Drony a jejich místo ve zpravodajství

Duben 30, 2016 • Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Atraktivní záběry z ptačí perspektivy natočené pomocí bezpilotních letounů známých spíš pod označením drony jsou v současnosti už standardní součástí nejen televizního zpravodajství. Udělat záběry, které bylo dříve možné vytvořit pouze za použití helikoptér, je dnes nejen snadné, ale také levné. Možností využití je ale kromě obrazového zpravodajství mnohem víc.

Původně měly drony využití pro armádní účely, v posledních letech ale zažívá boom jejich využití pro civilní účely. Žurnalistika a především televizní zpravodajství jsou jedním z odvětví, kde jsou hodně vidět.

Už dříve se v televizním zpravodajství využívaly v některých situacích záběry z vrtulníků, bezpilotní letouny ale na rozdíl od nich nabízejí několik výhod. Použití dronu je oproti klasickému vrtulníku s pilotem řádově levnější, samotný dron se dá pořídit zhruba od 20 tis. korun, ceny větších modelů se mohou vyšplhat do stovek tisíc, což je ale stále neporovnatelné s cenou vrtulníků.

Podle velikosti bezpilotního letounu se k nim dají připojit jak malé, tak velké, několik kilogramů vážící, filmové kamery jako třeba Red Digital Camera nebo Arri Alexa s kvalitními měnitelnými objektivy. Součástí je i stabilizační systém, který eliminuje chvění a třas, což jsou neduhy, kterými trpěly záběrů z helikoptér.

dronejournalism_pic1

Povodně v roce 2013 a využití dronů ve zpravodajství České televize (např. okolo 8. minuty)

Díky využití dronů mohou média přinést svému publiku nový pohled. Zpravodajství je za jejich pomocí schopno přinášet obrazový materiál z míst, do kterých není snadné se dostat nebo by pro ně byl pohyb v těchto místech rizikový. Povodně, demonstrace nebo nepokoje jsou typickými situacemi, při kterých má využití dronů smysl.

 

Velkou výhodou bezpilotních letounů je, že se s nimi létá v nižší letové výšce, oproti vrtulníkům můžeme s jejich pomocí dosáhnout většího přiblížení natáčeného objektu, záběry z menší výšky jsou také plastičtější.

V zahraničí už existují i univerzitní pracoviště, na kterých se věnují zapojení bezpilotních letounů do žurnalistické praxe. Ve Spojených státech to je na Missouri School of Journalism a Drone Journalism Lab na University of Nebraska-Lincoln.

Drony však nemají využití pouze v žurnalistice, hojně jsou využívány i v průmyslu či v zemědělství pro mapování krajiny, záchranáři při operacích v těžce dostupném terénu nebo úřady pro mapování znečištění ovzduší. Nemusejí obsahovat pouze standardní kameru, ale třeba termokameru nebo čidla monitorující například chemické znečištění.

Limity využití

Hlavními omezeními využití bezpilotních letounů v běžném provozu jsou bezpečnostní a s tím i související legislativní otázky.

dronejournalism_pic2

Video o tom, jak se ve zpravodajství BBC pracuje se záběry z dronů

Česká legislativa má na rozdíl od jiných zemí celkem jasně daná pravidla pro provozování dronů, problémem je ale dodržování této legislativy jejich uživateli. Pro amatérské použití není nutná registrace u úřadů, při takovém využití ale není možné komerční využití například natočených záběrů. Problémem také je, že nejlevnější stroje využívané amatéry jsou kvadrokoptéry pracující se čtyřmi vrtulemi. Pokud jedna z vrtulí selže, čeká letoun nevyhnutelný pád k zemi.

V případě komerčního použití pak platí přísnější pravidla. Pilot musí mít povolení od Úřadu pro civilní letectví a stroj musí být evidován v jejich databázi. Bezpilotní letoun musí být pojištěn.

Pro všechny bez rozdílů ale platí striktní pravidla létání. Nesmí se létat za snížené viditelnosti, pilot musí mít dron vždy na dohled či s ním nesmí létat nad lidmi a bez povolení úřadů ani v zástavbě. Zakázáno je také létat v bezletových zónách, což jsou oblasti v blízkosti letišť, jaderných elektráren a dalších strategických objektů.

Matthew Schroyer z PSDJ (Professional Society of Drone Journalists) shrnul tato pravidla do patera bodů, které by měl každý novinář splňovat, pokud chce využít při své práci dron.

  1. Zpravodajský význam – pokud je možné záběry nebo informace získat jiným způsobem, než je využití dronu, měl by tuto cestu novinář využít.
  2. Bezpečnost – pilot dronu musí být řádně vyškolený, technické vybavení musí být ve stavu umožňujícím bezpečný let. Pilot nesmí létat v počasí, které neumožňuje bezpečný let, a musí létat tak, aby neohrožoval veřejnost.
  3. Předpisy – pilot musí dodržovat platnou legislativu, jedinou výjimkou jsou případy, kdy by byl takový zákaz překážkou v plnění poslání médií a veřejného zájmu. Dron musí být používám takovým způsobem, aby co nejméně narušoval veřejný prostor.
  4. Soukromí – drony musí být používány tak, aby nenarušovaly soukromí. Pokud to situace dovoluje, použití je možné jen na veřejném prostranství.
  5. Novinářská etika – novinář musí jednat v souladu s obecně platnými profesními normami.

O nutností bezpečného použití svědčí třeba případ z loňského prosince, kdy bezpilotní letoun natáčející záběry z trati při závodu Světového poháru ve sjezdovém lyžování spadl těsně za projíždějícího rakouského lyžaře Marcela Hirschera. Mezinárodní lyžařská federace (FIS) následně zakázala používat drony na všech svých závodech.

Další odkazy

www.dronejournalism.org

dronejournalism.co.uk

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100116

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend