Novináři nemohou dělat dobře svoji práci, pokud neumí zacházet s daty, říká, novinář a docent na Dánské škole médií a žurnalistiky (The Danish School of Media and Journalism) Nils Mulvad. Mulvad, který kromě toho řídí společnost Kaas and Mulvad zabývající se analýzou dat, tvrdí, že datová žurnalistika je nyní klíčovou součástí médií.

„Dříve člověk nemohl pracovat jako novinář, pokud nedokázal vést interview. Totéž lze nyní v digitální éře říci o datové žurnalistice,“ prohlásil v rozhovoru na konferenci o sbírání dat Data Harvest 2014.

Mulvad se domnívá, že pro mnoho novinářů je datová žurnalistika víc než jen vizualizací dat prostřednictvím interaktivních tabulek a grafik.

„Datová žurnalistika funguje jako nástroj včasného upozornění. Analýzou dat lze mnohdy rozpoznat problémy dříve, než stihnou způsobit mnoho škody. A rozhodně dříve, než by si jich člověk všiml pomocí ostatních žurnalistických metod,“ prohlásil.

Existují metody, které žurnalistům ulehčují práci. Tabulkové procesory, scraping (extrakce dat přímo z webových stránek) a vizualizace dat, to vše může novináři pomoci. Scraping novinářům například umožňuje monitorovat, jak různé instituce každý den pracují, prostřednictvím aktualizací a nových informací na nejrůznějších webových stránkách.

Data a datová žurnalistika

Data hrála v žurnalistice vždy zásadní úlohu. Mulvad poukazuje na to, že magazín Wall Street Journal vznikl z denního informačního oběžníku Dowa Jonese o burze. Klíčovou roli hrají data odjakživa ve sportovním zpravodajství. Mapa Johna Snowa zobrazující místa nákazy cholery v Londýně v 19. století zase změnila naše vnímání nemoci a poskytla žurnalistům model, jak zobrazovat informace.

Avšak datová žurnalistika, jak ji známe dnes, se zrodila díky tzv. počítačem podporovanému zpravodajství (Computer-Assisted Reporting). Už v padesátých letech začali zpravodajci analyzovat data pomocí softwarových nástrojů pro sociální a vědecké analýzy. Jeden z prvních příkladů počítačem podporovaného zpravodajství najdeme v roce 1952, kdy televize CBS použila počítač UNIVAC I k analýze výsledků prezidentských voleb v USA.

„Aby člověk mohl dělat datovou žurnalistiku, potřebuje kombinaci tří dovedností – novinařiny, programování a webového designu,“ říká Mulvad. „Někdy se všechny tři sejdou v jediné osobě, jinde je zapotřebí celý tým lidí.“

„Musíte rozumět základům statistiky a dalším sociálněvědným metodám. Člověk musí s daty pracovat velmi pečlivě a využívat je řádným způsobem, ne pouze předkládat závěry, které nelze ověřit. Proto se datové žurnalistice říká zpravodajství založené na důkazech.“

Sociální sítě jako zdroj inspirace

Mulvad upozorňuje na to, že data velmi často slouží jen jako první krok při vytváření reportáže. „Je velmi důležité, aby žurnalista prozkoumal data sám a nespoléhal se na jiné badatele. To dělají novináři až příliš často: raději dělají rozhovory s lidmi, kteří ta data znají. Ale ti mohou mít svoje skryté motivace, mohou si výsledky přibarvit, aby ospravedlnili význam své práce. Žurnalisté by měli umět odhalit v datech ty nejzajímavější reportáže a pak teprve dělat rozhovor o tom, co zjistili.“

V Polsku byl nedávno proveden zajímavý výzkum o tom, jak žurnalisté využívají sociální sítě. Výzkum ukázal, že žurnalisté zpravidla nepovažují sociální média za možný zdroj informací. Používají je jen jako zdroj „inspirace“ namísto skutečné rešerše – vyhledávání lidí, informací a čísel.

Mulvad je přesvědčen, že jim tak uniká podstatná věc. „Sociální média mohou být využita jako nástroj pro sledování sociálních vztahů, což je velmi užitečné pro investigativní novinařinu. Známe několik příkladů investigativních reportáží, které byly založeny na analýzách sociálních kruhů na Facebooku nebo LinkedIn. Jedné dívce ze Slovenska se dokonce podařilo vysledovat potenciální korupční případy ve veřejných zakázkách ve slovenském zdravotnictví prostřednictvím analýzy všech smluv a osobních propojení mezi představenstvy nemocnic a managementy firem, které se o tyto zakázky ucházely. Lidé o sobě na sociálních sítích zanechávají spoustu informací, proto je dobré vědět, jak je využít.“

Mulvad je toho názoru, že výbornou datovou žurnalistiku dnes provozují mezinárodní nezávislé sítě, jako je Mezinárodní konsorcium investigativní žurnalistiky (International Consortium of Investigative Journalism), které přineslo několik zásadních reportáží o daňových rájích. Ty pak vedly k důkladné celounijní revizi legislativy o praní špinavých peněz a ovlivnily mnoho společností a bohatých lidí po celé Evropě.

„Bez nástrojů datové žurnalistiky by se to nepodařilo,“ říká Mulvad. „Podstatná na tomto projektu byla také mezinárodní spolupráce mezi žurnalisty. Bylo zapotřebí vysoce odborných znalostí o každé zahrnuté zemi, proto se úkolu musela ujmout mezinárodní skupina. Ale dnes, kdy máme nástroje jako sociální média nebo volný software, je možné všechno. Datová žurnalistika je takovým žurnalistickým punkem dneška.“

Tento článek byl přeložen z anglické verze Nils Mulvad: Data Journalism is the Punk of Our Times polského originálu Nils Mulvad: Dziennikarstwo danych to współczesny punk

Foto: O’Reilly Conferences / Flickr Cc;  The Danish School of Media