Rozpravy o českých médiích – Z-Index a jeho význam pro datovou žurnalistiku

Červen 12, 2012 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nová média a Web 2.0 • by

Internetový deník Česká média ve spolupráci s Českým rozhlasem 6 a Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK pořádají již tradičně cyklus diskusních večerů. Aktuálním tématem je přístupnost dat o veřejných zakázkách, Z-Index a datový žurnalismus. Novináři mají omezený výběr zdrojů informací. Informace oficiálně poskytované jsou zřídkakdy úplné a otevřené. Zbývají nejmenované zdroje a uniklé dokumenty, obojí často postrádá důvěryhodnost, přinejmenším v otázce motivace toho, kdo informace potají předává. Jaké jsou další možnosti? Jak nejlépe pracovat se syrovými daty, databázemi a obšírnými zprávami? Co je to datový žurnalismus? Na tyto otázky odpovídali Adam Javůrek, Miloš Čermák, Petr Janský a Jiří Skuhrovec. Autory unikátního projektu Z-Index jsou právě oba naposled jmenovaní, pod hlavičkou Fakulty sociálních věd UK. Připravili nástroj pro detailní analýzu veřejných zakázek, dokáží předložit netušené informace, a to jen z dat, které na sebe prozrazují zadavatelé těchto zakázek.

Jiří Skuhrovec vysvětlil pojem Z-index. Na základě shromážděných dat začal výzkumný tým studovat systém zadávání veřejných zakázek. „Existují pravidla slušného chování, která zadavatelé mohou dodržovat. Rozhodli jsme se přidělovat rating na stupnici od 0 do 100,“ upřesnil Skuhrovec. Podle něj je to zajímavé třeba pro novináře, kteří se dokáží lépe zaměřit na problematické oblasti a poukázat na ně. Do měsíce by měla být zveřejněna aktualizace dat po roce a po zefektivnění metodiky. Skuhrovec uvedl, že negativní hodnocení v rámci Z-indexu není bezprostředně důkazem o korupci, ale ukazuje na místa, otevřená možné korupci. Z-index není tabulka plná čísel, ale také hodnocení prostřednictvím doplňkových aplikací.

Petr Janský doplnil, že motivace vychází z toho, že zpracovatelé jsou jednak občany, studenty, ale třeba i „zdravě naštvanými občany“. Z-index hodnotí na základě konkrétních dat transparentnost a úroveň zadavatelů, sporadicky také dochází k tomu, že jsou zjištěny údaje ukazující na možnou korupci. Janský řekl, že každý člověk takto může být datovým žurnalistou, pokud bude mít dostupná data a potřebné indicie. Petr Janský uvedl, že nechtějí zjednodušovat ve svých prezentacích a je obrovská újma, pokud jejich výzkum desinterpretuje například Jan Kraus ve svém pořadu Show Jana Krause nebo bulvární deník Blesk.

Adam Javůrek vysvětlil, že grafické znázornění dat pomůže lepšímu pochopení situace a zjištění podrobností, kterých bychom si v rámci tabulkových dat nevšimli. Jako dobrý příklad uvedl mapové znázornění. Datová žurnalistika má prý také svá úskalí a nespasí všechny problémy. Datová žurnalistika může být bulvární, anebo nedokáže být vždy zcela srozumitelná. Podle Javůrka je v ČR zásadním problémem, dostat se vůbec k nějakým požadovaným datům. Spousta zpracovaných dokumentů také může obsahovat nepřesná, chybná nebo zkreslená data, například kvůli změně metodologie.

Miloš Čermák řekl, že datová žurnalistika není nic démonického. Jedná se o způsob, jak shromáždit obrovské množství dat do srozumitelné formy. „Někdy z toho pak něco vyplyne,“ řekl Čermák s odkazem zejména na instituce operující s veřejnými prostředky. Běžně dostupné softwarové a webové nástroje dokáží s daty spolehlivě, rychle a efektivně pracovat a třídit je podle potřeby. „Největším probléme je, jaká konkrétní data použít,“ doplnil Čermák.

Převzato Se svoelnim autora ze serveru  www.ceskamedia.cz.

Print Friendly, PDF & Email

Send this to a friend