Dnešní dospívající a mladé dospělé generace Z už nepotkáte s ranním vydáním novin. Aktuální dění a informace o světě získávají především prostřednictvím sociálních médií a digitálních technologií. Například výzkum poradenské společnosti Deloitte ukázal, že většina mladých konzumentů si zcela vystačí se svým chytrým telefonem. 

Pro novináře a vydavatele představuje změna zajímavou výzvu. Nejnovější zjištění naznačují, že se nejedná pouze kanály, kterými  zpravodajský a publicistický obsah nabízet. Generace Z totiž vyžaduje žurnalistiku ve specifické formě, která se paradoxně snaží  žurnalistiku připomínat co nejméně. 

Novináři, lidé jako já

V českém prostředí působí několik redakcí, které vytvářejí zpravodajský a publicistický obsah výhradně pro dospívající a mladé dospělé. Z těch nejzavedenějších je to například nezávislý Refresher.cz, nebo Heyfomo.cz vlastněný mediální skupinou CNC. 

Přesun zavedených mediálních domů na sociální sítě částečně reflektuje poptávku generace Z, avšak někteří autoři zdůrazňují význam žurnalistického obsahu tvořeného a zpracovávaného influencery a drobnými nezávislými novináři. V českém prostředí patří mezi nejviditelnější představitele takového typu žurnalistiky Johana Bázlerová (@jsemvobraze) nebo Richard Mittner (Politika nejen pro mladé).

Zástupci Generace Z vyžadují obsah tvořený na míru jim a hlavně od lidí, jako jsou oni. Právě takovým zdrojům totiž mladá generace věří nejvíce. V segmentu tvůrců se proto stále častěji, a možná překvapivě, setkáváme s  častěji s influencery než readakcemi. 

V době, kdy je důvěra v média rekordně nízká, je to příležitost, jak trochu změnit vnímání žurnalistiky alespoň u mladých konzumentů. Jaké jsou tedy konkrétní znaky současné žurnalistiky cílící na generaci Z?

Diktát platformy

Na začátek je třeba uvést, že podoba žurnalistiky je vždy do jisté míry určována prostředím a  afordancemi daného kanálu. Mladí uživatelé konzumují zprávy především v  prostředí sociálních sítí a sami uvádějí, že do tohoto prostředí nechodí, aby četli dlouhé články. 

Neznamená to, že by se žurnalistika stávala zkratkovitou, uživatelé stále vyžadují detailní informace. Autoři zpráv ale musí klást důraz na strukturu informací  umožňující jednoduchou orientaci. 

Zpravodajské platformy zacílené  na generaci Z často využívají formátu carouselů na sociálních sítích Instagram nebo TikTok. Příspěvky s více obrázky, které uživatelé mohou procházet posouváním do stran, dělí texty a informace do menších a stravitelnějších částí. Navíc aktivní zapojení čtenářů skrze nutnost listovat udržuje jejich  pozornost. 

Jinými slovy, pokud mluvíme o produktech žurnalistiky pro mladé publikum, nemluvíme jen o článcích, reportážích, rozhovorech. Výběr musíme rozšířit o mnohem specifičtější formy,  které se vyvíjejí rychle a jejichž podobu neurčují novináři, ale platformy.  

Zpravodjský příspěvek na Instagramu ve formátu carouselu (zdroj: @jsemvobraze)

Komunikace prostřednictvím známých nástrojů  pomáhá navodit dojem bezprostřednosti. Čtenáři formát znají, a to i z vlastního, osobního používání daných platforem. Z hlediska formy se tak vytrácí rozdíl mezi tím, zda na sociální síti komunikuje jednotlivec, skupina nebo formální organizace. 

Anglizace, tykání a všudypřítomné konverzace

Způsob komunikace se mladému publiku přibližuje i na nižších úrovních výrazových prostředků. Projevuje se to například ve zvolené mluvě, třeba v podobě pronikání anglického jazyka. 

Anglizace sice není trendem posledních pár let a určitě se ve veřejném komunikačním prostoru neomezuje pouze na novinářský obsah pro mladé. Objevuje se zde ale specifický styl. Kromě převzatých anglicismů, případě individuálních slov v angličtině, jsou anglickými frázemi nahrazovány celé úseky textu. 

Autoři předpokládají (a v drtivé většině jistě správně), že angličtina nedělá čtenářům problém, a to ani když se jedná o zavedená slovní spojení nebo termíny z pokročilé slovní zásoby. Souvisí to i s obsahovou skladbou uvedených médií, které se často soustředí na lifestylová témata a popkulturní dění.  

Jakkoliv se může zdát anglizace v některých podobách jako nepřirozená až přehnaná, je nutné připomenout, že právě média zaměřená na mladé udávají trendy v otázkách, jako je (ne)přechylování cizích příjmení. Ve finále tak k progresivnímu kroku přistupují i mainstreamová média.

Příklad jazykové anglizace v článku na Heyfomo.cz

Běžným jevem je tykání čtenářům a přiznání se k autorství obsahu v první osobě. Samotní novináři se tak prezentují jako čtenářům rovni. V důsledku takový přístup snižuje vnímanou vzdálenost mezi autorem a příjemcem sdělení a částečně maskuje novinářský obsah. 

Jazyková a vizuální konverzacionalizace v příspěvcích na sociálních sítích (instagram @heyfomo)

Neformálnost přitom není jen otázkou jazyka. Konverzační styl podtrhuje i grafické zpracování. Typické jsou bubliny nebo emotikony, které připomínají prostředí soukromých zpráv a chatů. 

Často se používají kreslené elementy a fonty, které připomínají  ručně psané písmo.  To vše se dá chápat jako snada oprostit se od profesionálně fabrikované žurnalistiky a působit lidštěji. Digitální domorodci se zajímají o svět kolem sebe a  vyžadují specifickou formu obsahu, která jim takový pohled zprostředkuje. 

Neměli bychom ale na inovativní formy nahlížet jako na okrajové nebo výstřední. Jak již bylo řečeno, žurnalistika, zaměřená na generaci Z udává trendy, které přebírají i mainstreamová média. 

Inimtimizace žurnalistiky, umožňuje novinářům vystupovat před publikem jako osobnosti, nikoliv jako anonymní redakce. 

Existuje však riziko, že podobně neformální styl mohou jednoduše přebírat i tvůrci dezinformací. Je tedy důležité, aby mladá generace disponovala dostatečnou mediální gramotností a byla schopna rozlišovat kvalitní žurnalistiku od maniplativného obsahu, který láká svou atraktivní formou.

Zdroj úvodní fotografie: Cottonbro studio/CC