Studie „Starci na netu“: Jak a proč čeští senioři používají internet

Srpen 7, 2019 • Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Nedostatečné zabezpečení, šíření falešných zpráv a citlivost k podvodným e-mailům. Senioři se na internetu často chovají nezodpovědně. Na druhou stranu je pro ně internet důležitým zdrojem informací a nezřídka také místem, kde si vytváří nové kontakty a začínají i trvalé vztahy.

 Vyplývá to z výzkumu o „starcích“ a jejich chování na internetu, který uskutečnilaspolečnost Seznam.cz ve spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

PIN v peněžence

Jak je vidět z následující tabulky, zkoumaní uživatelé využívají k přístupu na internet nejrůznější technologie. Nejvíce potom mobilní telefon, notebook a stolní počítač. Jistým problémem je jejich chování z hlediska zabezpečení služeb.

Téměř 60 procent respondentů nad 55 let nepoužívá v on-line prostředí bezpečné heslo k e-mailu a 19 procent z nich si heslo zapisuje na lístečky. Podobně se dospělí v této věkové kategorii chovají v případě PINu ke kreditní kartě, téměř každý desátý uživatel má heslo ke kreditní kartě napsané na lístečku. V případě internetového bankovnictví takto postupuje pětina seniorů. Ostatní respondenti (v průměru 79 procent) přiznali, že si heslo jednoduše pamatují.

Která z těchto zařízení používáte alespoň jednou měsíčně?

Spamy, hoaxy a dezinformace v rukou seniorů

Senioři také podle zjištění výzkumu aktivně šíří e-mailový spam. Čím je uživatel starší, tím je větší pravděpodobnost, že od něj někdo další obdrží nevyžádaný e-mail, jehož obsahem je kromě pravdivých zpráv a spamu, také hoaxy, dezinformace a fake news.

 Naléhavé e-maily varující před nebezpečím (migrace, islám atp.) rozesílá 35 procent uživatelů ve věku 55-64 let, a 47 procent osob starších 65 let. Jen pro srovnání je to čtyřikrát více než u osob mladších 35 let věku. Jaké informace uživatelé přes e-mail posílají lze vyčíst z následující tabulky.

Které druhy e-mailů přeposíláte ostatním?

Pokud zůstaneme u náchylnosti respondentů k nepříliš pragmatickému využívání služeb na internetu, dalším rizikovým odvětvím jsou bankovní služby. Na e-mail o tom, že je k dispozici výpis z bankovního účtu, zareaguje 40 procent dotázaných.

Opět, čím jsou uživatelé starší, tím větší je pravděpodobnost podobné reakce. Jen pro další představu, na zprávu o tom, že je nutné si změnit heslo k účtu, zareaguje jedna šestina osob nad 55 let. Podobně 10 procent dotázaných ve stejném věku zareaguje na oznámení, že je nutné potvrdit změnu zabezpečení přihlášením.

Uvedení respondenti jsou velmi aktivními uživateli nejrůznějších inzertních portálů, on-line aukcí atp. Čtyřicet procent dotázaných přiznalo, že má s prodejci na inzertních portálech negativní zkušenost, 20 procent potom s prodejci na on-line aukcích.

Mezi nejčastější aktivity provozované v on-line prostředí dále patří používání e-mailu, vyhledávání informací, čtení zpráv, zmíněné nakupování a používání internetového bankovnictví, ale také komunikace se známými přes aplikace jako Whatsapp, Skype či Viber a využívání on-line map.

Internet jako místo k seznámení

Dalším důležitým zjištěním výzkumu je fakt, že přibližně třetina „starců” využívá prostředí internetu k seznamování. Z nich 78 procent nejvíce využívá on-line seznamky. Zajímavé ale je, že více než 50 procent uživatelů přeneslo seznámení z on-line prostředí do skutečného vztahu.

Ze závěrečných zjištění jsem vybral informace o tom, kdo „starce“ k užívání internetu přivedl. Z následující tabulky lze vidět, že respondenti se učili používat internet sami nebo že například absolvované počítačové kurzy neměly prakticky v tomto ohledu žádný vliv.

Kdo vás k používání internetu přivedl?

Výzkum má samozřejmě své limity, a to zejména v počtu respondentů. Autoři přiznávají, že jim nejde o zobecňování výsledků výzkumu na celou populaci, ale považují závěry za  „první sondu do problematiky chování dospělých v on-line prostředí“.

 

Metodologiee

Do výzkumu se zapojilo celkem 1072 respondentů. Za zmíněné starce autoři výzkumu považují dospělé uživatele internetu (nad 35 let), jedná se o uživatele, pro které v době jejich mládí ještě nebyl internet běžným médiem.

Kromě termínu stařec, který zahrnuje celou věkovou skupinu, je využíváno i označení senior, kterým autoři označují uživatele, kteří dosáhli věku v rozmezí 60-65 let. Ve výzkumu se autoři věnují zejm. tomu, jak se „starci” chovají na internetu. Konkrétněji pak tomu, jaký obsah konzumují, popřípadě dále šíří, jestli se na internetu s ostatními uživateli seznamují, nakupují, jak mají zabezpečené své přístupy atp. ”

 

Zdroj: Starci na netu (výzkumná zpráva) © Kamil Kopecký, René Szotkowski, Martin Kožíšek, Jana Kasáčková Seznam.cz & Univerzita Palackého v Olomouci Centrum prevence rizikové virtuální komunikace © 2018 (v 1.1).

 

Print Friendly, PDF & Email

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend