Nové dovednosti pro příští generaci novinářů

Červenec 10, 2018 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nejnovější příspěvky • by

New Skills For The Next Generation Of Journalists

© Judith Wiesrecker

Digitalizace výrazně proměnila dynamiku žurnalistiky a práci novinářů. Novinářské vzdělání by tak mělo stát bok po boku těmto změnám. S těmito východisky jsme analyzovali, jak žurnalistické vzdělávání na akademické půdě v Německu, Maďarsku, Polsku a Rumunsku učí nové dovednosti potřebné pro dnešní novináře. Hlavním zaměřením je datová žurnalistika, kolaborativní žurnalistika, nové byznys modely a etické výzvy novinářů v digitálním věku.

Než se podělíme o některé z našich zjištění, nabídneme stručnou definici těchto konceptů.

Datová žurnalistika

V datových souborech se skrývá spousta zajímavých příběhů. Tyto příběhy by nikdy nespatřily světlo světa bez znalosti kódování, analýzy dat a statistik. Mimoto může používání dat novináři posílit žurnalistickou objektivitu a může pomoci k tomu, aby se vlády efektivněji zodpovídaly svým voličům. Otevřený datový pohyb (Open Data Movement) k tomu přispívá tím, že pomáhá, aby byly velké soubory dat veřejně přístupné.

Kolaborativní žurnalistika

Spolupráce mezi novináři a mediálními organizacemi nabývá na důležitosti, a to obzvlášť pro ty, kteří se zabývají investigativní žurnalistikou. Spolupráce jim dovoluje dostat se ke zdrojům a odborným znalostem, aby tak prověřili otázky veřejného zájmu, například v oblasti politiky, podnikání a zločinu, na nadnárodní nebo přeshraniční úrovni. 

Nové byznys modely

Tradiční byznys modely už v novém digitálním mediálním světě nefungují. Aby byla zachována kvalitní žurnalistika, musí být vyvinuty nové byznys modely a ty stávající, jakými jsou například placený obsah, mikroplatby nebo crowdfundingové kampaně, musí být vylepšeny. Mediální společnosti musí přehodnotit své strategie a novináři, kteří jsou schopni přemýšlet podnikatelským způsobem, jsou poptáváni stále více.

Nové etické výzvy pro novináře

Žurnalisté čelí v digitálním věku novým etickým výzvám, jako je například šíření dezinformací. Jakmile je rychlost upřednostňována před přesností, mohou se objevovat větší chyby. Současně se ovšem ověřování informací stalo důležitějším než kdy dříve.

Abychom určili, jak jsou tyto čtyři oblasti vyučovány ve formálním novinářském vzdělávání na vysokých školách v Německu, Maďarsku, Portugalsku a Rumunsku, analyzovali jsme učební osnovy šesti vybraných novinářských studijních programů na veřejných a soukromých univerzitách a univerzitách aplikované vědy v každé zemi. Dále jsme vedli rozhovory s 25 akademiky, kteří vyučují žurnalistiku, a s 21 novináři ve vedoucích pozicích ze všech čtyř zemí, a to v období od února do května letošního roku.

Datová žurnalistika v učebních osnovách

Jak ukázala analýza učebních osnov a rozhovorů, univerzity ve čtyřech studovaných zemích přikládají výuce datové žurnalistiky rozdílnou důležitost. Většina analyzovaných studijních programů datovou žurnalistiku nějakým způsobem vyučuje, ale ne všechny ji nabízí jako specifický kurz, protože ji namísto toho začleňují do jiných kurzů. V Portugalsku nabízí pouze jedna univerzita (ISCTE-University Institute of Lisbon) speciální předmět zaměřený na datovou žurnalistiku, zatímco v Maďarsku jej nabízí dvě univerzity (Metropolitan University Budapest a Eötvös Loránd University). V Rumunsku čtyři ze šesti analyzovaných studijních programů zahrnují datovou žurnalistiku jako samostatný předmět; mezi nimi je i Alexandru Ioan Cuza University v Iași. „Vzhledem k nejnovějšímu vývoji žurnalistiky jsme potřebovali zařadit kurz datové žurnalistiky,“ řekl profesor žurnalistiky Alexandru Lăzescu. Věří, že „je pro novináře předností, když jsou trénováni v datové žurnalistice, protože tím také mají více pracovních nástrojů.“

V Německu jsou součástí všech šesti analyzovaných studijních programů kurzy datové žurnalistiky, ale intenzita a objem získaných znalostí a praktických seminářů se různí. Bakalářský program ve vědecké žurnalistice na Technické univerzitě v Dortmundu nabízí datovou žurnalistiku jako druhý předmět od roku 2014.

Zatímco bakalářský program žurnalistiky na Univerzitě aplikovaných věd Macromedia v Kolíně nad Rýnem a magisterský program Žurnalistika a komunikační studia na Univerzitě v Hamburku mají do budoucna plány zvýšit nabídku kurzů zaměřených na datovou žurnalistiku, na bakalářské žurnalistice na Katolické univerzitě v Eichstätt-Ingolstadtu a na magisterském programu žurnalistiky na univerzitě v Mohuči žádné o ničem takovém neuvažují. Profesoři žurnalistiky Klaus Meier (Eichstätt) a Tanjev Schultz (Mainz) varují, že se díky této specializaci bude schopen uživit pouze omezený počet novinářů.

Kolaborativní žurnalistika v učebních osnovách

Žádný z analyzovaných studijních programů v Německu, Maďarsku, Portugalsku a Rumunsku neučí kolaborativní žurnalistiku jako speciální kurz. Nejrozšířenějším způsobem, jak studenty připravit na spolupráci při jejich profesi, je přimět je k tomu, aby pracovali v týmech. Německý profesor žurnalistiky Klaus Meier považuje týmovou práci za dobrý základ: „Existuje poměrně hodně kurzů a workshopů, kde studenty tlačíme k tomu, aby pracovali v týmech. A jakmile jste schopní pracovat v týmech, jednou budete schopní pracovat také v mezinárodních týmech.“

Nova University of Lisbon v Portugalsku je součástí společného projektu nazvaného „Repórteres em Construção” (Reportéři v konstrukci), v rámci něhož studenti žurnalistiky z několika portugalských univerzit tvoří investigativní reportáže pro webovou stránku a rozhlasový pořad na Rádio Renascença.

V Německu, Portugalsku a Rumunsku některé programy využívají také formátu přednášek, ve kterých představují principy kolaborativní žurnalistiky a probírají různé případové studie. Studenti se učí, jak jsou společné novinářské projekty organizovány a jaké obtíže při jejich realizaci mohou nastat.

Nové byznys modely v učebních osnovách

Téměř všechny analyzované studijní programy ve vybraných zemích nabízí kurzy věnující se propojení médií a ekonomiky. Nové byznys modely jsou nicméně středem zájmu spíše zřídka. Pouze v Německu byly součástí téměř všech programů otázky týkající se finanční budoucnosti žurnalistiky a studentům byla nabízena výuka a diskuze o nových byznys modelech. Žurnalistické a komunikační studijní programy na univerzitě v Hamburku nicméně kurzy na toto téma nevypisují. Garant těchto programů Michael Brüggemann tento přístup ospravedlňuje takto: „Věříme, že rozdíl mezi redakcemi a vydavatelskými společnostmi je přiměřený, protože zajišťuje novinářskou profesionalitu: novináři by se neměli znepokojovat tím, jak financovat žurnalistiku. Vyvíjení byznys modelů by mělo být v rukou mediálních manažerů.“

V Portugalsku nabízí dvě univerzity (ISCTE – University Institute of Lisbon a University Autónoma of Lisbon) speciální kurzy věnované byznys modelům a v Rumunsku je na univerzitě v Bukurešti kurz, který studenty vede k tomu, aby přemýšleli o finančních výzvách mediálních společností a nových možnostech. V analyzovaném studijním programu v Maďarsku nové byznys modely nejsou tématem, kterému by byla věnována větší pozornost; pouze Budapest Metropolitan University vyučuje kurz zaměřený na budování osobní značky pro budoucí novináře na volné noze.

Nové etické výzvy v učebních osnovách

Všechny analyzované instituce v Německu, Maďarsku, Portugalsku a Rumunsku nabízí všeobecné kurzy zaměřené na mediální etiku a snaží se do nich integrovat nové výzvy – například, jak se vypořádat s dezinformacemi. Zatímco studijní programy v Německu, Portugalsku a Rumunsku mají speciální kurzy etiky pro novináře, v Maďarsku tomu tak vždy není. Zpovídaní maďarští novináři se také domnívají, že otázky žurnalistické etiky byly zanedbávány jak v žurnalistickém, tak i v každodenním životě. Gergely Dudás, bývalý šéfredaktor webu Index.hu a zakladatel Politis.hu, zdůraznil, že novináři v Maďarsku nerespektují práci institucí, které mají dohlížet na mechanismy odpovědnosti, například tiskové rady, a považují za ztrátu času zaobírat se stížnostmi na neetické praktiky.

V Rumunsku a Portugalsku hraje etika při zaškolování novinářů poměrně malou roli. Profesor žurnalistiky Gabriel Hasmațuchi z Lucian Blaga University of Sibiu řekl: „Studenti nám řekli, že když byli najati, tak jim lidé z médií poradili, aby zapomněli všechny ty nesmysly, které se naučili na žurnalistické škole, aby zapomněli na etiku.“ Jeho portugalský kolega António Granado z Nova University je přesvědčen, že absolventi žurnalistiky v Portugalsku své nabyté znalosti o etice při své novinářské profesi neuplatňují.

Pozoruhodné rozdíly

Je zajímavé, že studijní programy žurnalistiky v Maďarsku zaostávají v každé ze čtyř sledovaných oblastí. Akademické žurnalistické vzdělávání v Maďarsku je třeba považovat za zvláštní případ, kdy je novinářské vzdělávání začleněno do mediálních a komunikačních programů, na vysokých školách žádný nezávislý studijní program zaměřený pouze na žurnalistiku prakticky neexistuje.

Ve třech zbylých zemích je nicméně pro univerzity také docela obtížné nabízet ve čtyřech zkoumaných oblastech speciální kurzy. Dotazovaní respondenti zdůraznili, že jsou často omezováni nedostatkem zdrojů, které by byly nezbytné k tomu, aby si mohli dovolit moderní technické vybavení a náležitě vyškolený pedagogický personál. To platí obzvlášť v případě datové žurnalistiky. Vzhledem k tomu, že většina akademického sboru nemá s datovou žurnalistikou zkušenosti, univerzity musí najímat novináře specializované na datovou žurnalistiku z praxe jako hostující přednášející. Spousta z nich na to však nemá finanční prostředky. Dalšími překážkami inovací v učebních osnovách jsou rezistentní školitelé nebo kolegové, kteří nevidí potřebu jakékoliv transformace.

Dotazovaní žurnalističtí pedagogové a novináři ve všech čtyřech zemích se shodli na tom, že probíhající digitalizace znamená pro žurnalistiku výzvu na mnoha úrovních, současně je nezbytné, aby ani „staré“ dovednosti, jako je kritické myšlení, dobré psaní či ověřování informací, nezůstávaly stranou zájmu. Zdůrazňují však, že dnešní novináři musí být navíc schopní ovládat dovednosti spojené s novými technologiemi, jako je datová žurnalistika nebo editace multimediálního obsahu.

Respondenti také upozornili na to, že není třeba, aby žurnalistické vzdělání následovalo všechny mediální trendy. Pedagogové by se neměli snažit ve své výuce reflektovat každý nový trend v oboru, ale zaměřit se na klíčové kompetence. Mnoho respondentů uvedlo, že ne každý novinář musí umět kódovat, ale že je důležité tomu nějakým způsobem porozumět a zároveň být schopný spolupracovat například s vědci v oblasti výpočetní techniky.

Zpráva z výzkumu „New Skills for the Next Generation of Journalists“ (Nové dovednosti pro příští generaci novinářů) je ke stažení zde.

Projektový tým se skládalz novinářů a mediálních vědců z univerzity v Pécs (Maďarsko), Institutu pro mezinárodní žurnalistiku Erich Brost (Německo), Institutu ISCTE z Lisabonu (Portugalsko) a Bukurešťské univerzity (Rumunsko), kteří jsou také členy Evropské observatoře žurnalistiky. Výzkumná zpráva je výsledkem první fáze projektu „Nové dovednosti pro novou generaci novinářů“ financovaného z programu Erasmus +. Projekt se realizuje v rámci výzvy „Strategické partnerství pro vysokoškolské vzdělávání“ a bude trvat tři roky až do srpna roku 2020. Na základě výsledků tétostudie jsou vytvářeny učební materiály pro výše uvedené čtyři oblasti. Tyto kurzy pak budou poskytovány na zúčastněných univerzitách a institucích jako pilotní výukové aktivity. Veškeré vzdělávací materiály vytvořené v rámci projektu budou otevřeně a volně přístupné prostřednictvím otevřených licencí na webových stránkách projektu http://newsreel.pte.hu/v angličtině.

Foto kredit: Judith Wiesrecker

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend