Rusko a Čína se rády představují jako spojenci, kteří společně vzdorují světovému řádu ovládanému Západem. Podívají však jejich státní média o válce na Ukrajině opravdu stejný obraz? Rozsáhlá analýza téměř 100 000 videí, kterou výzkumníci představili začátkem září na konferenci Evropské asociace pro výzkum a vzdělávání v oblasti komunikace (ECREA) v Brně, ukazuje, že ruská stanice RT a čínská CGTN nešíří jednotnou propagandu. Čínská televize přebírá jen některé ruské narativy, upravuje jejich tón a přizpůsobuje je vlastním zahraničněpolitickým zájmům.

Rusko a Čína mají společné zájmy

Když Vladimir Putin a Si Ťin-pching 4. února 2022 v Pekingu vyhlásili partnerství „bez hranic“, dělilo toto demonstrativní sblížení od ruského rozsáhlého útoku na Ukrajinu jen několik týdnů. Od té doby se často mluví o úzkém politickém a mediálním spojenectví Moskvy a Pekingu.

Obě vlády skutečně kritizují mezinárodní řád utvářený Spojenými státy. Západu vytýkají dvojí metr a samy se představují jako zastánci multipolárního světa. Společná geopolitická nespokojenost ale ještě neznamená, že se řídí společným mediálním scénářem.

Studie Daniho Madrid-Moralese a Ilyi Yablokova z University of Sheffield a Aybüke Atalayové z University of Glasgow proto zkoumá, v čem se mezinárodní narativy Ruska a Číny skutečně shodují a v čem se rozcházejí. Autoři analyzovali anglicky a španělsky vysílaná videa státem kontrolovaných zahraničních stanic RT a CGTN. Jako západní srovnávací stanici zvolili France 24.

Výsledky ukazují, že stanice nejsou ani plně koordinované, ani na sobě nezávislé. Některé ruské narativy se dostávají do vysílání CGTN, kde jsou však jazykově i argumentačně upraveny tak, aby odpovídaly čínskému obrazu sebe sama. Čistě čínské narativy naopak u RT téměř nenacházejí odezvu. Výzkumníci tento vzorec označují jako „strategické zesilování“ (strategic amplification).

RT zůstává výrazně konfrontačnější

Výzkum zahrnul 99 867 videí v angličtině a španělštině. U RT výzkumníci čerpali z platformy Odysee, protože stanice byla vykázána z velkých západních platforem. Příspěvky CGTN a France 24 získali z YouTube.

Porovnávali dvě období: první rok války, od ledna do prosince 2022, a období od července 2024 do června 2025. Mohli tak zjistit nejen to, které narativy stanice používaly, ale také jak se jejich zpravodajství během války proměňovalo.

Chybějící titulky výzkumníci přepsali pomocí softwaru pro rozpoznávání řeči Whisper. Poté za pomoci slovníkové metody určili videa, která se Ukrajinou zabývala podstatněji.

Analýza rozlišovala tři skupiny narativů:

• Narativy o mezinárodním řádu: dvojí metr Západu, západní propaganda nebo kritika sankcí
• Narativy o identitě: Rusko jako aktér v defenzivě, Čína jako mírový zprostředkovatel nebo Ukrajina jako stát krajní pravice
• Narativy související s konfliktem: například tvrzení, že Ukrajina válku prohrává, že zpravodajství podporuje emocionálně vypjatou militarizaci nebo že vláda v Kyjevě pronásleduje náboženské skupiny

Nejprve tři lidé prohlédli a zakódovali část materiálu. Z jejich hodnocení vznikl referenční soubor dat, na němž výzkumníci testovali různé modely umělé inteligence. Model, který se pro daný úkol ukázal jako nejvhodnější, pak použili na celý soubor.

Výzkum přinesl také důležité metodologické poučení: nejnovější jazykový model automaticky neposkytoval nejspolehlivější výsledky. GPT-5.1 dopadl při klasifikaci hůře než GPT-4.1 a GPT-5.2. Výzkumníci z toho vyvozují, že jazykové modely je třeba pro každý vědecký úkol zvlášť ověřit. Samotná generace modelu o kvalitě výsledků mnoho nevypovídá.

Čína vypráví především svůj vlastní příběh

Zatímco RT vykresluje Rusko jako ohroženou mocnost, která je nucena se bránit, CGTN staví stále více do popředí Čínu. Zvlášť zřetelně je to vidět u narativu o mírovém zprostředkovateli: v roce 2022 se Čína jako mírová mocnost objevila v 7,9 procenta zkoumaných anglickojazyčných příspěvků CGTN. Ve druhém sledovaném období tento podíl vzrostl na 19,7 procenta. U RT hrálo toto pojetí s podílem 0,3, respektive 1,4 procenta, prakticky zanedbatelnou roli.

To potvrzuje další zásadní zjištění: CGTN některé ruské narativy přejímá, čínské narativy však opačným směrem téměř nepronikají. Vliv mezi médii je asymetrický. Tato asymetrie odráží také politický vztah obou zemí. Rusko je z ekonomického i mezinárodního hlediska stále častěji považováno za slabšího partnera.

Stejné tvrzení, jiné podání

Rozdílné způsoby, jakými stanice předkládají podobná sdělení, ukazuje také kritika západních sankcí. RT v jednom příspěvku vykreslila sankce uvalené po útoku na Ukrajinu jako součást dlouho připravovaného plánu. Jeho cílem prý bylo „srazit Rusko na kolena“. Příspěvek pracoval s náznaky konspiračních teorií, výsměchem a emocionálně vypjatým jazykem. Sankce v něm představovaly důkaz spiknutí proti Rusku řízeného Spojenými státy.

CGTN přenášela podobné základní sdělení. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí a přizvaní ekonomové tvrdili, že sankce prohlubují mezinárodní krize a jsou projevem americké hegemonie. Jako důkaz mimo jiné uváděli, že se k sankcím nepřipojilo 140 ze 190 států.

Ruský narativ se u CGTN objevuje jakoby „v obleku“: ne jako emocionální útok, ale jako institucionální, právní a ekonomická kritika. Čína se přitom představuje jako rozumná a odpovědná velmoc. CGTN ruské sdělení jednoduše nepřebírá. Jazykově je uhlazuje, propojuje s odbornými argumenty a začleňuje do vlastního zahraničněpolitického obrazu Číny.

Žádné propagandistické spojenectví, ale strategické zesilování

Studie zpochybňuje představu, že Rusko a Čína tvoří jednotnou mediální propagandistickou frontu. Jejich zahraniční stanice sledují odlišné priority a řídí se různými komunikačními styly i národními zájmy. Jejich narativy přesto nejsou oddělené. CGTN posiluje vybrané ruské interpretace – zejména kritiku západního dvojího metru, sankcí a americké hegemonie.

Tato sdělení přitom tlumí a zasazuje do čínského narativu o stabilitě, mírumilovnosti a odpovědné světové politice. RT naproti tomu čínské sebeprezentační narativy téměř nepřebírá. „Strategické zesilování“ zde popisuje novou podobu autoritářské mediální spolupráce: nejde o rovnocenné partnerství ani o plně koordinovanou propagandu, ale o selektivní a asymetrické šíření narativů.

Pro analýzu mezinárodních dezinformací je tento rozdíl důležitý. Problematické narativy se nešíří vždy jako totožná sdělení nebo jako viditelně koordinované kampaně. Mohou měnit tón, argumentaci i novinářské podání, zatímco jejich politické jádro zůstává zachováno. V tomto případě přichází slabší mocnost s útočnějšími interpretacemi. Silnější mocnost pak rozhoduje, které z nich upraví tak, aby byly přijatelné pro její publikum.

O studii: Výzkum „Russo-Chinese narrative alignment in international broadcasting: The case of Russia’s invasion of Ukraine“ provedli Dani Madrid-Morales a Ilya Yablokov z University of Sheffield a Aybüke Atalay z University of Glasgow. Další informace: https://www.danimadrid.net

Článek byl přeložen z němčiny. Původní název: „China und Russland: Propaganda-Allianz oder strategische Verstärkung?“ Odkaz na původní článek.