dotazovaných označila za hlavní zdroj informací tisk.

Fenoménem u mladých

Analýza nepřekvapivě poukázala i na to, že nejvíc sociální sítě k získávání informací využívají mladí lidé. Jako hlavní zdroj zpráv je bere 48 % dotazovaných ve věku mezi 18 až 29 lety. Starší lidé využívají častěji zpravodajské weby či televizní vysílání. Většina konzumentů zpráv ze sociálních sítí se podle výzkumu řadí k méně vzdělaným lidem s nižšími příjmy, ale v tomto případě podle studie zřejmě hraje roli právě nižší věk uživatelů. Informace z Facebooku a Twitteru pak častěji získávají ženy (58 %) a lidé hlásící se k Demokratické straně (55 %).
Autoři výzkumu dále upozornili, že lidé čerpající zprávy ze sociálních sítí mají nižší přehled o veřejném dění. V rámci studie položili respondentům 29 znalostních otázek na témata týkající se současné společnosti, například nadcházejících amerických prezidentských voleb či situace ohledně pandemie

nemoci Covid-19.

„U Američanů, které při získávání informací spoléhají primárně na sociální sítě, byla obecně nižší pravděpodobnost, že odpoví na zadané dotazy správně než u ostatních. Dobře odpovědět dokázali pouze čtyři z deseti respondentů,“ konstatovali autoři studie.

Naopak lidé sledující webové zpravodajství či využívají zpravodajské aplikace, dokázali odpovědět správně v 63 % případů.

Výzkumníci ovšem dodávají, že je nutné odlišit špatné odpovědi a nejistotu či neschopnost odpovědět správně: „Není to tak, že by lidé, kteří získávají politické zpravodajství skrz sociální sítě odpovídali na těchto 29 otázek špatně. Naopak 39 % z nich tvrdilo, že si správnou odpovědí nejsou jistí,“ upozorňují.

Konzumace zpráv ze sociálních sítí ale podle výzkumu nemá dopad jen na všeobecný přehled jejich uživatelů. Snižuje i schopnost zprávám rozumět. Zatímco diváci televizního zpravodajství či čtenáři webových zpráv byli přesvědčeni, že zprávám rozumí ve více než 70 %  případů, lidé čerpající informace na sociálních sítích měli pocit, že zprávám rozumí jen ve 48 % připadů.

Tito respondenti zároveň uváděli, že informace o veřejném dění či politice aktivně nesledují. Zatímco mezi televizními diváky a čtenáři zpravodajských webů se o ně aktivně zajímala třetina dotazovaných, lidé čerpající informace ze sociálních sítí pak pouze v 8 procentech případů.

Fake News se nebojí

Problémem sociálních sítí jakožto zdroje informací je ale hlavně otázka falešných zpráv a konspiračních teorií. Zatímco tištěná média, televize i zpravodajské servery musí informace ověřovat a v jejich redakčních systémech funguje princip gatekeepingu, sociální média jsou naprosto otevřená, informace na nich často neověřené a sdílet je může každý uživatel.

Problém navíc často násobí algoritmy, které se snaží zvýšit počet kliknutí a uživatelům záměrně nabízejí odkazy podobné těm, na které klikli v minulosti, čímž je udržují v jakési informační bublině. Z toho důvodu studie výzkumníků z Pew Research Center věnovala pozornost i fenoménu dezinformací.

Zaměřili se přitom na aktuální témata, kterými jsou americké prezidentské volby a koronavirová pandemie. Například o konspirační teorii, že virus byl do světa vypuštěn záměrně, na sociálních sítích často četlo 26 % lidí, dalších 54 % ji na Twitteru či Facebooku alespoň zahlédlo. Podobně častou zkušenost s tištěnými médii mělo přitom pouze 12 % lidí, respektive 51 %respondentů. Oproti konzumentům tradičních médií častěji také zaznamenali vymyšlené zprávy, že jako lék proti nemoci funguje vitamín C či hoax, který onemocnění covid-19 dával do souvislosti s chystanou sítí 5G.

Zdá se ovšem, že lidé získávající informace ze sociálních sítí si z falešných zpráv tolik starostí nedělají. „Tito lidé mají nejméně často obavy z dopadu vymyšlených zpráv. Fake news obává 37 % těchto respondentů, zatímco mezi televizními diváky je to 58 % respondentů,“ uzavírají výzkumníci z amerického Pew Research Center.