Doktorské studium v Česku prošlo v posledních letech řadou změn a diskuzí, přičemž jeho mediální obraz často odráží jak společenské stereotypy, tak aktuální politické a institucionální problémy. Zásadní vliv na formování vnímání veřejnosti o tom, co znamená být doktorandem a jaké role plní Ph.D. programy ve vzdělávacím systému i v životě jednotlivců, mají média. Právě mediální obraz doktorátu v ČR je předmětem studie Social and Political Actors in the Czech Media Discourse on Ph.D. – A Content Analysis publikované v časopise International Journal of Doctoral Studies. Na vzorku 456 článků z období leden 2022 až červen 2023 jsme společně s kolegyní Annou Hrbáčkovou zkoumaly, jak se česká média věnují této problematice z pohledu zastoupených témat, aktérů a jejich promluv.

Prestiž a titul Ph.D.

Pro úplnost je nutné dodat, že korpus článků vybraných do studie byl kromě období zveřejnění definován také přítomností slova doktorát/Ph.D./doktorand(ka/i) přímo v titulku. Tímto pravidlem byly vyloučeny články informující například o konkrétním výzkumu provedeném doktorandem, jelikož cílem studie bylo zaměřit se mediální výstupy, kde byl hlavním tématem doktorát jako takový.

Nejvíce zastoupeným tématem byl samotný titul Ph.D. a jeho společenský význam. Titul uvedený za jménem je často používán jako symbol odbornosti a kvalifikace. Média zařazená v této studii se ve velké míře zaměřovala na ceremonie spojené s udělováním čestných doktorátů. Tento úhel pohledu však zůstává povrchní a vyhýbá se hlubšímu rozboru doktorského studia a s ním spojených problémů.

Finanční nejistota a nerovnosti

Palčivým problémem, kterému doktorandi v České republice čelí, je jejich finanční situace. Stipendia jsou často nedostatečná a mnoho studentů je nuceno kombinovat studium s prací mimo akademickou sféru. To negativně ovlivňuje jejich výzkumné aktivity i osobní život. Média se tomuto problému věnovala se zvýšeným zájmem během protestů, jako byla iniciativa „Hodina pravdy“, která upozornila na nízké mzdy v humanitních a sociálních vědách. Tyto události přivedly téma financí doktorandů do širšího povědomí. Mediální pokrytí a veřejná debata i tak zůstávají omezené na krizové situace.

Zajímavou roli v této oblasti hrají tzv. průmyslové doktoráty, které jsou v médiích představovány jako možná cesta ke zlepšení finančních podmínek studentů. Tyto programy, zaměřené na propojení akademického výzkumu s praxí, mohou dle propagátorů tohoto modelu zajistit lepší financování a podpořit praktickou využitelnost výsledků výzkumu. Vzhledem k probíhajícím diskuzím o průmyslových doktorátech na úrovni vlády během analyzovaného období však média toto téma rámovala především politicky a citovala skoro výhradně politiky a zástupce průmyslu. To je úzce spojeno i s hlavním zjištěním studie – prostor pro autentické hlasy doktorandů je omezený.

Absence perspektivy studentů a jejich priorit

Pokud se zaměříme na aktéry ve zkoumaných mediálních výstupech, bylo doloženo, že samotní doktorandi mají v českém mediálním diskurzu o doktorátu jen velmi omezený prostor. Pokud jsou citováni, obvykle jde o studenty, kteří zastávají veřejné funkce, jako například předsednictví studentských organizací. Osobní příběhy běžných studentů a jejich kritika spojená se studiem jsou v médiích téměř neviditelné. To má za následek zkreslený obraz doktorského studia, který neodráží jeho komplexní realitu.

Média se také často vyhýbají diskuzím o důležitých tématech, která rezonují mezi doktorandy v akademické komunitě i v rovině odborných publikací. Jde především o duševní zdraví doktorandů, genderovou nerovnost nebo vztahy mezi studenty a jejich školiteli. Například téma „leaky pipeline“, tedy poklesu počtu žen ve vědě na vyšších akademických pozicích, je sice v České republice akutním problémem, ale v mediálních výstupech se objevuje jen okrajově.

Kontroverzní témata a jejich dopad

Specifickou skupinou mediálního pokrytí, které mělo negativní sentiment, byl skandál na Mendelově univerzitě. Média rozsáhle informovala o případu, kdy zahraniční studenti získali doktorský titul bez splnění všech požadovaných podmínek. Tento případ se stal předmětem politických diskuzí a jeho medializaci zapříčinilo i působení bývalé rektorky Danuše Nerudové v prezidentské kampani. Tato kauza mohla přispět k posilování negativních stereotypů o doktorandech, přičemž média často prezentovala studenty spíše jako problémovou skupinu než jako oběti nefunkčního systému.

Zkoumání mediálního obrazu doktorského studia v Česku odhalilo významné mezery ve způsobu, jakým média přistupují k doktorandům jako ke klíčové skupině aktérů. Jejich hlasy, osobní příběhy a autentické zkušenosti jsou v mediálním prostoru výrazně potlačeny. To nejen zkresluje celkové vnímání doktorského studia, ale také přispívá k nepochopení jeho významu a náročnosti. Tato absence hlasů studentů zároveň omezuje schopnost médií reflektovat plnou šíři problémů spojených s akademickým životem, od duševního zdraví až po nerovnosti v pracovních podmínkách.

Přínos studie

Aby byl obraz doktorského studia vyváženější, lze adoptovat několik doporučení. Univerzity a vědecké instituce by měly aktivněji komunikovat o doktorátech, organizovat akce na popularizaci vědy včetně mediálních školení pro doktorandy a poskytovat novinářům kvalitní podklady pro hlubší analýzy. Srovnatelně by pak média měla více zapojovat samotné studenty a umožnit jim vyprávět jejich vlastní příběhy.

Tato studie otevřela také otázky, které by měly být impulzem pro další výzkum. Jakým způsobem média ovlivňují rozhodování o vstupu do doktorského studia? Jaká témata doktorandi sami považují za důležitá, a proč se jim média vyhýbají? A jaký vliv má nedostatečné mediální zastoupení studentů na jejich postavení v akademickém systému? Odpovědi na tyto otázky mohou sloužit jako odrazový můstek i samotným univerzitám a výzkumným institucím. Ty by měly poznatky zohlednit v rámci vedení studijních programů a upravení podmínek na pracovištích.

Výzvou pro výzkumníky mediálních studií je také rozšíření analýzy o mezinárodní srovnání. Je na místě zkoumat, jak se obraz Ph.D. studia liší v různých zemích a kulturních kontextech. To by mohlo přispět k hlubšímu pochopení vztahu mezi médii, akademickými institucemi a společností, a tím i ke zlepšení podmínek pro doktorandy.