Zatímco se svět přizpůsoboval nové normě v podobě očkování proti onemocnění covid-19, redakce EJO ve Velké Británii, Německu, Polsku, Portugalsku, na Ukrajině a v Česku zjišťovaly, jak média v jejich zemích informovala o vývoji a zavádění vakcín.

Parametry analýzy

Redaktoři přezkoumali různé aspekty mediálních zpráv o vakcínách a očkovacích kampaních, včetně klíčových oblastí a atributů, na které se zaměřili. Období analýzy se v jednotlivých zemích liší, ale všechna vycházejí ze stejných událostí.

Prvním z nich je den schválení vakcíny Pfizer-BioNTech, což pro Spojené království představuje dny 2. a 3. prosince 2020 a pro Evropskou unii (EU) 21. a 22. prosince 2020.

Druhé období se zaměřuje na schválení vakcíny společnosti AstraZeneca – 30. a 31. prosince 2020 ve Spojeném království a 29. a 30. ledna 2021 v EU. Redaktoři EJO si mohli zvolit jiné časové body v závislosti na klíčovém vývoji v jejich zemích – například pozastavení vakcinace AstraZeneca.

Podobnosti a trendy

Naše analýzy ukazují, že reakce médií na německou vakcínu Pfizer-BioNTech se v mnohém podobají. Proti tomu britská vakcína z Oxfordu AstraZeneca se setkala s relativně kritičtějším a negativnějším pokrytím.

Zároveň je také zřejmé, že v mediálním rámování hrají důležitou roli národní faktory, zejména s ohledem na to, že vakcíny byly vyvinuty konkrétními zeměmi.

VELKÁ BRITÁNIE

Ve Spojeném království jsme zkoumali mediální pokrytí vakcín ve třech významných periodikách s odlišnými politickými programy a cílovými skupinami. Podívali jsme se na levicový deník The Guardian, Mail Online – online vydání pravicového deníku Daily Mail, který je zaměřen na střední segment trhu, a online verzi konzervativního deníku The Telegraph.

Konkrétně jsme prověřili zpravodajství z počátku prosince (2. a 3.), kdy Mail Online prohlásil, že Spojené království zvítězilo a stalo se první zemí na světě, která schválila vakcínu Pfizer-BioNTech. Dále z konce prosince (30. – 31.), kdy si schválení vysloužila nyní kontroverzní vakcína společnosti AstraZeneca. A nakonec z března – měsíce, kdy několik zemí s výjimkou Spojeného království pozastavilo oxfordskou vakcínu kvůli obavám, že souvisí s krevními sraženinami a případy trombocytopenie.

Nakonec jsme sledovali reportáže ze začátku června (9. a 10.), abychom zjistili měnící se pohledy na jednotlivé vakcíny, kampaň proti očkování ve Spojeném království a vnímání Británie v porovnání s evropskou kampaní.

„Historický okamžik“

Očkování proti onemocnění covid-19 bylo horkým tématem ve všech britských médiích. Nejvíce diskusí a zpráv se týkalo vakcín společností AstraZeneca a Pfizer-BioNTech. Analýzu EJO odstartovalo oznámení, že vakcína společnosti Pfizer-BioNTech prošla zrychleným mimořádným schvalovacím procesem, díky němuž se stala světovou jedničkou v projektu masové imunizace.

Zatímco Mail Online se snažil charakterizovat rychlost Velké Británie jako známku převahy země v Evropě, The Guardian situaci hodnotil opatrněji a prostřednictvím citací vyjádřil, že „je tu víra, že odteď bude všechno lepší“, ale také zdůraznil rizika spojená s uspěchaným procesem. „Důvěru veřejnosti by bylo snazší získat, kdybychom měli více času na prověření dat,“ napsal jeden ze sloupkařů Guardianu.

AstraZeneca: ožehavé téma

Později téhož měsíce byla ve Velké Británii schválena vlastní vakcína Oxford/AstraZeneca. Byla uváděna jako levná, snadno použitelná a snadno skladovatelná a média ji představila s patřičnou hrdostí. „Není pochyb o tom, že vakcína AstraZeneca je dobrá a že je zoufale potřebná,“ napsal The Guardian. Noviny zveřejnily obzvláště pozitivní článek o pracovnících továrny, která vakcínu vyrobila, jak slaví „Happy Vaccine Day“.

Zprávy o pozastavení výroby vakcíny AstraZeneca v Evropě kvůli obavám z krevních sraženin se setkaly se znepokojením a v případě Mail Online i s určitým pobouřením. Euroskeptické médium tvrdilo, že nové zprávy ukázaly, že riziko vzniku krevních sraženin je u očkovací látky Pfizer-BioNTech vyšší. Pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca označilo za „politické“, „pokrytecké“ a za „masovou vzpouru“.

Deník The Guardian se k této záležitosti vyjádřil mnohem uvážlivěji. Zdůraznil chaos, který pozastavení vakcíny způsobilo, a naznačil, že obavy ohledně bezpečnosti vakcíny AstraZeneca jsou nepodložené a jsou výsledkem „přehnané opatrnosti“.

Nastupující agendy

Mail Online pokračoval v hodnocení očkovacích kampaní v Evropě k propagaci svého euroskepticismu. Například citoval průzkum, v němž většina respondentů vyjádřila názor, že zavádění očkovacích látek v EU bylo špatně řízeno a že „většina Němců“ nyní věří, že EU je rozbitá.

Deníky The Guardian a The Telegraph se v tomto období v souvislosti s vakcínami zaměřily spíše na některé etické otázky spojené s globální imunizační kampaní. Řešily zejména to, zda by Spojené království mělo darovat vakcíny jiným zemím.

NĚMECKO

V Německu jsme analyzovali články, které byly zveřejněny na online platformách předních německých médií: středolevého Sueddeutsche, liberálně-konzervativního FAZ a konzervativního bulvárního deníku Bild. Zkoumali jsme zpravodajství z:

• 21. a 22. prosince 2020 (schválení vakcíny Pfizer-BioNTech ze strany EU);
• 29. a 30. ledna 2021 (schválení vakcíny AstraZeneca ze strany EU);
• 15. a 16. března 2021 (pozastavení vakcíny společnosti AstraZeneca ze strany Německa);
• a 3. a 4. června 2021 (vývoj v oblasti mediálního rámování).

Vakcína naděje

Ohlasy na příchod společnosti Pfizer-BioNTech byly ve většině případů pozitivní. Článek na Sueddeutsche, zveřejněný 21. prosince, vyzdvihoval vývoj vakcíny společností Pfizer v „rekordním čase“. „Při pohledu zpět na pandemii se snad brzy bude počítat jen toto datum: pondělí před Vánocemi, kdy byl v Evropě zahájen zlom v pandemii koronaviru,“ psal FAZ v reakci na příchod společnosti AstraZeneca. V jiném článku byly vakcíny zarámovány jako „znamení“ vánoční naděje, které přichází „několik dní před svátkem narození Ježíše Krista jako ono světlo, po němž tolik lidí v těžkých časech touží“.

„Katastrofa“ společnosti AstraZeneca

Německá média se však ke schválení vakcíny společnosti AstraZeneca ve zprávách z 29. ledna vyjádřila méně pozitivně. Následující den se zmínila o smluvním sporu mezi výrobci vakcíny a Evropskou unií a napsala: „EU vs. AstraZeneca: My jsme si to neobjednali!“.

Podle zprávy z 30. ledna by zástupci EU „rádi pochopili, co AstraZeneca udělala loni na podzim“. Společnost musí, jak zdůraznil Sueddeutsche, „konečně přestat se svým tajnůstkářstvím“. Média také vyjádřila obavy ohledně vlivu očkování na starší lidi.

Deník Bild informoval o „vakcínové katastrofě“. Zdůraznil problémy s vakcínou Moderna a naznačil, že zavedení vakcíny AstraZeneca bylo zastíněno sporem mezi Evropskou komisí v Bruselu a farmaceutickým gigantem.

V polovině března média nasadila drastičtější tón, když vláda odhalila své rozhodnutí připojit se k ostatním zemím a pozastavit vakcínu AstraZeneca. FAZ to označil za „katastrofu AstraZeneca“. Komentář Sueddeutsche oproti tomu naznačoval, že je sice „správné prošetřit zprávy o incidentech po očkování vakcínou AstraZeneca…, ale nesmí se přehlížet, jak dobře vakcína funguje“.

Zpravodajství věnuje vakcínám menší pozornost

Na začátku června tvořily články, které se týkaly určitých vakcín nebo výrobců, jen malou část celkového zpravodajství ve vybraných médiích. Ty, které byly k tématu zveřejněny, se věnovaly především očkování dětí a ukončení prioritizace očkování.

POLSKO

V Polsku jsme analyzovali středolevý list Gazeta Wyborcza a středopravý list Rzeczpospolita. Konkrétně jsme se zaměřili na pokrytí 21. prosince 2020, kdy EU schválila vakcínu Pfizer-BioNTech, 29. ledna 2021, kdy EU schválila vakcínu AstraZeneca, a 15. a 16. března a 9. a 10. června, abychom posoudili vývoj a trendy.

Stejně jako ve všech ostatních evropských zemích se i v Polsku média hojně věnovala tématu vakcín proti covidu. Obě analyzovaná média očkování podporovala a vyhýbala se investigativním článkům a negativním komentářům o kvalitě a medicínských aspektech vakcín. Deník Gazeta Wyborcza se kritičtěji vyjadřoval k roli polské vlády při organizaci očkovacích kampaní a upozorňoval na neefektivní distribuci a chaotické rozhodování.

Naděje a morální obavy

Když EU v prosinci 2020 schválila vakcínu Pfizer-BioNTech, Wyborcza psala o tom, že vakcíny jsou důležitou součástí strategie, která nás má vyvést z pandemie a vrátit do normálního života. Dokonce zveřejnila výzvu k prarodičům, v níž je nabádala, aby se dali očkovat.

Deník Rzeczpospolita byl ve svých komentářích méně liberální, ale vakcínu Pfizer-BioNTech označil za „průkopnickou“, „bezpečnou“ a „účinnou“. Zveřejnil také rozhovor se známým virologem, který potvrdil, že vakcíny jsou obecně bezpečné a účinné. Kromě toho, že se autoři deníku zmínili o morálních obavách Vatikánu ohledně vakcín, zdůraznili také oznámení papeže Františka, že se v lednu chystá podstoupit očkování vakcínou Pfizer-BioNTech.

Dobrá vakcína, špatný výrobce, neefektivní EU

Když EU koncem ledna 2021 schválila vakcínu AstraZeneca, deník Gazeta Wyborcza naznačil, že AstraZeneca je bezpečná, ale není tak účinná jako některé jiné značky na trhu. Zároveň však informoval o nespokojenosti Evropské komise s dodávkami prvních dvou vakcín – Pfizer-BioNTech a Moderna.

Rzeczpospolita se zaměřila na zprávu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která schválila vakcínu Pfizer-BioNTech pro starší osoby, a zároveň zdůraznila obavy Kochova institutu, německého globálního zdravotnického centra, který nedoporučil vakcínu AstraZeneca pro osoby starší 65 let.

Největší prostor pak dostala odhalení týkající se předchozí dohody mezi EU a společností BioNTech, uzavřené v srpnu 2020. V několika svých reportážích, včetně rozhovoru s poslancem za zdravotnictví, se Rzeczpospolita velmi kriticky vyjádřila k postoji a strategii EU – zejména k nedostatku vyjednávacích schopností. Deník také kritizoval čistě komerční přístup společnosti AstraZeneca. Také zmínil, že testy vakcíny Johnson and Johnson ukázaly její 66% účinnost, přičemž poukázal na více než 90% účinnost vakcín Pfizer a Moderna.

AstraZeneca pozastavena v několika zemích, ale stále poměrně bezpečná

V březnu 2021 se oba deníky zabývaly pozastavením vakcíny AstraZeneca v evropských zemích a skutečností, že Polsko se rozhodlo vakcínu ponechat. Deník Wyborcza se také zaměřil na změnu postoje k očkování. Počet Poláků ochotných se nechat očkovat totiž klesl ze 70 % na začátku zavádění vakcíny na 51 % v březnu 2021.

Přesto deník Wyborcza pokračoval ve svém provakcinačním postoji a využíval mezinárodní i domácí odborníky a vědce z renomovaných organizací, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a EMA, aby ukázal vakcínu AstraZeneca jako bezpečnou a prospěšnou.

Rzeczpospolita rovněž informovala o pozastavení činnosti společnosti AstraZeneca v celé Evropě a zveřejnila výsledek vyšetřování EMA v této věci. Ale bylo patrné, že deník chtěl podporovat klid a vyhýbal se zdůrazňování možných rizik. Současně informoval o klinických testech nové generace vakcíny Moderna, která, jak zdůraznil, se snadněji přepravuje a skladuje.

Klesající počet případů koronaviru a klesající pokrytí

V době, kdy jsme analyzovali zprávy z 9. a 10. června, bylo zřejmé, že došlo k výraznému poklesu počtu článků o vakcínách proti onemocnění covid-19. Deník Wyborcza se zabýval otázkou nezbytnosti očkování dětí a zveřejnil oznámení společnosti Pfizer-BioNTech o druhé vlně výzkumu. Informoval také o obavách polské vlády ohledně dodávky a důvěryhodnosti vakcíny společnosti AstraZeneca. Mnoho Poláků se totiž údajně rozhodlo druhou dávku této vakcíny nepodstoupit.

Články v deníku Rzeczpospolita se vakcínám přímo nevěnovaly. Zmiňovaly se o nich pouze v souvislosti s „covid pasy“ a iniciativami Covax. Jeden z článků se zabýval právními aspekty povinného očkování.

PORTUGALSKO

V Portugalsku jsme analyzovali, jak média psala o vakcínách proti onemocnění covid-19 ve dnech 21. a 22. prosince 2020, 19. a 20. ledna 2021, 15. a 16. března 2021 a první dva dny v červnu 2021.

Zjistili jsme, že portugalská média celkově kladně zarámovala schválení vakcíny společností Pfizer-BioNTech ze strany EU. Některé články v pravicově orientovaném deníku Observador však kritizovaly zpoždění jejich očkovacího programu. Zejména ve srovnání s rychlostí očkování v USA.

Dar naděje

Bulvární, konzervativnější deník Correio da Manhã (CM) věnoval hodně prostoru diskusím o schopnosti vakcíny Pfizer-BioNTech chránit lidi před britskou mutací. Každý článek došel k závěru, že není důvod pochybovat o její účinnosti. Jedna zpráva citovala vědce společnosti Pfizer-BioNTech, který popisoval „krásu technologie mRNA“. Vědec také tvrdil, že v případě potřeby je německá laboratoř „schopna vyrobit novou vakcínu za šest týdnů“.

Stejně jako v jiných evropských médiích se při rámování schválení vakcíny Pfizer-BioNTech Evropskou unií projevila sváteční atmosféra Vánoc. V názorových článcích se na Štědrý den objevovaly titulky jako „Je tu vakcína… nastala hodina naděje“.

Celostátní deník Público věnoval mnoho článků vědeckým inovacím, které stojí za vývojem vakcíny, a zaměřil se konkrétně na technologii mRNA. Právě tento deník nejvíce podporoval schválení vakcíny Pfizer-BioNTech.

AstraZeneca: navzdory všemu

Spor o smlouvu mezi společností AstraZeneca a Evropskou komisí (EK) byl také v centru pozornosti portugalských médií. Například deník CM uvedl, že AstraZeneca „je zahalena velkou kontroverzí poté, co britská laboratoř nedávno oznámila, že nesplní dodávky dávek nasmlouvané s Evropskou komisí“.

Observador ochotněji vyjádřil rozhořčení a vážné obavy z rozhodnutí EU zablokovat vývoz vakcín proti covidu vyráběných na jejím území. Deník používal ve svých zprávách vojenskou terminologii, jako „svržení bomby“ a „použití všech dostupných prostředků“.

Portugalská média se rovněž zaměřila na spor mezi společností AstraZeneca a německou očkovací komisí. Věnovala se hlavně účinnosti vakcíny proti britské mutaci. Zatímco deník Público uvedl, že „příchod vakcín společnosti AstraZeneca byl … zkalen pochybnostmi o jejich účinnosti“, deník Observador zveřejnil odpověď společnosti AstraZeneca, která zaručila „účinnost vakcíny u osob starších 65 let – v rozporu s údaji německé očkovací komise“.

Pozastavení vakcíny společnosti AstraZeneca vyvolalo v médiích smíšené reakce, od střízlivější a opatrnější reakce listu Público až po otevřenou obhajobu vakcíny ze strany deníku Observador. Ten v jednom ze svých článků prohlásil, že „Oxfordská univerzita zaručuje, že vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná“.

Zaměření na národní očkovací kampaň

Počátkem června se portugalská média, stejně jako média v jiných částech Evropy, zaměřila na národní očkovací programy a konkrétním výrobcům věnovala pouze okrajovou pozornost. Mezi hlavní témata, kterým se média věnovala, patřilo ukončení prioritizace očkování, díky němuž se mohl nechat očkovat větší počet lidí.

UKRAJINA

Na Ukrajině jsme si vybrali tři celostátní deníky – prozápadní Ukrajinskou pravdu a LB.ua a bulvární proruskou Stranu. Vzhledem k tomu, že země není členem EU, období analýzy se trochu lišila od dříve navrhovaných:

• 21. a 22. prosince 2020 (schválení vakcíny Pfizer-BioNTech ze strany EU);
• 22. a 23. února 2021 (vakcína Pfizer-BioNTech byla na Ukrajině schválena);
• 24. a 25. února 2021 (na Ukrajině bylo provedeno první očkování vakcínou AstraZeneca/Covishield);
• 31. května a 1. června 2021 (schválení vakcíny AstraZeneca na Ukrajině a vývoj v oblasti rámování imunizace).

Většina mediálních sdělení se soustředila na vakcíny, které byly na Ukrajině schváleny. Tedy hlavně AstraZeneca/Covishield, Pfizer-BioNTech a Sinovac. V rámci zahraničního zpravodajství se média také krátce zmínila o vakcínách Moderna a Johnson and Johnson. Dva proukrajinské weby, Ukrajinska pravda a LB.ua, se většinou držely objektivního zpravodajství o všech značkách. Proti tomu proruská Strana publikovala otevřeně kritické pohledy na některé vakcíny – zejména Covishield.

Ve sledovaných obdobích se vybraná média věnovala vakcínám především prostřednictvím zpravodajských a investigativních článků. Strana.ua ale publikovala i několik názorových textů – zejména kritických.

Kritika proruského deníku

Spíše konstruktivní a vysvětlující charakter mělo zpravodajství o příchodu Covishieldu vyráběného v Indii v denících Ukrajinska pravda a Lb.ua. Zatímco Strana, alespoň v dřívějším období své analýzy, publikovala kritické názory – zejména na Covishield a jeho indický původ. Články v tomto deníku poukazovaly na to, že tato vakcína není stejná jako vakcína AstraZeneca. Tu deník Strana rovněž označil za jednu z nejméně účinných vakcín. Dále deník obvinil ukrajinskou vládu, že Ukrajincům neposkytuje kvalitní možnosti očkování proti koronaviru.

Tyto negativní rámce jsou patrné i ve zpravodajství a analytických příspěvcích redaktorů Strany. Například se opakovaně objevovala reprezentace společnosti Covishield jako „AstraZeneca pro chudší země“.

Naproti tomu zpravodajství o společnostech Pfizer a Moderna se omezovalo na neutrální popisy a zaměřovalo se na novinky ze zahraniční, míru jejich účinnosti a perspektivu a ochotu Ukrajinců užívat tyto vakcíny.

Dodatek: ČESKÁ REPUBLIKA

Stejně jako v dalších státech Evropské Unie jsme zkoumali dny, kdy EU schválila vakcínu společnosti Pfizer-BioNTech (21. a 22. prosince 2020) a období, kdy byla EU schválila vakcínu společnosti AstraZeneca (29. a 30. ledna 2021). Zaměřili jsme se také na období, kdy některé evropské země pozastavily očkování AstraZenekou (15. a 16. března 2021). Nakonec jsme sledovali, jak média rámovala vakcíny o několik měsíců později (9. a 10. června 2021).

Při analýze jsme zkoumali tři české celostátní deníky: iHned.cz, který je online verzí Hospodářských novin, Mladou frontu DNES a Blesk.cz, online verzi bulvárního deníku Blesk.

Nepřipravenost české vlády

Podle očekávání, podobně jako v jiných evropských zemích, přijaly zkoumané deníky veskrze pozitivně zprávu o schválení vakcíny Pfizer-BioNTech Evropskou unií na konci prosince loňského roku.

Pozitivně událost rámoval třeba online deník iHned.cz, který 21. prosince zveřejnil zprávu s titulkem „První vakcína má evropské razítko. Je bezpečná a technologicky elegantní, ujišťuje přední český virolog“. Článek zahrnoval velmi pozitivní rozhovor s českým virologem, který v něm například deklaroval, že „(Vakcínám) věřím a nechám se očkovat.“ A dále: „Rozhodně se nemusíme obávat, že by rychlost uvedení těchto vakcín do praxe měla být na úkor jejich kvality a bezpečnosti.“

Kromě čerstvě schválené vakcíny společností Pfizer-BioNTech média také často skloňovala vakcínu společnosti Moderna. Tu ve zkoumaném období Evropská léková agentura posuzovala ve zrychleném řízení. Několikrát se objevilo taky jméno vakcíny společnosti AstraZeneca, jež byla na konci prosince schválena ve Velké Británii.

Zbylé články ve zkoumaných médiích se spíše než konkrétním značkám věnovaly nepřipravenosti vlády a nedostatkům v české očkovací strategii. V dalším článku na serveru iHned.cz najdeme zprávu, v níž autor zmiňoval obavy z nepřipravenosti Česka na očkování „Česko je v porovnání například s Německem, které hodlá začít očkovat 27. prosince, s přípravami pozadu.“ Autor také zmínil nízkou ochotu Čechů nechat se očkovat a obavy z dezinformací. „V Česku se odmítá nechat očkovat 47 procent dotázaných, ukázal průzkum Medianu.“

Zpožděné dávky: kdo za to může?

O tom, že Evropská unie schválila vakcíny společnosti AstraZeneca, referovala na konci ledna všechna zkoumaná média. V porovnání s příchodem vakcíny společností Pfizer-BioNTech ale média rámovala tuto událost více kriticky a měla tendenci upozorňovat na problémy, jež společnost provázely. Například server iHned.cz publikoval text s titulkem „AstraZeneca: Místo záchrany před covidem blamáž. Vakcíny určené pro EU prý odvezla Britům“.  Autor upozornil na zpoždění dodávek vakcín této společnosti a napsal, že „firma není schopná ani zdaleka splnit to, k čemu se zavázala ve smlouvách.“ Vyjádřil obavu, že „vše může vést i k prudkým sporům mezi zeměmi unie a Spojeným královstvím, které z EU loni vystoupilo.“

Zprávy o zpožděných dodávkách ale česká média hlásila i u společností Pfizer a Moderna. Za viníky často označovala politiky z řad české vlády či Evropské unie, jež podle nich nebyli schopni více dávek vyjednat. V podobném duchu se nesl například komentář na stránkách serveru iHned.cz.

Ve většině článků autoři upozorňovali na jednodušší dopravu a manipulaci s vakcínou AstraZeneca v porovnání s konkurenčními značkami. U společností Pfizer a Moderna zase vyzdvihovali účinnost proti britské a jihoafrické mutaci.

Česko pokračuje dál s AstraZenekou

O pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca v některých evropských státech psala všechna vybraná média. V Česku, podobně jako v Polsku, se touto vakcínou očkovalo dál. A tak se z publikovaných článků zdá, že se média snažila ústy odborníků čtenáře spíše uklidnit a vyvrátit rizika, se kterými byla tato vakcína spojována. Jednalo se především o riziko trombózy.

Několik zpráv s pozitivním vyzněním publikoval třeba online deník Blesk.cz. V článku s titulkem „Nebezpečná AstraZeneca? SÚKL rozptyluje obavy Čechů a řekl, jak je to s krevními sraženinami“, zveřejnil prohlášení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), že „nadále platí, že se neprokázalo, že je očkování (AstraZenekou) v České republice potřeba přerušit.“ V dalším článku Blesk citoval českého premiéra, který prohlásil, že „(Ministr zdravotnictví Jan Blatný) odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a ČR bude pokračovat dál v očkování (AstraZenekou).“ Na druhou stranu Blesk zveřejnil také několik článků o úmrtí, která byla spojována s touto vakcínou. Tyto články, a především jejich titulky, bychom mohli označit za bulvární a zavádějící.

Ústy expertů uklidňoval čtenáře i článek deníku iHned.cz s titulkem „Má smysl bát se vakcíny AstraZeneca? Komplikace měl jen minimální počet lidí, uklidňují Evropu experti“. V něm přední hematolog vysvětloval, že očkování nelze přímo spojit s trombózou.

„Málo informací o Sputniku“

Spíše v zahraničních rubrikách se ve všech zkoumaných obdobích dočteme také o vakcíně společnosti Johnson and Johnson, kterou v březnu schválila EU a očkuje se jí v Česku. Dočteme se ale i o čínském Sinopharm a ruské vakcíně Sputnik V. Té je věnováno také několik samostatných článků. Třeba i s ohledem na to, že za ruskou vakcínu lobboval český prezident. Mladá Fronta DNES publikovala v jednom ze zkoumaných období rozhovor s šéfkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která konstatovala, že „máme o Sputniku málo informací“. Podobný rozhovor s ní vydal i deník Blesk.

V posledním období, v červnu, se počet zpráv, jež by zmiňovaly konkrétní značky, výrazně snížil. Pokud už články značky vakcín jmenovaly, tak výhradně v souvislosti s covid pasy. Česko oznámilo, že kromě vakcín s akreditací Evropské lékové agentury, bude při vstupu do země uznávat i ruský Sputnik V a čínský Sinopharm.

Koordinátor projektu: Roman Winkelhahn, TU Dortmund University

Přispěvatelé:

Spojené království: Mgr: Sarah Karacs, pracovnice EJO na Freie Universität Berlin

Německo: Mgr: Tina Bettels-Schwabbauer, TU Dortmund University

Polsko: Mgr: Michal Kus a Adam Szynol, Univerzita ve Vratislavi

Portugalsko: Mgr:Ana Pinto-Martinho a Décio Telo, ISCTE-University Institute of Lisbon

Ukrajina: Halyna Budisvka, Národní univerzita Kyjev-Mohyla Academy

Česká republika: Karolína Šimková, Univerzita Karlova

Názory vyjádřené na těchto webových stránkách jsou výhradně názory autorů a nemusí nutně odrážet nebo reprezentovat názory, politiku nebo postoje EJO nebo organizací, s nimiž je spojena.