Předsudky a stereotypy. Jak umělá inteligence vytváří novináře

26 února, 2024 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Nová zpravodajská platforma Channel 1 news plánuje zahájit svou činnost během roku 2024. Pozornost ostatních médií si ale získala už nyní, především díky tomu, že veškerý obsah bude zpracováván umělou inteligencí. Médium slibuje vysoce personalizovaný obsah aktualizovaný díky pokročilým algoritmům prakticky neustále.

Při představování tohoto projektu zřejmě nejvíc zaujal fakt, že newsroom bude tvořen zcela výhradně redaktory generovanými právě umělou inteligencí. Týkat se to bude podle slov AI moderátorky v propagačním videu osobnostních charakteristik, hlasu, ale třeba i vzhledu. Budou takoví moderátoři podporovat nebo bourat stereotypní představy o tom, jak má novinář vypadat?

Řada novinářů už běžně používá ke své práci systémy umělé inteligence a s generovaným moderátorem televizních zpráv experimentovali tvůrci v Číně již v roce 2018. Alespoň v západním světě je ale projekt Channel 1 News navzdory své kontroverzi patrně zatím nejambicióznější implementací AI generované žurnalistiky.

Jak vypadá novinář?

To připomíná otázku, jak vlastně vypadá typický novinář. O generativní umělé inteligenci víme, že obsah, ať už obrazový nebo textový, vyrábí na základě vstupních dat. Ve výsledcích tedy charakteristiky těchto vstupních dat, jimiž jsou v případě obrazových podkladů velmi často skutečné fotografie, nevyhnutelně odráží. Jinými slovy nám modely jako DALL-E nebo Midjourney zprostředkovávají pohled na naši vlastní kolektivní představu toho, jak má něco vypadat.

Zpravodajství svým stylem staví do značné míry na vizuálních znacích a s nimi spojenými ustálenými kódy. Dokládá to třeba podobnost znělek zpravodajských pořadů, které často pracují s motivem zeměkoule a barevnými schématy s dominujícími modrými a červenými odstíny. Dá se tedy předpokládat, že publikum má zpravodajský žánr spojený s určitou formální podobou, jejíž dodržování od každého zpravodajského obsahu vyžaduje.

Takové představy jsou ještě umocňovány vyobrazováním v populární kultuře. Právě umělá generativní inteligence přitom s ohledem na její výše zmíněné fungování nabízí alternativní pohled na to, jak je profese novinářů mediálně reprezentována. Tím, že budeme pozorovat, jak novináře „vidí“ umělá inteligence, můžeme odhalit skrytou stereotypizaci a tendence k vyobrazování novinářů určitým způsobem.

Tomas a Thomson podrobili v nedávné studii vizuální sémiotické analýze obsah vygenerovaný modelu Midjourney. Tento model funguje klasickým způsobem, kdy generuje sérii obrázků na základě textového zadání. Zadání přitom byly různé novinářské profese. Výsledné obrázky pak byly zkoumány se zaměřením na výrazné opakující se znaky.

Novinářka a analytička

Pokud bylo zadáním jednoslovné obecné označení novináře (journalist, reporter, correspondent nebo the press), umělá inteligence podle autorů takřka vždy vygenerovala obrázky relativně mladé ženy se světlou pletí. Zatímco zadání „novinář“ (journalist) přineslo výsledky, kde byla osoba vyobrazena samostatně, zadání „reportér“ (reporter) umožnilo ukázat dotyčného nebo dotyčnou interagující s dalšími osobami.

Podle autorů takové vyobrazení nedostatečně reflektuje skutečnost, že pozice novináře není izolovanou rolí. Umělá inteligence zohledňuje, že ostatní lidé mohou být objektem zájmu novinářů, ale naopak až na jeden z obrázků nezohledňuje, že žurnalistika může být týmová činnost.

Zajímavostí je odění vyobrazených novinářek. Výsledkům dominují formální oděvy, některé z obrázků ale viditelně naznačují, že aktérky pod kabáty nosí vrstvy v oranžové barvě připomínající bezpečnostní vesty. 

Nutnost nosit viditelné značení a bezpečnostní prvky můžeme mimo jiné interpretovat jako odkaz na zranitelnost novinářů, kteří se často stávají obtěžování a násilí. Tento problém se přitom týká nejčastěji právě novinářek.

Ve chvíli, kdy byl zadáním pojem označující specializovanou novinářskou roli (news analyst, news commentator a fact-checker), výsledkům dominovala vyobrazení starších mužů. Především zadání „zpravodajský komentátor“ (news commentator) generovalo osoby s vráskami, což v kontrastu s výsledky první skupiny obecných novinářských profesí implikuje dvojitý standard v ohledu na gender a věk a možnost ukazovat se před kamerou.

Bleskový vývoj umělé inteligence

Autoři studie provedli stejnou analýzu s šestiměsíčním odstupem na tehdy nové 4. generaci modelu Midjourney. Nový algoritmus vyrovnal genderovou nerovnováhu u obecných novinářských profesí. Na druhou stranu specializované novinářské profese zastávají v obrázcích stále výrazně častěji mužské postavy. Navíc i novější verze stále silně inklinuje k vyobrazování novinářů jako jedinců se světlou pletí.

Dřívější studie prokázaly, že starší lidé bývají nedostatečně zastoupení v reportážích a dalším zpravodajském obsahu a podobně to je i s rasovým zastoupením a rasovou stereotypizací. Stejné sklony jsou teď vidět i v umělou inteligencí zdůrazněném kolektivním pohledu na zpravodajství jako takové. 

Nebezpečná je také nyní materializovaná představa, že muži dominují specializovaným podoborům novinářské profese, zatímco ženy jsou zastoupeny pouze v základních, rutinní formách této činnosti. Algoritmická vizualizace implikuje, že pouze muži mají dostatečný status k tomu, aby si mohli dovolit komentovat aktuálních dění nebo jej analyzovat. 

Hrozba i příležitost

Zůstává nezodpovězenou otázkou jak budou projekty jako Channel 1 news s podobnými hrozbami pracovat. Budou reflektovat naší kolektivní představu a do pozic komentátorů a analytiků obsazovat umělou inteligencí generované prošedivělé muže a do moderátorských rolí mladé ženy? Nebo využijí své jedinečné postavení a stereotypy týkající se genderového věkového a rasového rozložení novinářů – profesionálů se budou snažit bourat? A jaká bude v obou případech reakce publika. 

Na závěr je důležité připomenout, že uvedená studie naznačila, jak rychle se modely umělé inteligence vyvíjí, a že alespoň část z předsudků, které byly patrné v první sadě vzorků, s nástupem novější verze vymizely. Je to jen další z důkazů toho, jak rychle se technologie strojového učení vyvíjí. Kromě nových obav to tak přináší alespoň částečné uklidnění, že ohledně zabraňování nežádoucího akcentovaní společenských předsudků jsou dané technologie čím dál tím pokročilejší.

Zdroj úvodního obrázku: Mohamed Nohassi/CC;
Zdoj obrázků v textu: Thomas and Thomson

 

Tags:, , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend