Public demonstrations in Krakow, Poland, against government plans to control the country’s media, Jan 2016 Flickr/CC

Editoři a vedoucí projektů EJO z devíti evropských zemí posoudili stav médií napříč Evropou a předpověděli, jak se budou vyvíjet v roce 2016.

Média po celé Evropě byla ovlivněna dramatickými technologickými a politickými změnami 21. století. Mnohé tradiční tituly jsou ve stavu přechodu a snaží se přežít digitalizaci, novináři soupeří s novými informátory – sociálními sítěmi, a veřejnoprávní média, která jsou často obviňována ze samolibosti, stále čelí konkurenci ze strany větších a bohatší soukromých mediálních korporací.

Zatímco online zpravodajské servery se snaží zuby nehty vydělat peníze, portugalské noviny končí, protože místní poptávka po tištěných médiích strmě klesá. Provozovatelé veřejnoprávních médií nejen ve Velké Británii, Lotyšsku a Albánii se potýkají s rozpočtovými škrty a výzvami, které nabízí postupující digitalizace. Němečtí vydavatelé bojují s blokováním reklamy a ve Švýcarsku upadá kvalitní žurnalistika. Technologické společnosti se stávají čím dál lepšími vydavateli a velkým problémem i nadále zůstává ochrana osobních údajů.

Mediální scénu mimo jiné výrazně ovlivnila také měnící se politická scéna v Evropě. Snahy nové polské vlády o kontrolu tisku vedly k veřejným demonstrací, v Česku zase pokračuje trend, v rámci něhož vlastní největší vydavatelské domy místní korporace, což může logicky ohrozit redakční nezávislost. Ta je koneckonců ve vážných nesnázích také ve válkou zmítané Ukrajině. A proruskou propagandu objevíme i v Lotyšsku, v jejíž veřejné sféře navíc stále chybí vůle současnou situaci nějak řešit.

Na druhou stranu existují i pozitivní příklady. Vlastníci médií v České republice investují do nových oblastí žurnalistiky, jako je internetové vysílání a audiovizuální výstupy. Lotyšské publikum se prostřednictvím sociálních sítí novinářů domáhá vyšších standardů a v Portugalsku začnou letos fungovat nové kabelové televize. Švýcarští vydavatelé spolu stále výrazněji spolupracují, aby byli schopni přežít stávající situaci, v Německu je zase populární malá webová stránka nabízející placený obsah. Ukrajinské mediální reformy by mohly zlepšit transparentnost mediálního vlastnictví a odstranit sovětské praktiky…

…a na konci roku 2016 možná naše mobilní telefony budou nejen chytré ale i vodotěsné!

Albánie: Veřejnoprávní média hledají nezávislost a novináři se přesouvají na internet

UWW ResNET / Flickr CC

Albánská média zažívají už více než dva roky vlnu digitální migrace. Stále větší počet známých novinářů, analytiků a komentátorů zakládá vlastní zpravodajské weby. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2016, zdá se totiž, že publikum své oblíbence nadšeně následuje. Nejnovější internetové portály a blogy jako lapsi.al, opinion.al, newsbomb.al již nyní zaznamenávají velký zájem. Narozdíl od tradičních médií, kde se obsah často podřizuje zájmům jejich vlastníků, mohou novináři na svých webech vyjadřovat názory svobodně.

Velké výzvě bude v roce 2016 čelit jediný albánský veřejnoprávní provozovatel RTSH. Přestože si říká veřejnoprávní, pohybuje se RTSH daleko od vyváženosti a férovosti. Jeho zpravodajství a publicistika až na malé výjimky čelí tlaku ze strany neustále se měnících vládních struktur. Politické vlivy mohou také za to, že RTSH již po dva roky nemá generálního ředitele. V nadcházejících měsících se očekává ostrá veřejná diskuze týkající se právních změn, které by měly zaručit větší nezávislost veřejnoprávních médií na politických zájmech.

Rrapo Zguri, editor Albánské webové stránky EJO

Česká republika: Další možné mediální akvizice a více video obsahu k přilákání mladého publika

Adam Przezdziek / Flickr CC

Českou republiku čeká v roce 2016 další koncentrace vlastnictví. Už v minulých letech byly všechny hlavní mediální domy byly skoupeny českými potažmo slovenskými korporacemi. Tím ale vlastnické změny nejspíš nekončí, další se naopak dají očekávat i v tomto roce. Například jeden z novějších mediálních hráčů, Czech News Center (CNC), s největší pravděpodobností převezme nakladatelství Mladá Fronta – vydavatele ekonomického deníku E15.

Očekává se také, že se v i roce 2016 budou rozvíjet zpravodajské a publicistické video projekty jako DVTV, která v minulým roce získala čtenářskou cenu Křišťálová lupa. Také největší český prohlížeč Seznam.cz hodlá investovat míce peněz do svého internetového video kanálu Stream.cz. Podobný krok se očekává od vydavatelství MAFRA a jeho projektu Playtvak.cz. Martin Ondráček, který je zodpovědný za digitální obsah MAFRy, se již nechal slyšet, že orientace na audiovizuální obsah je důležitá k upoutání pozornosti mladé generace.

Sandra Štefaniková, editorka české webové stránky EJO

Německo: Blendle, nový a vlivný hráč na trhu? Blokátorům reklamy vstup zakázán

Blendle.com

V září 2015 expandovala holandská placená platforma Blendle do Německa. Platforma zaznamenala nezvyklý úspěch již v Nizozemí, ale ve spolkových zemích se jí dařilo ještě lépe. Podle jejího zakladatele, Martena Blankesteijna, rostla během prvního měsíce čtyřikrát rychleji než ve své domovině. Na Blendlu čtenáři platí za každý příspěvek zvlášť – 10 centů. Internetová trafika nabízí články z více než sta německy a anglicky psaných novin a časopisů včetně hlavních hráčů jako Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Zeit, Süddeutsche Zeitung, Spiegel, Stern, The Wall Street Journal a The Economist. K dispozici je i několik regionálních titulů. Úspěch projektu Blendl ukazuje, že Němci, včetně těch mladších (více než dvěma třetinám čtenářů je méně než 35 let), jsou ochotni za kvalitní žurnalistiku zaplatit.

V posledních několika letech přišlo přes sto německých titulů s nějakou formou placeného obsahu a některé z nich byly i relativně úspěšné. Jejich online předplatitelské modely ale zaujaly pouze malou část čtenářského potenciálu. Především mladí se totiž nechtějí zavázat jedné zpravodajské značce, naopak preferují rozmanitý obsah. Zdá se, že Blendle vyplnil díru na trhu s placeným zpravodajským obsahem.

Zatímco nové formy financování mohou nabídnout alespoň malou útěchu německým vydavatelům, množí se obavy z blokátorů reklamy. Více než čtvrtina Němců (25,3 procent) již blokační software používá. Největší německý vydavatel Axel Springer zamezil v říjnu 2015 čtenářům s tímto nástrojem přístup na stránky bulvárního deníku Bild. O pár dní později přistoupil k podobnému opatření další německý vydavatel Gruner + Jahr na stránce geo.de a následovat ho nejspíš brzy bude i další titul tohoto vydavatele stern.de. Ke stejnému kroku se odhodlává také vydavatel Spiegel.de

Tina Bettels-Schwabbauer, editorka německé webové stránky EJO

Itálie: Větší digitální bezpečí

Yuri Samoilov / Flickr CC

V roce 2016 se budou muset zpravodajské organizace budou vyrovnat s tím, jakým způsobem vlastně na internetu působí. Mediální společnosti by totiž měly začít používat „https“, aby ochránily osobní data svých čtenářů před příliš zvědavou třetí stranou. Z problému „ochrany osobních údajů“ se navíc náhle stala zajímavá obchodní myšlenka poté, co Google oznámil, že weby, které budou tímto způsobem šifrovat svůj obsah, bude jejich vyhledavač lépe indexovat.

V roce 2016 by mediální společnosti měly také přehodnotit svůj status v novinářské/technologické dichotomii. V loňském roce se z nejednoho giganta ze Silicon Valley stal vydavatel. Byli jsme svědky toho, jak Facebook, Google, Snapchat a Twitter zavedly několik novinářských nástrojů. Obavy, že zpravodajská média  ztrácí kontrolu nad žurnalistickými kanály, jsou tak logicky na místě. Zároveň až příliš často čteme o nekriticky nadšených reakcích na technologické inovace. Můžeme také jen doufat, že v se v Itálii v roce 2016 podaří dobře implementovat Zákon o svobodě informací.

Philip Di Salvo, editor italské webové stránky EJO

Lotyšsko: Nové televizní kanály a konec ruské propagandy?

Paul Robinson / Flickr CC

V roce 2016 se ukáže, zda a do jaké míry bude schopná změnit místní televizní trh společnost Media 360 a její dva kanály 360TV a STV pirma!. Media 360 je dceřinou společností největší lotyšské telekomunikační společnosti Lattelecom. Ta je zároveň prvním lotyšským telekomunikačním obrem, který se vrhl do televizního podnikání.

Na televizním trhu budeme také sledovat, zda se vnitrostátnímu veřejnoprávní vysílacímu kanálu Latvijas Televizija podaří zachovat si úroveň a veřejné uznání, kterého dosáhl v uplynulém roce. Poprvé od roku 2012 se totiž Latvijas Televizija a Latvijas Radio budou potýkat s menšími příjmy ze státního rozpočtu.

I nadále bude probíhat diskuse o síle a nezávislosti lotyšského informačního prostoru a o pokračujících ruských pokusech vybojovat si srdce a mysl národa. Diskuse o ruských médiích a dopadu proruské propagandy na lotyšskou společnost bude pravděpodobně pokračovat i v roce 2016. Možná, že tento rok bude existovat politická vůle realizovat nové nápady na změnu stávající situace, o kterých se už dříve jednalo.

Doufejme také, že v roce 2016 věnují lotyšští čtenáři větší pozornost kvalitě mediálního obsahu a mediální etiky. Již v minulém roce na sociálních sítích hojně upozorňovali na faktické chyby a kachny v médiích, příklady špatného „photoshopování“ atd. a testovali gatekeepingové schopnosti novinářů a editorů. Ukazuje se, že lotyšským čtenářům záleží na tom, jaký dostávají obsah a novináři to musí mít na paměti.

Liga Ozolina, editorka lotyšské webové stránky EJO

Polsko: Média, veřejné demonstrace a mezinárodní kritika pod vládní kontrolou

Grzegorz Żukowski / Flickr CC

Nová polská vláda, které vzešla z loňských říjnových voleb, oznámila kontroverzní reformy národní mediální legislativy. Nové zákony umožní vládě dosazovat si své vlastní šéfy do veřejnoprávní televize, rádia a civilních služeb. Právo, které dosud náleželo mediálním radám, bude mít nově polský ministr státní pokladnice. Bude také ustanovena nová instituce Národní mediální rada, která by měla kontrolovat polská veřejnoprávních médií (TVP, Polská televize, a PR, polské rádio).

Pravicová strana Zákon a spravedlnost (PiS) tvrdí, že tento krok je nezbytný k tomu, aby polské sdělovací prostředky zůstaly „nestranné a objektivní“. Nutnost změn obhajuje PiS i tvrzením, že mediální pokrytí jejich volební kampaně bylo negativní a v očích strany předpojaté.

Mediální analytici varují před tím, že PiS bude chtít v roce 2016 převzít kontrolu i nad soukromými médii, jakkoliv nepředstavitelné se to z praktického hlediska může zdát. Mnozí vládní činitelé už ale dali vědět, že polská média by měla být více polská a méně mezinárodní. V roce 2016 budou zavedeny také nové licenční poplatky, přestože není zatím zcela jasné, jak by se měly platit. Existují pádné obavy, že nová vládní strana bude chtít zavést nějako formu internetové cenzury. Nejen to ale i další vládní kroky jsou ze strany veřejnosti vnímány jako hrozba pro svobodu polského tisku a vyvolaly již řadu demonstrací a mezinárodní kritiku. V roce 2016 tak nejspíše bude dominovat tato agenda.

Adam Szynol, editor polské webové stránky EJO

Portugalsko: Chmurné vyhlídky pro novináře. Kabelová televize na vzestupu

Pranav Bhatt / Flickr CC

Rok 2016 v Portugalsku začal chmurnými vyhlídkámi. Tedy alespoň pokud jde o novinářskou profesi a rozmanitost médiání nabídky. Počátek roku je ve znamení masivního snižování počtu pracovních míst v několika novinách. Pesimistická situace na pracovním trhu je navíc doprovázena pocitem, že mnoho novinových titulů možná průběhu roku přestane vycházet.

Co se týče různých mediálních obchodních strategií, jsme svědky konsolidačního procesu, kdy budou tituly zavírány za účelem racionalizace nabídky s aktuální poptávkou po tištěných zprávách.

Zdá se ovšem, že televizní trh směřuje k novému kabelovému boom. V průběhu příštích 12 měsíců by totiž mělo být spuštěno hned několik portugalských televizních kanálů, například TVI, SIC and CMTV and RTP.

Tisková agentura LUSA, chystá kompletní přestavbu své internetové nabídky, kde chce zkombinovat inovace, nové služby a peněžení strategie. V tomto roce by se také mohly zrodit nové mediální platformy, které by konkurovaly konzervativnímu zpravodajskému webu Observador.

Bohužel ale stále zůstává nezodpovězena jedna otázka. Bude možné udržet peněžení strategii, která by umožnila, aby se nové webové sdělovací prostředky vymanit z dluhů, které vytvořily jejich tiskový protějšci?

Gustavo Cardoso, vedoucí portugalské webové stránky EJO

Švýcarsko: Klesající kvalita žurnalistiky a další vydavatelské aliance?

Wikimedia Commons

Ve své každoroční zprávě Qualität der Medien Schweiz, Forschungsinstitut Öffentlichkeit und Gesellschaft se její autoři již posedmé zaměří na klesající kvalitu žurnalistiky ve Švýcarsku.

Více švýcarský vydavatelů se nejspíše připojí do již existující reklamní aliance veřejnoprávního média SRG, Ringieru a Swisscom.

Další odhady jsou už více optimistické. Pomalu a jistě se budou rozvíjet nové formy veřejného a soukromého partnerství. Švýcarský trh je tak malý, že se možná NZZ Group (Neue Zürcher Zeitung) zapojí do užší spolupráce s předními liberálně-konzervativními zpravodajskými organizacemi, jako je Frankfurter Allgemeine Zeitung (Germany) and Die Presse (Austria).

Stephan Russ Mohl, vedoucí švýcarské webové stránky EJO

Ukrajina: Mediální změny a politického chaosu. Bolestivý a náročný rok pro novináře

ferhat_culfaz / Flickr CC

V roce 2015 bylo přijato několik důležitých zákonů spojených s médii na Ukrajině, a to včetně Zákona o veřejném vysílání, transparentnosti vlastnictví médií a reformování státního a obecního média – pohrobka sovětských dob.

V následujících měsících se tak přijaté zákony budou zavádět a bude sílit snaha o větší transparentnost a nezávislost médií. Pozorovatelé očekávají, že bývalé státní televizní a rozhlasové stanice by měly pokračovat s přerodem započatým v minulém roce. Postupně by se z nich tak měly stát skutečná média veřejné služby.

Transformace různých státních a komunálních médií do soukromých titulů, která je součástí jednoho z přijatých zákonů, bude pravděpodobně bolestivá a náročná pro mnoho médií i novinářů.

Pro ukrajinská mainstreamová media zůstává akutním problémem také redakční nezávislost. I nadále tak zřejmě bude podmínky novinářské práce komplikovat turbulentní politické prostředí, hrozby eskalace konfliktu na východní Ukrajině a obtížná hospodářská situace.

Dariya Orlova, editorka ukrajinské webové stránky EJO

Velká Británie: Škrty v BBC, obnova charty a vodotěsné smartphony

chiefmoamba / Flickr CC

Největší potenciál dominovat novinovým titulkům má BBC. Na konci roku veřejnoprávnímu provozovateli vyprší platnost Charty. Vláda by tak v rámci konzultačního procesu měla na jaře zveřejnit bílou knihu, kterou bude následovat návrh nové charty a dohoda.

Možná právě v předpovědi postoje vlády vůči BBC oznámil šéf zpravodajství James Harding, že nadcházející období bude „stěžejním rokem“ pro BBC News, jelikož dojde k významnému snižování finančních prostředků a revizi.

Očekávané změny by měly zahrnout i únorové přesunutí stanice BBC3 čistě do internetového prostředí. Objevily se také spekulace, zda nebude ukončena činnost 24hodinového servisu News Channel. Vláda také údajně zvažuje privatizaci komerční ale státem založené stanice Channel 4. Od jejího prodeje si slibuje zisk 1 milion liber.

Mediální odborníci pro rok 2016 předpovídají také vzestup „robonovináře“, jelikož umělá intelligence v redakcích hraje stále významnější roli. Bitva mezi vydavateli a ad-blokátory bude pokračovat a boom by mohl čekat také virtuální realitu (VR). Očekává se, že během nadcházejících dvanácti měsíců bude prodáno přes 2,5 milionu VR souprav.

A nezapomeňte ještě na jednu a možná tu nejlepší ze všech předpovědí – čekají nás vodotěsné smartphony!

Caroline Lees, editorka britské webové stránky EJO