Podle studie z Velké Británie v posledních letech ve větší míře propukla úzkost, deprese a jiné duševní poruchy. Studie zkoumala u více než 140 000 pacientů důsledky přísných protipandemických opatření zavedených ve většině zemích světa, včetně Česka.

Na výslekdy zareagovalo několik zdravotních pojišťoven, které svým klientům začaly v různé výši přispívat na psychoterapii. Narostala tak poptávka po psychoterapeutickém poradenství v sektoru, který dlouhodobě trpí dlouhými čekacími lhůtami a nedostatkem odborného personálu. Pacienti, kteří nechtěli několik měsíců na volný termín u psychoterapeuta, začali hledat alternativní cesty. Patří mezi ně aplikace, ve kterých si o svých duševních potížích popovídat mohou popovídat s chatbotem.

Umělá inteligence pomáhá?

Webové a mobilní aplikace v oblasti mentálního zdraví, které využívají konverzační agenty, v posledních letech zažívají nebývalý boom. Nejznámějšími aplikacemi na trhu jsou Woebot, který se pozicionuje jako „váš spojenec v oblasti duševního zdraví“, nebo Wysa, „podpora duševního zdraví pro každého”.

Mezi nesporné výhody terapeutů poháněných umělou inteligencí (UI), které jsou často zmiňovány v souvislosti s jejich využitím v oboru duševního zdraví, patří jejich 24hodinová dostupnost, anonymita, pohodlí a nestrannost. Tyto faktory mohou stimulovat ochotu uživatele se svěřit se svými pocity.

Studie Shenka a Fruzzeti (2011) navíc ukazuje, že sebeodhalení může vyvolat pocit úlevy a posilující vliv na to může mít právě vhodná interakce ze strany konverzačního partnera.

Do služeb, které konverzační agenti poskytují, se nejčastěji řadí poskytování strategií, jež mohou jedinci v situacích náročných na psychiku využít, nebo sledování chování v průběhu času. V případě, že chatbot vyhodnotí, že se uživatel nachází ve vážné situaci, která vyžaduje okamžitou intervenci, je často schopen jedince odkázat na poskytovatele odborné péče, linku důvěry, nebo podpůrné skupiny.

Kromě terapie se chatboti využívají například při prevenci recidivy u lidí s psychickými problémy, nebo prevenci sebevražd.

Za diseminaci této technologie do oboru duševního zdraví může především strukturální deficit psychiatrického a psychologického personálu, systém je na hranici udržitelnosti. Psychiatrům a psychoterapeutům může v blízké budoucnosti dojít kapacita pro přijímání nových pacientů. Což už se ostatně děje v oboru dětské psychiatrie, která je podle některých odborníků v České republice na pokraji kolapsu.

Data mluví jasně

Studie, které se zaměřily na evaluaci využití chatbotů v oblasti psychiatrické péče ukazují jejich pozitivní výsledky. Podle výzkumníků z Nortwestern University, X2AI a Saxion University of Applied Science může chatbot zprostředkovávající kognitivně-behaviorální terapii sloužit jako nákladově efektivní a dostupný terapeutický prostředek poskytující podporu duševního zdraví.

Ke stejnému závěru došel i výzkum vědců ze Stanfordské univerzity, na kterém spolupracovala Alison Darcy, pozdější zakladatelka firmy Woebot, která před jejím založením působila na Stanfordu.

Nejen vědci, ale i uživatelé aplikací, které jsou postavené na interakci pacientů a chatbotů, vnímají existenci těchto nástrojů kladně. Jejich pohled zkoumali akademici z Hamad Bin Khalifa University ve spolupráci s kolegy z University of Warwick, Bern University of Applied Science a University of Leeds.

Ze závěrů vyplývá, že uživatelé mezi výhody konverzačních agentů nejčastěji zařazují prospěšnost, snadné použití, schopnost pohotové reakce, srozumitelnost, přijetí, atraktivitu, důvěryhodnost, nebo radost, kterou jim konverzace s chatboty přináší.

Kromě výhod však také autoři studie upozornili na nevýhody technologie v její současné formě. Chatboti se neumí příliš dobře vypořádávat s neočekávanými textovými vstupy uživatelů, a ne vždy jsou schopni poskytnout kvalitní odpověď – ty navíc mnohdy nejsou příliš variabilní, co se kreativity týče.

Je nahrazení psychoterapeutů stroji nevyhnutelné?

Předpovědi odborníků naznačují, že částečné nahrazení psychoterapeutů umělou inteligencí je velmi pravděpodobné. Byť se neočekává, že UI nahradí jejich práci kompletně, nástroje umělé inteligence by mohly být užitečné při nástupu nových pacientů, nebo sloužit jako doplněk k péči terapeuta.

Navíc až 23 % pacientů neříká svému doktorovi pravdu v situacích, které jsou sociálně stigmatizovány, a proto technologie poskytující anonymitu mohou být v takových situacích vhodným řešením.

Velkou výhodou je i finanční dostupnost terapeutických aplikací, které jsou buď zdarma, nebo se pohybují v řádech několika desítek či stovek korun měsíčně. Návštěva psychoterapeuta se může pohybovat řádově ve vyšších stokorunách, ale často překračuje hranici tisíce korun za jedno sezení a jejich disponibilita se velmi liší podle místa bydliště – nejvíce dostupní jsou terapeuti v Praze, Jihomoravském a Královehradeckém kraji, zatímco v Karlovarském kraji je obrovský kapacitní nedostatek.

Markéta Celerová z Asociace klinických psychologů serveru iRozhlas sdělila že: „Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je zastoupení psychologů ve zdravotnictví v celém Česku i v Praze hluboko pod hodnotou rozvinutých zemí jako USA, Francie či Německo. Můžeme samozřejmě přemýšlet o odlišných koncepcích zdravotnických systémů a historii daných států, ale i Polsko je na tom lépe než my“.

I při implementaci systémových změn se však nedá očekávat, že by se dostupnost psychoterapie v České republice v nejbližších letech zlepšila. Je tedy očekávatelné, že digitální terapeutická péče i nadále zůstane atraktivní alternativou ke klasické terapií.

Nikdo není dokonalý

Je důležité zmínit, že podobně jako ostatní nově vznikající technologie, mají i chatboti pohybující se v oboru terapie své mouchy. Většina aplikací na trhu je dostupná pouze v angličtině, a lidé, kteří tento jazyk neovládají, nemůžou z velké části tyto služby využívat. V češtině je dostupná například aplikace Nepanikař, která však není postavená na principu konverzace s chatbotem.

Isabel Straw a Chris Callison-Burch z University of Pennsylvania (2020) navíc upozornili na to, že modely zpracování jazyka, které se používají v nástrojích založených na textu, jako je Woebot, jsou často postavené na západní terminologií označující duševní potíže, což může mít za následek prohlubování nerovného přístupu k této formě psychoterapeutické péče.

V neposlední řadě je třeba poukázat na to, že trh mobilních a webových aplikacemi poskytující terapii je značně neregulovaný a po většině z nich není vyžadováno schválení ze strany státních orgánů – v České republice by se mohlo jednat například o Ministerstvo zdravotnictví, nebo o Národní ústav duševního zdraví.

Evropský přístup k umělé inteligenci se v jeho současné formě UI v oblasti mentálního zdraví taktéž nezabývá. Je však možné, že toto téma bude na úrovni EU pokryto v roce 2023, kdy se Evropská komise plánuje v rámci svého pracovního programu oblasti duševního zdraví věnovat jako součást bodu „Podpora evropského způsobu života“.

Zdroj úvodní fotografie: PEXELS / licence CC