Autoři: Sven Engesser a Edda Humprecht
Jenom málo sdělovacích prostředků plně využívá technický potenciál Twitteru. To je jeden z výsledků studie provedené Institutem výzkumu masové komunikace a médií (Institute of Mass Communication and Media Research (IPMZ)) na Univerzitě v Curychu, která analyzuje, do jaké míry se mezi sdělovacími prostředky v Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a USA rozšířila služba „micro- blogging“.
O technologických inovacích v žurnalistice je známo, že se stávají globálními trendy rychle se šířícími po celém světě. Jedním z těchto trendů je micro-blog Twitter, z něhož se během pár let stal důležitý zpravodajský kanál. Twitter byl založen v roce 2006 ve Spojených státech a v současné době je měsíčně odesíláno více než 140 miliónů příspěvků (tweetů) (číselný údaj je z února 2011).
Výzkumy ukazují, že už v roce 2010 měla většina významných novin a televizních kanálů v USA oficiální účet pro Twitter (Messner a jiní, 2011).
V současné době používá Twitter hodně mediálních společností i v evropských zemích; stal se neodmyslitelnou součástí žurnalistiky a mění pracovní postupy a pravidla. Jsou to příznaky amerikanizace a sbližování v žurnalistice? Nebo jsou tu stále ještě rozdíly mezi národy a ovlivňující faktory typické pro každou zemi rozhodují o přístupu k technickým inovacím?
Aby byla nalezena odpověď na tyto otázky, byly v experimentální studii porovnávány účty Twitteru 39 zpravodajských médií (noviny, TV kanály, online média a zpravodajské agentury) v Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a USA. Vědci se domnívají, že se inovace nejprve rozšíří v jednotlivých systémech a pak pronikají do podobných systémů. To by u žurnalistiky znamenalo, že mediální systémy, které jsou si podobné kvůli svým historickým, politickým a ekonomickým podmínkám, jednají podobně, pokud jde o přijímání inovací.
V tomto směru se liší jihoevropské státy se silným neústupným zaměřením na tisk a televizi, jako např. Francie a Itálie, od liberálních systémů, jako jsou USA a Velká Británie, nebo od demokratických korporativistických zemí jako Německo.
Pokud jde o využívání Twitter ve sdělovacích prostředcích, je evidentně také důležité, kolik lidí v příslušných zemích má přístup k internetu a může ho používat, protože mediální společnosti také berou v potaz poptávku svých uživatelů. Pokud mnoho z nich používá Twitter, je zjevné, že se sdělovací prostředky snaží dostat se k nim pomocí tohoto kanálu.
Mezi tím, jak média v těchto zemích využívají Twitter, jsou obrovské rozdíly: britské sdělovací prostředky používají Twitter nejčastěji, za nimi následuje Francie a Spojené státy. Celkově analyzovaná kvalitní média odešlou dvakrát tolik tweetů než bulvární tisk. Přestože je Twitter intenzívně používán, nevyužívají novináři jeho technický a propojovací potenciál naplno. Jenom asi pětina analyzovaných tweetů obsahovala hash tagy, které pomáhají námětově spojit tweety, a stimulovat tak následující diskuzi. Kolem 80 % analyzovaných tweetů však obsahovalo linky na vlastní webové stránky osob (uživatelů), a tak slouží spíše jako odkazy na ně samotné, než aby plnily spojovací funkce.
Výsledky studie ukazují, že Twitter je pro novináře především dalším kanálem pro šíření jejich článků. Komentování událostí a poskytování zpráv je až na druhém místě. Kvalitní média se zapojují více než bulvární tisk. Protože Twitter hojně využívají ti, jejichž názory mají velký vliv, např. politici nebo novináři, je to obzvláště důležité pro média, která se zaměřují na tuto skupinu čtenářů či diváků a posluchačů. Proto francouzská média používají Twitter relativně aktivněji, přestože mají mnohem méně těch, kdo je následují (followers) na Twitteru, než jejich mezinárodní protějšky.
Francouzská kvalitní média se výrazně orientují na politickou elitu země a často je mezi novináři a politiky úzký kontakt. Z tohoto důvodu Twitter optimálně vyhovuje jako zpravodajský kanál, protože novináři přes něj mohou přímo kontaktovat politiky a neprodleně se zabývat jejich reakcemi.
Dá se předpokládat, že během času se zvýší využívání Twitteru i v dalších evropských sdělovacích prostředcích. Nicméně výsledky ukazují, že i v digitální éře jsou národnostní rozdíly rozhodujícím faktorem pro nadšení k zavádění inovací.
Tato studie byla prezentována na konferenci International Communication Association (ICA – mezinárodní organizace zaměřená na oblast komunikace)) ve Phoenixu v r. 2012.
