Politicky aktivní miliardář Babiš se stal mediálním magnátem

Červenec 25, 2013 • Ekonomika médií, Svoboda tisku • by

Na českém mediálním trhu už dlouho žádné jméno nerezonovalo tak silně, jako v případě Andreje Babiše. Druhý nejbohatší Čech na konci června odkoupil jednu z největších tuzemských mediálních skupin MAFRA a rozpoutal tím debaty o možné berlusconizaci české žurnalistiky, tedy o jejím propojení s politickými a podnikatelskými zájmy.

S akvizicí z 26. června Babiš získal média, která podle výzkumu Media projekt oslovují 1,747 milionů čtenářů. Jsou jimi deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a bezplatné Metro, včetně jejich online suplementů (iDnes.cz představuje druhý největší serózní zpravodajský portál v ČR). Stejně tak s vydavatelstvím získal dvě rozhlasové stanice (Radio Express a Classic) a hudební televizní stanici Óčko.

Média vs. politická aktivita

„Skupinu MAFRA považuji za velmi silného hráče na českém mediálním trhu, především v oblasti seriózní žurnalistiky. Její akvizice bude mít pro naši mediální divizi řadu synergií a umožní nám hledat další nákladové úspory například při fungování našeho týdeníku 5plus2,“ zdůvodňoval akvizici v tiskovém prohlášení Andrej Babiš.

Odvolával se na zlepšení chodu bezplatného regionálního týdeníku 5plus2. Ten po roce vycházení sice dosáhl milionového nákladu a takřka dvojnásobné čtenosti, ale ani zdaleka se nepřiblížil vstupním nákladům potřebným při jeho založení.

Potud by vše ohledně akvizice bylo v naprostém pořádku a bez případných podezření. To by ovšem Andrej Babiš nesměl být zakladatelem politického hnutí Ano 2011. Pro populistickou politickou stranu, která využívá negativních emocí české společnosti vůči politické garnituře, by totiž silné mediální zázemí mohlo být důležitou zbraní v nejbližších volbách.

Konkrétní média ani nemusí účelově naplňovat propagandistické tendence. Důležitou roli může sehrát už investigativní žurnalistika a odhalování konkrétních afér spojených se současnými politickými zástupci, jak se ukázalo při několika vládních krizích kabinetu Petra Nečase. Asi nejvýraznější roli média sehrála v březnu 2011, kdy zveřejnění nahrávky ze schůzky Kristýny Kočí na serveru Týden.cz rozpoutalo vnitřní rozkol Věcí veřejných, tehdejší koaliční strany.

Babišův útok na nezávislost novinářů

Český miliardář, jemuž patří potravinářský koncern Agrofert, při akvizici mediálního domu MAFRA prohlásil, že do práce novinářů nehodlá v žádném případě zasahovat. Už několik dní nato však volal do redakce Lidových novin, aby zjistil, proč jeden z jejich politických reportérů nenapsal žádný článek o konferenci hnutí Ano 2011, přestože se ho zúčastnil.

Poté, co incident pronikl na veřejnost, se Babiš redakci několikrát osobně omluvil a sám navrhl vypracování etického kodexu. Ten by měl vymezovat vztah mezi novým majitelem a novináři a aktuálně na jeho podobě pracuje novinář Karel Hvížďala.

Už předtím však redakci na protest opustil jeden z jejích editorů Tomáš Němeček, údajně kvůli špatným osobním zkušenostem s čerstvým mediálním magnátem.

Zpátky v českých rukou, proč nemáme radost?

Prodej vydavatelství MAFRA není jedinou změnou na českém mediálním trhu v posledních měsících. Už koncem dubna průmyslový magnát Zdeněk Bakala odkoupil internetovou společnost Centrum Holdings provozující mimo jiné zpravodajský portál Aktuálně.cz. V obou případech média prodávali zahraniční majitelé zpět do českých rukou.

Ačkoliv však Bakala v minulém předvolebním období finančně podpořil strany současné vládní koalice (ODS, TOP 09 a Věci Veřejné), sám politické ambice nemá.

Začátek mediálních aktivit Andreje Babiše se naopak datují do stejného období, kdy vzniklo jeho politické sdružení Ano 2011. Babiš ovšem využívání výhod plynoucích z takového spojení odmítá. „Českým Berlusconim určitě být nechci. Byl bych blázen, kdybych chtěl ovlivňovat média. Mezi novináři by se to určitě rozšířilo, což by byl můj konec,“ řekl v reakci pro server iHned.cz.

Foto: Wikimedia Commons

Print Friendly

Send this to friend