Studie Kolumbijské představila nástroj, který by měl změřit dopad invetigativních zpráv, jako těch o Panama Papers; Source: Shutterstock

Skandál Watergate, odhalení hackerů z News of the World a Panama Papers – titulky, jež vzbudily veřejný rozruch a otřásly zavedeným pořádkem. Některé z nich byly tak šokující, že čtenáři po jejich přečtení doslova spadla čelist. 

Jmenované skandály zaujímají pevné místo v historii jako vzorové příklady investigativní žurnalistiky. Jejich společným jmenovatelem jsou měsíce a měsíce systematického a precizního novinářského pátrání. Nicméně v dnešní éře, jíž dominují klikací titulky a finanční prostředky jsou omezené, čelí investigativní práce reálné hrozbě.

V nové ekonomické realitě nabývá důležitosti zdůrazňování síly a významu investigativní žurnalistiky. Jedním z prostředků, který by mohl přispět k jejímu přežití, jsou nástroje schopné měřit efektivitu investigativní novinářské práce. 

Mediální organizace by mohly například posoudit relevantnost tématu a úroveň veřejného zájmu o investigativní téma ještě před zahájením náročného několikaměsíčního pátrání. Další nástroje by zase mohly ilustrovat účinnost investigativního projektu, včetně jeho dopadu na politická rozhodnutí.

Vzhledem k neustálému vývoji možností jsme jako kolektiv vytvořili taxonomii – nástroj shrnující naše poznatky, který zároveň navrhuje systematický přístup k měření dopadu investigativní žurnalistiky. 

Příklad měření taxonomie. Zdroj: Autorka článku

Naše poznatky a široká paleta ukazatelů jsou shrnuty v odborném článku s názvem “Understanding Journalism Impact: A Multi-dimensional Taxonomy for Professional, Organisation, and Societal Change”. Jedním z hlavních záměrů článku je mimo jiné poskytnout mediálním organizacím konkrétní návrhy opatření a vybavit je směrnicemi a nástroji.

Pro vytvoření naší taxonomie jsme vycházeli ze zásadního třístupňového rámce, který představují autoři knihy The Journalism of Outrage. Tento rámec identifikuje tři možné fáze dopadu investigativní žurnalistiky: 1) individuální, 2) deliberativní a 3) substantivní. 

Dále jsme využili komplexní perspektivy Phila Napoliho na měření dopadu z roku 2014. Naše taxonomie následně mapuje různé formy dopadu, které mohou projekty investigativní žurnalistiky mít na jednotlivce, jiné novináře a společnost jako celek.

Při našem měření jsme se zaměřili na několik klíčových faktorů. Za prvé, na interní měřítka, jako je vliv na přesvědčení a postoje novinářů, kteří se účastní investigativního zpravodajství. Zároveň jsme zkoumali, jak může investigace ovlivnit politiku a chování mediálních organizací, stejně jako kulturu novinářské komunity. Náš kontrolní seznam dopadů zahrnuje efekty, které témata jako Panama Papers mohou mít na přesvědčení a postoje občanů, politická rozhodnutí vlád a organizací, a na instituce a kulturu společnosti jako celku.

Cílená hodnocení

S pomocí desítek ukazatelů a tabulky, která respektuje uvedený třístupňový rámec, se snažíme poskytnout organizacím flexibilitu ve volbě otázek podle vlastního zájmu. Organizace, jež se zajímá o dopady investigativního zpravodajství na změny v legislativě, tak může využít specifickou část naší taxonomie. Naopak, redaktor, jenž má zájem o vliv na zapojené novináře (například v oblasti získání nových dovedností), se může soustředit na jiný aspekt.

I přesto, že analýzu poměru cena-výkon investigativní žurnalistiky je v podstatě nemožná, Jamesi D. Hamiltonovi se průlomové knize Democracy’s Detectives podařilo rozkrýt několik případů, kde tuto problematiku prokazatelně zkoumal a popsal. 

Inspirováni jeho přístupy jsme do naší práce zahrnuli měřítka, která lze převést na ekonomický přínos. Jako příklad lze uvést novináře, který získá nové pracovní příležitosti poté, co se účastní rozsáhlého investigativního novinářského projektu.

V závislosti na tom, co hledáme, existuje samozřejmě mnoho způsobů, jak se pokusit posoudit dopad. Průzkumy mohou být v některých případech užitečné, zatímco v jiných situacích mohou poskytnout relevantní informace spíše webová data, záznamy z ohniskových skupin nebo analýza legislativy, jejíž obsah byl ovlivněn mimo jiné i investigativními články.

V průběhu našeho výzkumu jsem vycházeli také z analýzy provedené Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů. Na základě těchto poznatků jsme vytvořili nový dotazník obsahující otázky, které odrážejí naši vlastní taxonomii.

V následující fázi výzkumu plánujeme navázat spolupráci s různými zpravodajskými organizacemi, abychom jim pomohli analyzovat dopady jejich vlastního investigativního zpravodajství. Tím chceme ověřit, zda jsou naše definice kategorií a otázky z dotazníku aplikovatelné a přínosné pro reálnou novinářskou práci.

Závěrem je důležité zdůraznit, že žádný nástroj pro měření konkrétního dopadu nebude nikdy zcela odpovídat všem požadavkům zadavatele. Přesto věříme, že naše taxonomie přispěje k rozvoji budoucího výzkumu v této oblasti, poskytne komplexní a flexibilní rámec pro zkoumání dopadu investigativní žurnalistiky.

O autorech studie: 

Anya Schiffrinová je ředitelkou specializace Technologie, média a komunikace na Škole mezinárodních a veřejných záležitostí (SIPA) na Kolumbijské univerzitě. Studii napsala společně s kolegou ze SIPA, docentem André Corrêa d’Almeidou, a Adelinou Yankovou, doktorandkou Kolumbijské univerzity, Lindsay Green-Barberovou, spoluzakladatelkou společnosti Impact Architects, a Dylanem W. Grovesem, odborným asistentem Lafayette College.

Chcete-li se o nové taxonomii dozvědět více, kontaktujte autory nebo společnost Impact Architects.

Článek byl přeložen z anglického originálu

Názory vyjádřené na těchto webových stránkách jsou výhradně názory autorů a nemusí nutně odrážet nebo reprezentovat názory, politiku nebo postoje EJO nebo organizací, s nimiž jsou spojeni.

Zdroj úvodního obrázku: Shutterstock.com