Na pozadí globálních krizí, ekonomických nejistot i válečných konfliktů je potřeba kvalitní a nezávislé žurnalistiky více než naléhavá. Její pozici však ohrožuje klesající důvěra, které se tradiční zpravodajská média po celém světě těší. Letošní průzkum Digital News Report naznačuje, že globální krize důvěry v média se stále prohlubuje. V České republice je dokonce na rekordně nízké úrovni a mezi lidmi obecně klesá zájem také o tradiční zpravodajské obsahy.

Dopady války i vysoké inflace

Celosvětová krize důvěry v média pokračuje a zejména v Česku došlo během letošního roku k jejímu významnému prohloubení. Podle závěrů zprávy Digital News Report 2023 se důvěra v média pohybuje mezi Čechy a Češkami okolo 30 %. Jde o vůbec nejnižší hodnotu, kterou tento průzkum v české mediální krajině zaznamenal od roku 2015. V té době se důvěra v média pohybovala kolem 39 %. I přesto, že od roku 2015 důvěra v média spíše klesá, letošní výsledky představují poměrně významný propad. Oproti loňskému roku o celé čtyři procentní body.

Zdroj: Digital News Report 2023

Letošní rekordně nízké skóre vysvětluje autor tuzemského shrnutí výsledků Václav Štětka jako důsledek současné politické a socio-ekonomické situace. Podle něj se v nízké míře důvěry v média může odrážet zejména krize životních nákladů, která je v Česku způsobená hlavně rostoucí inflací, poklesem reálných mezd, ale také dopady energetické krize. Významně na míru důvěry v média mohou podle Štětky působit i dopady některých politických událostí.

Českou mediální krajinu již od minulého roku významně ovlivňují například dopady probíhající ruské agrese na Ukrajině. Ta nejen, že ve společnosti vyvolává nestabilitu, strach a do určité míry ji i polarizuje, ale pojí se s ní také šíření dezinformací a zpochybňování tradičních mediálních kanálů. Štětka také podotýká, že v souvislosti se šířením dezinformací a polarizací společnosti se staly významnou událostí české společnosti, potažmo českých médií, prezidentské volby na počátku letošního roku.

Síla veřejnoprávních médií

Z pohledu důvěry si i přesto však svou poměrně silnou pozici zachovávají veřejnoprávní média. Podle reportu Českému rozhlasu věří 59 % lidí. Poměrně vysokou míru důvěry si zachovává i Česká televize, které věří 57 % lidí. U obou institucí došlo oproti loňskému roku k nepatrnému nárůstu důvěry, a to zhruba o jeden procentní bod. Důvěryhodná jsou pro české publikum také média jako Hospodářské noviny, Seznam Zprávy, CNN Prima News a Aktuálně.cz, kterým podle průzkumu věří více než polovina dotázaných. Poměrně zajímavý je ale i opačný pohled, který znázorňuje vyslovenou nedůvěrou v konkrétní instituce. Z dat totiž vyplývá že v případě Českého rozhlasu tomuto médiu nevěří 16 % dotázaných a v případě České televize této instituci nedůvěřuje dokonce 23 % z nich.

Zdroj: Digital News Report 2023

Zájem o tradiční média klesá

V souvislosti s nízkou důvěrou v média pak vyvstává otázka, kde lidé zprávy a informace čerpají a jestli se o ně vůbec zajímají. Právě nízká důvěra totiž zrcadlí i povahu informačních zdrojů. Proto není s podivem, že tradiční média jako je tisk, rozhlas a televize se stávají zdroji informací a zpráv pro Čechy a Češky čím dál méně často. Všechna tato média zaznamenala v loňském roce pokles, specifickou pozici má pak na tuzemském mediálním trhu tisk, jehož pozice klesá od roku 2015 poměrně významně. Jako informační zdroj ho uvádí pouze 16 % lidí, což je o více než polovinu méně než před osmi lety.

Významným zdrojem informací jsou oproti tomu sociální sítě. Digital News Report uvádí, že z nich zprávy a další informace čerpá až 50 % lidí. Podle předběžných výsledků každoročního průzkumu AMI Digital Index pro rok 2023 může ze sociálních sítí čerpat informace až 77 % uživatelů a uživatelek.

Podle reportu také obecně narůstá množství lidí, kteří se jakýmkoliv zpravodajským obsahům – ať už tradičním nebo online – snaží zcela vyhýbat. Tento trend nezasahuje pouze Českou republiku. Obecně je zájem o zpravodajské obsahy nižší u žen a mladších lidí, a to zejména z takových zemí, které se vyznačují vysokou mírou politické polarizace, jako jsou třeba Spojené státy americké, Velká Británie, Francie nebo Španělsko. Tato negativní tendence se ale začíná pomalu projevovat i ve značně stabilnějších mediálních systémech, jako jsou ty v Německu či Rakousku. Celosvětově také roste počet lidí, kteří se snaží zprávám a zpravodajským obsahům vyhýbat záměrně, a to například v určitou denní dobu nebo v souvislosti s určitým tématem.

Nejvíce se lidé selektivně vyhýbají zprávám o válce na Ukrajině. To se nejvíce projevuje v zemích, které jsou oblasti konfliktu geograficky blízké. Poměrně překvapivě se pak na prvním místě objevuje Finsko, kde se až 75 % lidí záměrně vyhýbá tomuto typu zpráv. Česká republika je v tomto ohledu na druhém místě, zprávy o válce na Ukrajině tu ignoruje asi 60 % lidí.

Výjimku tvoří jen Skandinávie

Trend klesající důvěry v média, v mediální obsahy i v tradiční zpravodajské kanály není specifický pouze pro Českou republiku. Jedná se o globální jev a zaznamenávají ho i sousední země. V Rakousku důvěra v média klesla na 38 % (oproti loňské hodnotě 41 %) a rovněž v Německu oproti loňskému roku došlo k propadu důvěry, a to o sedm procentních bodů na 43 %. Tento trend je příznačný i pro další státy: stejně jako v Česku mají média důvěru okolo 30 % ve Francii, USA nebo Spojeném království. Naopak vysokou míru důvěry zaznamenávají tradičně skandinávská média, tu vůbec nejvyšší pak Finsko. V tamní média věří až 69 % lidí. Naopak vůbec nejhůř jsou na tom s důvěrou v média v Řecku, kde jim věří pouze 19 % lidí.

Digital News Report je průzkum, který každoročně vypracovává Reuters Institute for the Study of Journalism při Oxfordské univerzitě. Popisuje nejdůležitější tendence nejen české mediální krajiny a sleduje je i v časové perspektivě, a to od roku 2012, kdy tento průzkum proběhl vůbec poprvé.

Česká republika se v mezinárodním srovnání Digital News Report objevuje od roku 2015. Aktuálně je do průzkumu zahrnutých 46 zemí z Evropy, Ameriky, Asie i Afriky. Data byla získána prostřednictvím online dotazníkového šetření, které proběhlo na přelomu února a března 2023. Pro Českou republiku se do výzkumu zapojilo 2047 respondentů a respondentek, přičemž zastoupeni byli podle kvót pro věk, pohlaví, region, vzdělání i politické preference. Zprávu pro tuzemsko mimo jiné vypracoval Václav Štětka z britské Loughborough University. Hlavními autory výzkumné zprávy jsou Nick Newman, Richard Fletcher, Kristen Eddy, Craig T. Robertson a Rasmus Kleis Nielsen.