Na konci ledna zveřejnil papež František očekávané poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků, který letos připadne na 13. května. Tentokrát se římský biskup zaměřil na negativní působení fenoménu fake news (nuncii fallaces). Na svém twitterovém účtu již dříve zveřejnil letošní téma.

Vybral jsem pro Světový den komunikace v roce 2018 toto téma: "Pravda vás osvobodí" (Jan 8,32). Falešné zprávy a žurnalistika pro mír.

— Papež František (@cz_pontifex) September 30, 2017

Fake news je podle jeho aktuálního poselství často těžké odhalit v době, kdy se řada lidí pohybuje v homogenním digitálním prostředí, v němž chybí konfrontace s jinými názory a konstruktivní dialog s plodnými výsledky. A protože nákaza klamným jazykem může podle Františka vést až k zatemnění vnitřního života člověka, je podle něj třeba „protijedu“, který definoval jako „očištění pravdou“, a to v biblickém, komplexním smyslu.

Jako alternativu k fake news však ve svém poselství nenabídl žádnou „komunikační strategii“, ale apel na lidský faktor a důraz na pravdu ve vztahovém významu. „Dokonalý argument spočívající na nezpochybnitelných faktech, ale užitý ke zranění a diskreditaci osoby v očích druhých, není pravdivý,“ uvedl. Podle Františka není dnes novinařina zaměstnání, ale spíše „mise“ vyžadující upřímný dialog, trvalou přitažlivost dobrem a převzetí plné zodpovědnosti za užití jazyka.

Inspirace Janovým evangeliem pro 52. Den sdělovacích prostředků není překvapivá. Papež František v médiích opakovaně označuje šíření falešných zpráv a dezinformací za hřích a kritizuje média, která „rozdmýchávají skandály“, „pomlouvají“, nebo „uvádějí jednostranné informace“. Naposledy tak učinil v prosinci, kdy tuto praxi pojmenoval dokonce jako „smrtelný hřích“.

Proti názorové polarizaci

Záměrem letošního dne médií je podle Vatikánu přispět k identifikaci příčin, logiky a důsledků šíření falešných zpráv a podpořit profesionální žurnalistiku, která hledá pravdu a napomáhá porozumění mezi lidmi. Františkovo lednové poselství k této příležitosti by se tedy mělo věnovat také způsobům, jak realitě fake news čelit. Upozorněním na problematiku nepodložených, účelově vykonstruovaných nebo falešných informací v médiích chce prý hlava římskokatolické církve bránit „přiživování názorové polarizace“ vedoucí k množství společenských problémů.

„Fake news je zpráva podobná pravdě, ale neověřená, a právě proto je nebezpečná, protože hned nevypadá jako pravdě vzdálená,“ uvedl dříve prefekt Sekretariátu pro komunikaci Dario Viganò, který má na starosti reformu vatikánských médií. „Ve světě digitálních médií se tento prvek stále více šíří a šíří se také ze strategických hledisek. Týká se témat, která mají silný emoční dopad nebo která se zveřejní těsně před nějakou událostí, například volbami,“ poznamenal k fenoménu fake news Viganò, podle kterého je klíčová nejen poctivost novinářů při ověřování zdrojů, ale také kritické myšlení uživatelů médií.

Loňský den sdělovacích prostředků se týkal naděje a důvěry v mediální komunikaci.  Papež upozornil třeba na to, že technologický rozvoj sice umožňuje sdílet zprávy okamžitě, ale vždy mohou být dobré i špatné, pravdivé i lživé. „Již naši staří Otcové ve víře připodobňovali lidskou mysl k mlýnskému kolu, které se pod proudem vody nedá zastavit. Mlynář má ovšem možnost rozhodnout, zda bude mlít zrno, nebo semena plevele,“[1] napsal ve svém poselství k 51. Světovému dni.

Redefinice komunikačních kódů

Světový den sdělovacích prostředků byl ustanoven Druhým vatikánským koncilem (1962-1965), a to dokumentem Inter mirifica z roku 1963. O rok později byla založena Papežská rada pro sdělovací prostředky, kterou roku 2016 zrušil papež František a nahradil Sekretariátem pro komunikaci. K práci médií se vyjadřují také další vatikánské dokumenty Communio et progressio a Aetatis novae.  Masová média v nich církev uchopuje jednak jako výzvu současné doby a jednak jako prostředek pro naplnění jejího poslání, evangelizace.

Den médií se slaví každoročně sedmou velikonoční neděli, týden před Letnicemi, letos tedy 13. května. Františkovo poselství k tématu mediálních dezinformací by mělo být vydáno 24. ledna, tradičně v den památky sv. Františka Saleského, patrona novinářů.  V den, který církev každoročně věnuje modlitbám za sdělovací prostředky, se v Česku koná tradiční pouť zaměstnanců a uživatelů křesťanských médií – Radia Proglas, Katolického týdeníku, komunitního webu Signály.cz, televize Noe a dalších – na moravský Svatý Hostýn.

Od připravovaného tématu fake news si lze mnoho slibovat. Papež František totiž za téměř pět uplynulých let svého pontifikátu značně posunul mimo jiné způsob, kterým římskokatolická církev komunikuje s veřejností a jak je zobrazována v médiích. Vlivným a populárním nejen mezi katolíky se 81letá hlava církve stala také díky sociálním sítím, Twitteru a Instagramu.

Podle Viganòa má papež František výjimečnou schopnost „redefinovat komunikační kódy a formy“[1] a vyprávět příběhy s kreativitou a bez konvencí. Tím se podle něj usnadňují vztahy s lidmi a zkracuje se počáteční odstup, papež provokuje myšlení a chce nabízet příležitosti ke změně v životech konkrétních lidí.

Twitter jako prostor evangelizace

Římský biskup si díky své bezprostřední komunikaci postupně získal uznání a obdiv lidí z celého světa. Byl zvolen osobností roku 2013, jeho myšlenky denně citují světová média a jeho twitterový účet @Pontifex sleduje více než 40 milionů lidí v 9 jazycích. Římskokatolická církev tak během jeho pontifikátu uchopila do důsledků sociální sítě nejen jako nástroj komunikace, ale také jako prostor, kde žijí lidé – což je zásadní změna perspektivy.

Působení papeže Františka je v médiích nejčastěji zobrazováno v souvislosti s reformou římské kurie kvůli zneužívání dětí, milosrdným postojem k rodinné politice, homosexualitě, antikoncepci nebo potratům, ale především je jeho jméno skloňováno v rámci tématu uprchlická krize a chudoba. Římský biskup je činný i na poli ekumenického dialogu svými kontakty s představiteli pravoslavných a protestantských křesťanů.  Pro své „progresivní“ postoje je Jorge Mario Bergoglio, první papež pocházející z Jižní Ameriky, kritizován „konzervativními“ proudy v římskokatolické církvi.

Foto kredit: Wikipedia/licence wiki commons