Výzkum vypracoval autorský kolektiv: Tomáš Trampota, Kateřina Kučerová, IKSŽ FSV UK

Pro tento výzkum zastoupení států v zahraničním zpravodajství byl zvolen tradiční kvantitativní obsahovou analýzu s několikastuňovou konstrukcí vzorku. Oporou výběru byly hlavní zpravodajské relace českých celoplošných televizních stanic ČT1, TV Nova a Prima TV Události, Televizní noviny a Zprávy odvysílané v roce 2010. Tyto televizní stanice byly z nabídky televizního vysílání vybrány jednak kvůli jejich plnoformátovému zaměření a dále kvůli výsledkům sledovanosti, zvolené televizní stanice jsou totiž dlouhodobě třemi nejsledovanějšími.

Zastoupení kontinentů a zemí v zahraničním zpravodajství českých televizních stanic

Postavení jednotlivých států i kontinentů v rámci komunikačních toků směrem k českým médiím je značně nerovnoměrné. Hlavní zpravodajské pořady televizních stanic ČT1, TV Nova a Prima TV informovaly ve sledovaném vzorku z roku 2010 o dění v 106 zemích světa z celkového počtu přibližně 200.

Události v téměř polovině států tedy české televizní stanice nepovažovaly za natolik významné, aby o nich vůbec informovaly. Nejrozmanitější pohled na dění v zahraničí nabídly ve sledovaném roce Události, které informovaly o dění v celkem 92 zemích světa.

Televizní noviny věnovaly pozornost událostem v 78 zemích a nejméně rozmanité byly v otázce počtu zmíněných států Zprávy TV Prima s pouhými 63 zeměmi.

Některé státy jako například geograficky vzdálená Etiopie, Benin nebo Francouzská Polynésie, ale i nedaleké Slovinsko, Lotyšsko a Makedonie se v zahraničním zpravodajství objevily jen jednou. Jiné země jako Spojené státy americké (USA), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Velká Británie) a Rusko se naopak objevovaly téměř v každém zkoumaném vydání zpravodajských pořadů. Nejvíce pozornosti se ale dostalo evropským zemím, kterým se věnovala nadpoloviční většina zpráv.

 Evropské země se vyskytovaly v 58 procentech všech zahraničních zpráv zkoumaného vzorku Událostí, Televizních novin a Zpráv TV Prima. Dominantní postavení Evropy v přístupu do českého zahraničního zpravodajství je dáno nejen ekonomickou provázaností a geografickou blízkostí, ale také zapojením televizních stanic do systému zpravodajských výměn s dalšími evropskými televizemi. Česká televize je jako médium veřejné služby členem Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union, EBU), která zaštituje systém televizních výměn Eurovision. TV Nova je zapojena do podobného projektu komerčních televizních stanic European News Exchange (ENEX), do kterého přispívají evropské i americké soukromé televizní stanice. Navíc TV Nova využívá i výměn zpravodajských příspěvků s dalšími televizními stanicemi, které vlastní společnost CME (tzv. CME portál).

Přibližně stejné zastoupení měla ve zkoumaném vzorku v českém zahraničním zpravodajství Severní Amerika a Asie. Zprávy o událostech v Severní Americe tvořily 15 procent a události v asijských zemích získaly pozornost ještě o dva procentní body vyšší. Celkem byla dění v zemích těchto kontinentů věnována jedna třetina zpráv. Nejméně často se v Událostech, Televizních novinách a Zprávách TV Prima objevovaly státy Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie a okolí.

Jižní Amerika byla zastoupena pouze v 5 procentech z celkem 823 zahraničních příspěvků. Zpravodajské pokrytí zemí tohoto regionu by ale pravděpodobně v jiném roce bylo ještě o něco nižší. Ve zkoumaném roce 2010 totiž pozornost českých televizí poutala silná kontinuální událost – záchrana horníků v  Chile.

O dva procentní body nižší zastoupení měly ve zpravodajských příspěvcích africké státy a vůbec nejméně pozornosti věnovaly hlavní zpravodajské pořady dění v Austrálii, která s pouhými dvěma procentními body skončila na posledním místě. Pro zpravodajské příspěvky z těchto tří nejméně sledovaných regionů – tedy Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie – je charakteristické, že o překročení prahu mediální pozornosti rozhodovaly spíše vlastnosti samotných událostí jako například jejich negativita, neočekávanost nebo dramatičnost spíše než kontextové vztahy s Českou republikou v podobě ekonomické spolupráce, politické, kulturní a jiné blízkosti. České televizní stanice tedy v terminologii Tsan-Kuo Changa preferovaly při výběru událostí ze zemí Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie tzv. „event-oriented“ zprávy, díky čemuž je lze z hlediska směru informačních a komunikačních toků považovat za periferní zónu světa (Chang 1998).

Toto tvrzení lze doložit nejen již uvedenou záchranou chilských horníků, ale i dalšími událostmi z Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie, o kterých české televizní stanice referovaly. V případě Jižní Ameriky se do zpráv dostalo již zmiňované Chile také v souvislosti s únorovým zemětřesením, které vychýlilo zemskou osu. Brazílie se v hlavních zpravodajských pořadech objevila kvůli konfliktu drogových gangů s bezpečnostními silami v chudinské čtvrti Rio de Janeira. Televizní noviny a Zprávy TV Prima věnovaly pozornost sesuvům půdy a záplavám v Peru, které si v dubnu vyžádaly životy nejméně 20 lidí. Africké státy se do zpravodajských pořadů dostaly například kvůli aféře ugandského deníku, který otiskl fotografie homosexuálů s titulkem „Pověste je!“, nebo kvůli politické krizi v Pobřeží slonoviny. Ta vypukla po volbách v prosinci 2009, kdy se oba kandidáti prohlásili vítězi voleb a nehodlali ustoupit. Austrálie se ve zprávách objevovala nejčastěji v souvislosti s rozsáhlými povodněmi, zvolením historicky první premiérky nebo kvůli záchraně keporkaků a ptakopyska, který uvízl ve vodní nádrži.

Naproti tomu centrální a semiperiferní země lze s ohledem na zastoupení jednotlivých kontinentů hledat v Evropě, Severní Americe a Asii, kterým české televizní stanice věnovaly nejvíce prostoru. Příslušnost zemí k centrální zóně utvrzuje vedle charakteristik vybíraných událostí spojovaných s danými zeměmi také četnost, s níž se v zahraničním zpravodajství vyskytují (viz níže uvedená Tabulka č. 1). Jako centrální země českého televizního zpravodajství tak lze označit USA, Velkou Británii, Rusko a dále také Francii, Německo, Čínu a Rusko. Ačkoli ve zpravodajství z těchto zemí nechyběly ani tzv. „event-oriented“ události, jako například zpráva o mladíkovi, který na východě Francie zajal 21 dětí a učitelku v mateřské škole a zadržoval je jako rukojmí, převažovaly tzv. „context-oriented“ zprávy, u nichž nad charakteristikami události převažují kontextové vztahy. Chang k výše uvedeným státům centrální zóny řadí ještě Japonsko a Kanadu, ty se ale ve zkoumaných zpravodajských pořadech vyskytovaly jen zřídka a z pohledu České republiky je nelze v rámci toků mezinárodní komunikace považovat za klíčové. Spadají proto do kategorie semiperiferních zemí.

Srovnáme- li výsledky naší studie s výsledky již citované Changovy práce (Chang 2000: 509) bylo by možné vzhledem k četnosti a charakteru vybíraných události českého televizního zpravodajství Rusko a Čínu z kategorie semiperiferních zemí přesunout mezi země „centrální“. Jako semiperiferní země pak lze považovat další země z první desítky, tedy Slovensko, Polsko a z dalších zemí mimo první desítku také například Rakousko, a Nizozemsko.

Tabulka č.1

Deset nejfrekventovanějších zemí v zahraničním zpravodajství relací Události, Televizní noviny a Zprávy TV Prima v roce 2010

Ačkoli z hlediska kontinentů dominovala zahraničnímu zpravodajství Evropa, z jednotlivých zemí se ve zprávách nejvíce objevovaly Spojené státy americké (USA). Z 823 zahraničních příspěvků byly USA zastoupeny ve 186 z nich, tedy ve 14 procentech. O polovinu nižší pokrytí výzkum odhalil v případě dalších dvou nejfrekventovanějších států. Druhým nejčastěji zmiňovaným státem byla se sedmiprocentním pokrytím Velká Británie. Jen o tři desetiny nižší pokrytí pak mělo Rusko, které se stalo třetí nejčastěji zmiňovanou zemí.

Postavení těchto zemí v zahraničním zpravodajství českých televizí je v souladu s teorií, podle níž se pozornost médií upírá k zemím s výrazným politickým a ekonomickým vlivem. A takovými zeměmi, tedy ekonomicky silnými a s globálním vlivem, USA, Velká Británie a Rusko nepochybně jsou. Do této skupiny zemí lze z první desítky zařadit ještě Německo, Francii, Čínu a Evropskou unii jako celek.

Mezi nejfrekventovanějšími zeměmi nechybí ani sousední státy Slovensko a Polsko. Ty naopak naplňují tezi o upřednostňování států s ekonomickými, kulturními, jazykovými a dalšími vazbami. Překvapivým je ale umístění Afghánistánu, který se stal devátou nejčastěji zmiňovanou zemí. Ačkoli v roce 2010 nedošlo v této středoasijské zemi k výraznému posunu v bojích mezi spojeneckými zahraničními vojenskými silami a radikálním islamistickým hnutím Taliban a na dopadení vůdce mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina musel Afghánistán čekat ještě dalších pět měsíců po skončení roku 2010, přesto zůstal ve středu pozornosti jako symbol celosvětového boje proti terorismu. Mezi nejvýznamnější události roku 2010 totiž patřilo zahájení ofenzivy spojenců v jihoafghánské provincii Hílmand, která byla nejrozsáhlejší od začátku bojů, a také rekordní statistika, kdy v tomto roce v Afghánistánu padlo nejvíce zahraničních vojáků od počátku invaze v roce 2001. Dalším faktorem, který výrazně zvýšil výskyt Afghánistánu v českém zahraničním zpravodajství, byla nepochybně i účast českých vojáků v misích vojenských jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Mise českých vojáků ve středoasijské zemi byla ve sledovaném roce nejpočetnější vojenskou akcí české armády, a i proto jí patřilo nejvíce pozornosti. Afghánistán se proto stal cílem zahraničních zpravodajů, kteří mapovali život na základnách, a nechybělo ani zpravodajství o zraněních, která čeští vojáci na misi v Afghánistánu utrpěli.

Jak ukazuje následující tabulka, mezi jednotlivými zpravodajskými pořady existují v pořadí prvních deseti zemí, o nichž televizní stanice referují nejčastěji, jen drobné odchylky od celkového pořadí. Na prvních třech místech figurují v Událostech, Televizních novinách i Zprávách TV Prima shodné země, dále se pořadí různí a mezi jednotlivými pořady existují i rozdíly v zastoupení zemí. Hlavní zpravodajské relace se od celkového pořadí prvních deseti nejfrekventovanějších států odlišují maximálně zařazením jiných dvou zemí.  Ačkoli je tento rozdíl na první pohled nepříliš významný, je jedním z projevů odlišné organizace televizních stanic podle způsobu jejich vlastnictví a financování – tedy charakteristik komerčního a veřejnoprávního média.

Tabulka č. 2

Deset nejčastěji zmiňovaných států v jednotlivých hlavních zpravodajských relacích

 V případě Událostí se mezi prvními deseti zeměmi objevilo na rozdíl od relací obou komerčních televizních stanic Řecko, o kterém Česká televize informovala zejména v souvislosti s ekonomickým děním. Komerční protějšky tolik pozornosti ekonomickým zprávám nedávaly. Veřejnoprávní televize také věnovala největší pozornost dění v Evropské unii jako celku, což je způsobeno i tím, že jako jediná česká televizní stanice má v Bruselu stálého zahraničního zpravodaje. Díky tomu přináší více informací z jednání představitelů evropské sedmadvacítky, které ostatní televizní stanice v řadě případů opomíjejí. Televizní noviny naopak daly více prostoru Francii a Austrálii. I přesto je ale u těchto dvou hlavních zpravodajských pořadů patrná největší shoda.

Největší odchylky od celkového pořadí i ostatních pořadů tedy vykazují Zprávy TV Prima. V první desítce nejfrekventovanějších zemí zcela chybí Afghánistán a Čína. Středoasijská země, kam Česká televize i TV Nova vyslala v roce 2010 své ad hoc zpravodaje, se v pořadí počtu příspěvků umístila až na 25. příčce, což je oproti Událostem a Televizním novinám výrazný rozdíl. Také Čína, která ve zprávách České televize i Novy obsadila devátou pozici, se na Primě s pouhými třemi příspěvky propadla na 15. příčku. Místo těchto dvou zemí věnovaly Zprávy TV Prima více pozornosti Rakousku a Novému Zélandu.

Kromě prvních deseti nejfrekventovanějších zemí se mezi sebou jednotlivé pořady značně liší. I přesto lze ale vysledovat podobnost mezi zpravodajstvím České televize a TV Nova. Příkladem je případ Severní Koreje, která je mezinárodním společenstvím dlouhodobě považována za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Zatímco v Událostech a Televizních novinách patří tato země do prvních dvaceti zemí, o nichž pořady v roce 2010 informovaly nejčastěji, ve Zprávách TV Prima obsadila s pouhými dvěma příspěvky až 32. pozici.

 USA, Velká Británie a Rusko – hlavní zdroje událostí

Jak již bylo uvedeno, Události, Televizní noviny i Zprávy TV Prima shodně věnovaly nejvíce pozornosti dění v USA, Velké Británii a Rusku. A zatímco v umístění Velké Británie a Ruska panovaly mezi zkoumanými pořady odlišnosti, první nejfrekventovanější zemí zahraničního zpravodajství se staly USA. V 52 zkoumaných vydáních Událostí a Televizních novin jim bylo věnováno shodně 79 příspěvků, případně byly Spojené státy zmiňovány v souvislosti s dalšími státy. V každém vydání obou zpravodajských pořadů figurovaly USA nejméně v jednom příspěvku. Výjimkou ale nebyla vydání, kdy se USA vyskytovaly ve třech příspěvcích. Maximum pak analýza odhalila ve vydání Událostí z 18. listopadu 2010, kde se Spojené státy objevily čtyřikrát. Výrazně nižší zastoupení měly USA ve Zprávách TV Prima, které jim věnovaly pozornost jen v 28 příspěvcích. Jedna zpráva informující o Spojených státech tedy připadá průměrně na dvě vydání.

 Velké Británii a Rusku věnovaly Události o polovinu méně příspěvků než Spojeným státům. Velká Británie byla v Událostech zastoupena v 41 příspěvcích, tedy v 79 procentech vydání. Televizní noviny o této druhé nejfrekventovanější zemi informovaly v 37 příspěvcích, tzn. v 71 procentech vydání. Zprávy TV Prima se opět od obou relací odchylovaly a věnovaly jí pozornost jen v 18 zprávách, což představuje 35 procent vydání.

Podobně rozložená pozornost byla i v případě Ruska. Tomu opět nejvíce pozornosti věnoval hlavní zpravodajský pořad České televize, Rusko se vyskytlo ve 43 příspěvcích, což představuje zastoupení v 83 procentech vydání. V Televizních novinách Rusko figurovalo v 29 zprávách, tedy v 56 procentech vydání. Nejméně se dění v Rusku opět věnovaly Zprávy TV Prima, které o něm informovaly v 17 příspěvcích, tzn. 33 procentech vydání.

Analýza faktorů rozhodujících o přístupu země do zahraničního zpravodajství

Jak ukázal žebříček deseti států, o nichž hlavní zpravodajské pořady českých televizních stanic informovaly nejčastěji, jednalo se až na výjimky o země s významným globálním politickým i ekonomickým vlivem. Z toho lze usoudit, že o přístupu státu do zahraničního zpravodajství významnou měrou rozhoduje jeho postavení v hierarchii národů.

Prominentní postavení lze odvodit od několika charakteristik. Těmi základními jsou rozloha státu, počet obyvatel a především jeho ekonomická výkonnost v podobě hrubého domácího produktu (HDP). Těsnost závislosti vztahu mezi těmito ukazateli a četností výskytu státu ve zpravodajství českých televizních stanic, ukazuje následující tabulka.

Tabulka č. 3

Pearsonova korelace proměnných HDP, velikosti populace a rozlohy k počtu výskytu země v zahraničním zpravodajství

 Nejvýznamněji se při rozhodování o přístupu státu do zahraničního zpravodajství uplatňuje ekonomická výkonnost země poměřovaná prostřednictvím HDP. Pearsonův korelační koeficient těsnosti závislosti vztahu mezi četností výskytu ve zpravodajských příspěvcích a HDP tvoří r = 0,644, což značí vysokou závislost. Druhým nejvýznamněji se uplatňujícím faktorem z těchto tří zkoumaných je rozloha státu. Korelační koeficient v tomto případě činí r = 0,503, což opět značí význačnou závislost.

Nízkou míru závislosti korelační analýza odhalila mezi četností výskytu země a počtem obyvatel. Pro velikost populace činí r = 0,228 a i když je míra korespondence prokazatelná, na přístup státu do zpravodajství má jen malý vliv. Příkladem může být Indie, která má druhou největší populaci na světě, v pořadí četnosti výskytu v Událostech, Televizních novinách a Zprávách TV Prima skončila až na 18. příčce s celkovým počtem 16 příspěvků. Naopak Francie, která je v počtu obyvatel až dvacátou zemí v pořadí, je co do výskytu v zahraničním zpravodajství mezi prvními deseti státy.

Další skupina faktorů, která se při výběru států projevuje, je blízkost. Zcela zřetelná je například při pohledu na zpravodajství o sousedním Slovensku, s nímž Českou republiku spojuje nejen srozumitelný jazyk, společná historie, ale samozřejmě i geografická blízkost. Při pohledu na rozložení původu zpráv z jednotlivých kontinentů, kdy jednoznačně převládají evropské země, se může zdát, že právě geografická vzdálenost od České republiky hraje velkou roli.  Korelační analýza ale odhalila, že tomu tak není.

Tabulka č. 4

Pearsonova korelace proměnných obrat zahraničního obchodu a vzdálenost od České republiky k počtu výskytu země v zahraničním zpravodajství

 Pearsonův korelační koeficient pro závislost vztahu mezi geografickou vzdáleností a četností výskytu země ve zpravodajství se pohybuje v záporných hodnotách, a to znamená, že těmito dvěma proměnnými neexistuje žádná závislost. Výsledek korelační analýzy je v tomto případě v rozporu s teorií Jörgena Westerstahla a Folke Johanssona, podle nichž je blízkost chápaná jako vzdálenost mezi státy jedním z pěti faktorů, které ovlivňují výběr událostí pro zahraniční zpravodajství.

Poměřujeme-li blízkost státu na základě ekonomické spolupráce, je výsledek zcela opačný. Míra korespondence mezi zastoupením cizího státu ve zpravodajství a velikostí obratu obchodu mezi danou zemí a Českou republikou je sice mírná, avšak prokazatelná. Korelační koeficient činí r = 0,430 a to je ze všech zkoumaných faktorů třetí nejvyšší závislost.

Závěr

Výzkum ukázal, že z hlediska kontinentů se zahraniční zpravodajství českých televizí zabývá nejvíce Evropou, které je věnováno téměř šest z deseti zahraničních zpráv. Nejprominentnější země zahraničního zpravodajství jsou Spojené státy, Velká Británie a Rusko, nicméně zastoupení zemí se u jednotlivých televizních stanic odlišuje. Zatímco komerční stanice zařazovaly po Spojených státech nejčastěji Velkou Británii, veřejnoprávní Česká televize poskytovala po Spojených státech nejčastěji prostor Rusku. Pohled na vybrané faktory ovlivňující výběr země do zpravodajství ukázal, že nejvýznamnějším faktorem je ekonomická výkonnost země poměřovaná prostřednictvím HDP následovaná rozlohou státu. Naopak počet obyvatel již tak významnou roli při výběru nesehrával. Jako málo podstatná se ukázala také geografická blízkost země. Určitou výjimkou se může zdát Slovensko, které bylo pátou nejčastější zemí, které se zpravodajství věnovalo. Naopak jako vcelku zásadní faktor, faktor s třetí nejvyšší korelací, se ukázala blízkost ekonomická – tedy míra obchodní výměny mezi Českem a danou zemí. Výzkum vzorku ukázal, že mezinárodní informační výměna do jisté míry kopíruje výměnu obchodní.