Přestože novináři vesměs tvrdí, že se pro ně sociální média jako Twitter a Facebook postupně stala běžným zdrojem informací, nezdá se, že by se tato skutečnost odrážela také ve výsledných produktech novinářské práce. Výzkum vědců z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy sdružených ve skupině PolCoRe ukazuje, že dopad sociálních médií na mainstreamovou zpravodajskou agendu hlavních českých médií je stále relativně malý. 

S rozšířením užívání sociálních médií si odborníci zkoumající žurnalistiku začali klást otázky, do jaké míry se jejich rostoucí společenský význam odráží ve zpravodajské produkci. Sociální média jsou totiž nepochybně potenciálně zajímavým novinářským zdrojem. Platformy jako Facebook či Twitter navíc umožňují obcházet ustálené cesty, jimiž se informace do zpravodajských redakcí dostávají – a mohou tak (aspoň potenciálně) přispět k větší pluralitě hlasů prezentovaných v médiích.

Sociální média a nastolování agendy

Pronikáním informací ze sociálních médií do mainstreamového zpravodajství se zabývá teorie intermediálního nastolování agendy. V názoru na to, do jaké míry sociální média do zpravodajství pronikají, nejsou dosavadní výzkumy jednotné. Zatím se zdá, že se do obsahů zpráv dostávají méně, než by se dalo očekávat, a že navíc záleží na konkrétním typu média a novinářské kultuře dané země.

Většina existujících studií přitom pochází ze zemí západní Evropy a ze Spojených států, kde se sociální média prosadila mnohem dříve. Pohled z České republiky, jenž nabízí studie skupiny PolCoRe z Univerzity Karlovy, tak přináší novou perspektivu. Nejzajímavější je zřejmě případ Twitteru, který je na rozdíl od západní Evropy v České republice používán běžnými uživateli relativně málo, přesto působí jako elitní síť a poměrně často se stává novinářským zdrojem.

Intermediální nastolování agendy se navíc většinou zkoumalo na příkladech výjimečných událostí. „Cesta, kterou šel náš tým, byla jiná,“ říká vedoucí skupiny PolCoRe Václav Štětka. „Záměrně jsme zvolili období mimo volby i jakoukoli dopředu známou významnou událost. Naše data tak lépe odrážejí, jak česká média fungují za normálních podmínek.“

Bulvární tisk vede

Studie Václava Štětky a Radima Hladíka zahrnovala zpravodajství deseti nejvýznamnějších českých médií, čtyř tištěných titulů (bulvární Blesk, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Právo), tři televize (veřejnoprávní Česká televize, soukromé televize Nova a Prima) a tři rozhlasové stanice (veřejnoprávní Český rozhlas, soukromá rádia Impuls a Frekvence 1). Z období od dubna do září 2013 bylo náhodným výběrem (zahrnut byl každý druhý týden) vybráno 747 článků, jež obsahovaly odkaz k Facebooku, Twitteru, nebo YouTube.

Nejvíce odkazů k sociálním médiím se objevilo v bulvárním deníku Blesk a v deníku Mladá fronta Dnes. I v jejich případě jsou ovšem čísla výskytů velmi malá – reference k Facebooku, Twitteru, či YouTube se objevila jen každý třetí den.

Z celkového množství článků byla sociální média v 58 % případů zmíněna jako zdroj informací, ve 38 % případů představovala předmět zprávy (tj. zpráva pojednávala o Facebooku, Twitteru, nebo YouTube) a ve 4 % případů se objevila jako předmět i zdroj.

Nejčastěji přitom sociální média jako zdroj využíval bulvární deník Blesk (40 % ze všech článků, kde byla sociální média zmíněna jako zdroj), po něm následovaly další deníky, daleko za nimi pak televize a rozhlas.

Pozoruhodné přitom jsou poměrně výrazné rozdíly v tom, jak média zacházela s Facebookem a Twitterem. Zatímco u Facebooku nebyl velký rozdíl mezi množstvím případů, kdy byl využit jako zdroj a kdy byl předmětem zpráv, Twitter byl výrazně častěji citován jako zdroj zpráv (poměrně často i jako primární zdroj k danému tématu).

Užití sociálních sítí doménou soft news

Analýza také ukázala, že jako zdroje – ať již textové, či obrazové informace – jsou sociální sítě většinou využívány u témat jako sport, celebrity či zločin, tedy u méně závažných zpráv (soft news). To platilo pro všechna média s výjimkou finančního titulu Hospodářské noviny a veřejnoprávního Českého rozhlasu, u nichž byla sociální média zdrojem častěji u závažných, aktuálních zpráv (hard news).

Práci se sociálními médii dokresluje i přehled toho, které aktéry z Facebooku či Twitteru (a YouTube, jehož pozice byla ovšem zanedbatelná) média citovala. Nejčastěji to byli sportovci (34 % z článků, kde byla sociální média zmíněna jako zdroj), následováni „běžnými občany“ (24 %), celebritami (15,5 %) a politiky (15,2 %).

Poměrně vysoké zastoupení „hlasu lidu“ by zdánlivě mohlo ukazovat na větší otevřenost médiím neelitním hlasům. Nutno ovšem podotknout, že „běžní občané“ byli citováni především v souvislosti s kriminálními tématy a zločinem a téměř vůbec nedostali prostor u politických či ekonomických témat.

„Výzkum vedle toho, že role sociálních médií jako zdrojů je v českých médiích stále spíše okrajová, naznačuje, že sociální média přispívají k trendu bulvarizace tisku, protože se s nimi jen málo pracuje u hard news,“ shrnují Václav Štětka a Radim Hladík. Zdá se tedy, že k žádné velké revoluci v redakcích prozatím nedochází a že si tradiční média udržují své výsostné postavení gatekeepera.

„To ale neznamená, že za určitých okolností není pro sociální média prostor a že by stávající teorie zdůrazňující proměnu tradičního modelu žurnalistiky nebyly relevantní,“ dodává Václav Štětka. „V běžném provozu české redakce ale, aspoň zatím, vítězí zažité rutiny.“

Zdroj: Hladík, Radim & Václav Štětka: Social media as news sources in the Czech Republic. Prezentováno na konferenci CEECOM 2014 ve Wroclawi.

Foto: http://www.mediame.com/