V dnešním světě, kde informace proudí rychleji než kdy dříve, hraje vedení redakcí při formování zpravodajského obsahu a směřování médií rozhodující roli. Přesto detailní pohled na genderovou strukturu těchto vedoucích redakčních pozic odhaluje neúprosnou realitu: ženy zůstávají výrazně podreprezentovány ve vedoucích funkcích v redakcích předních online i offline médií po celém světě.

Výsledky studie „Ženy ve vedení zpravodajských médiích 2024: Důkazy z 12 trhů“  odhalují znepokojující obraz. Navzdory tomu, že ženy tvoří průměrně 40 % novinářů na těchto trzích, pouze 24 % z 174 vedoucích redaktorů ve 240 titulech jsou ženy. Přesto tento ukazatel může nasvědčovat pomalému pokroku směrem k dosažení lepší genderové rovnosti ve vedení redakcí. V roce 2023 na stejných pozicích pracovalo pouze 22 % žen.

Studii prováděl Institutu pro studium žurnalistiky agentury Reuters v roce 2024. Analyzoval genderovou strukturu vedoucích redakčních pozic ve strategickém vzorku 240 předních médií napříč 12 různými trhy na pěti kontinentech.

Vývoj podílu žen mezi vedoucími redaktory na každém trhu od roku 2020 do 2024

Zdroj: Údaje shromážděné Institutem pro studium žurnalistiky agentury Reuters o pohlaví vedoucích redaktorů ve 200 zpravodajských médiích v roce 2020 a ve 240 zpravodajských médiích v letech 2021-2024. Údaje za Keňu a Španělsko v roce 2020 nebyly shromážděny.

Globální trendy a variabilita

Na druhou stranu studie dále odhaluje, že mezi 33 novými vedoucími redaktory jmenovanými během minulého roku je pouze 24 % žen, což naznačuje trvalý trend mužské dominance ve výběru redakčních pozic. Navíc se tato genderová nerovnováha projevuje ve všech 12 zkoumaných trzích, dokonce i v zemích, kde ženy převažují mezi pracujícími novináři.

Procento žen ve vedoucích redakčních pozicích se navíc výrazně liší od trhu k trhu, pohybující se od 0 % v Japonsku až po 43 % ve Spojených státech. Zatímco některé země dosáhly pokroku směrem k genderové rovnosti ve vedení redakcí, jiné zaostávají, což může poukazovat na složitou interakci kulturních, sociálních a institucionálních faktorů ovlivňujících genderovou dynamiku v žurnalistice.

Při zkoumání korelace mezi procentem žen pracujících v žurnalistice a zastoupením žen ve vedoucích redakčních pozicích se objevuje slabá pozitivní korelace. Nicméně tato korelace nemusí nutně znamenat příčinnou souvislost, a rozdíly přetrvávají v 11 z 12 zkoumaných trzích, kde nižší procenta žen zaujímají vedoucí redakční role ve srovnání s jejich zastoupením v širším novinářském pracovním prostředí.

Procento novinářek vs. procento žen ve vedení redakcí

Zdroj: Údaje shromážděné Institutem pro studium žurnalistiky agentury Reuters o pohlaví vedoucích redaktorů ve 240 zpravodajských agenturách v roce 2024 ve srovnání s údaji o pohlaví novinářů z publikace Worlds of Journalism (2012-2016).

Dále studie zjišťuje, že není žádná korelace mezi genderovou rovností ve společnosti, jak ji měří Index genderové nerovnosti OSN (UN GII), a procentem žen ve vedoucích redakčních pozicích v rámci zkoumaných trhů. To naznačuje, že genderové dynamiky v žurnalistice jsou ovlivněny specifickými faktory, které překračují širší společenské vzorce nerovnosti.

Porovnání genderové nerovnosti žen a mužů v porovnání s procentem žen ve vrcholových redakčních funkcích

Zdroj: Údaje shromážděné Institutem pro studium žurnalistiky agentury Reuters o pohlaví vedoucích redaktorů ve 240 zpravodajských agenturách v roce 2024. Údaje o genderové nerovnosti z Indexu genderové nerovnosti OSN 2021 (UN GII) s přehodnocením pořadí od nejhoršího po nejlepší. Hongkong není zahrnut do indexu nerovnosti žen a mužů OSN.

Zajímavým zjištěním je výrazná variabilita procenta uživatelů online zpráv, kteří přistupují k obsahu zpravodajských portálů vedených ženami. Země jako Finsko se pyšní vysokou mírou návštěvnosti zpravodajských portálů, které vedou ženami. Na druhou stranu, státy jako Mexiko a Japonsko, vykazují výrazně nižší míru. Podle autorů studie to může naznačovat rozdíly ve vzorcích spotřeby médií, které by si zasloužily další prozkoumání.

Podíl uživatelů online zpravodajství, kteří využívají alespoň jeden zdroj, jehož vedoucím redaktorem je žena

Zdroj: Údaje shromážděné Institutem pro studium žurnalistiky agentury Reuters o pohlaví vedoucích redaktorů ve 240 zpravodajských agenturách v letech 2023 a 2024. Údaje o sledovanosti zpravodajství čerpané z průzkumu Digital News Report 2023.

Perspektivy v dosahování genderové rovnosti

Navzdory určitému pokroku v posledních letech zůstává tak dosažení genderové rovnosti ve vedoucích redakčních pozicích vzdáleným cílem. Lineární projekce založená na současných trendech naznačuje, že genderová rovnost nemusí být dosažena až do roku 2074. Avšak řešení genderových nerovností ve vedení redakcí vyžaduje multifaktoriální přístup, který přesahuje pouhé numerické zastoupení. Zahrnuje výzvu zakořeněným předsudkům, odstranění strukturálních bariér a budování inkluzivních kultur, které umožní ženám prosperovat a vést v žurnalistice.

Zatímco iniciativy zaměřené na podporu rozmanitosti, rovnosti a začlenění získávají v posledních letech na oblibě stále více se ukazuje, že povrchové intervence samy o sobě nejsou dostatečné k dosažení významných změn. Odvětví musí čelit systémovým nerovnostem a zavázat se k udržitelnému jednání, které vytváří cesty pro ženy k postupu do vedoucích pozic.

Podle výsledků studie je zřejmé, že dosažení genderové rovnosti ve vedení redakcí není pouze otázkou spravedlnosti, ale je nezbytné pro zajištění různorodých perspektiv a hlasů v mediálním prostředí. Cesta vpřed může být dlouhá a obtížná, ale je nezbytné, abychom pokračovali v tlaku na pokrok a drželi se zodpovědní za dosažení spravedlivější budoucnosti pro žurnalistiku.