Mediální výchova v čase 12:05

Říjen 24, 2018 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nejnovější příspěvky, Politika médií, Top příspěvky • by

Polovina středoškoláků nepozná reklamu od zprávy, 6 z 10 neví, zda jsou, či nejsou Parlamentní listy veřejnoprávním médiem. Poslední měsíce přinesly hned několik analýz mediální gramotnosti Čechů či stavu mediální výchovy a výsledky jsou na pováženou. Přibývá však i pokusů nízkou mediální gramotnost zvednout. Vedle několika nových projektů z praxe, o kterých bude níže řeč, proběhla i zcela ojedinělá akce v Senátu, kde se akademici snažili přimět jednotlivá ministerstva, aby se zavázala vzít si rozvoj mediální výchovy centrálně pod křídla. S jakým výsledkem?

Konečně data

Na nedostatek dat ohledně mediální výchovy si Česko v poslední době rozhodně nemůže stěžovat. K pravidelným studiím mediální gramotnosti, které dlouhodobě zpracovává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (naposledy v roce 2016), letos přibylo několik dalších analýz. V únoru přinesly Evropské hodnoty Analýzu stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, zpracovanou praktikem i propagátorem mediálního vzdělávání Michalem Kaderkou.

Dokument je svojí formou i rozsahem (36 stran) určen široké veřejnosti a stručně shrnuje vývoj mediálního vzdělávání, představuje jeho hlavní aktéry, učebnice i několik posledních oborových studií – a výsledky vlastního výzkumu navrch k tomu. „Mediální výchova je součástí vzdělávacího systému již více než deset let, ale poslední roky jí společnost ani média nevěnovaly moc pozornosti,” shrnuje současný stav Kaderka na straně 4. S migrační krizí, Brexitem a zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem podle něj ale došlo k radikální změně a stále více lidí bere mediální výchovu jako nutnou součást moderního vzdělávání.

Mezi hlavní Kaderkova zjištění patří, že školy mediální výchovu do již tak nabitých osnov obtížně vměstnávají. „Nelze se bavit o implementaci jakýchkoliv dalších témat do výuky, pokud neřešíme, na úkor jakých znalostí a dovedností mají školy další vzdělávací požadavky vyučovat,” píše na straně 6.

Člověk v tísni

Výzkumu i praxi mediální výchovy věnuje již delší dobu hodně energie nezisková organizace Člověk v tísni. V obsáhlé studii z letošního června se na její popud zaměřila agentura Median na mediální gramotnost a postoje středoškoláků. Dotazník zkoumal nejprve patnácti testovými úlohami a několika analýzami konkrétních mediálních sdělení znalosti a dovednosti žáků týkající se médií. Ve druhé části mapoval postoje žáků – ptal se například, jaká média žáci považují za důvěryhodná, jak vnímají české novináře či jaká je úloha médií v demokracii. Výzkum došel k závěru, že úroveň mediální gramotnosti středoškoláků je nízká a nejnižší je na SOU a SOŠ.

V minulosti se organizace ve výzkumu zaměřila na postoje ředitelů a učitelů škol k mediálnímu vzdělávání a na jejich praxi. Mimo jiné potvrdila jeden paradox – i když většina pedagogů považuje mediální vzdělávání za důležité, většina zkoumaných škol přiznala, že mu věnuje jen deset hodin za celé středoškolské studium.

V nejbližší době se očekává zveřejnění dalších dvou významných studií – průzkum mediální gramotnosti od společnosti STEM/MARK pro Českou televizi a podrobná analýza průběhu, podmínek a výsledků mediální výchovy na středních a základních školách od České školní inspekce.

Univerzita v akci

Na znepokojivá data a na klesající politický zájem o podporu mediální výchovy s novou razancí zareagovali i akademici. Tým vědců ve složení Jan Jirák, Markéta Zezulková a Lucie Šťastná z Fakulty sociálních věd UK uspořádal tři kola seminářů na téma mediální gramotnosti a mediální výchovy. První dvě setkání mapovala situaci a hlavní teoretické i praktické problémy a vyústila ve vznik zatím neveřejného dokumentu, který zjištění shrnuje.

Senát PČR

V Senátu PČR se konala ojedinělá akce, na které se akademici snažili přimět jednotlivá ministerstva, aby se zavázala vzít si rozvoj mediální výchovy centrálně pod křídla /foto kredit: Ondřej Trhoň pro FSV UK

V půlce září byl dokument představen na půdě Senátu politické reprezentaci.  „Věříme, že se na základě těchto odborných akcí zlepší komunikace a spolupráce mezi rezorty a vypracuje se strategie rozvoje mediální gramotnosti,“ shrnula Lucie Šťastná cíl veřejného slyšení, jehož se účastnil například senátor Václav Chaloupek, náměstek ministra školství Václav Pícl a jeho kolega Jaroslav Faltýn, náměstek ministra kultury Jiří Vzientek, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra Benedikt Vangeli či místopředsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová.

Přítomní politici i zástupci praktiků a univerzit se shodli na důležitosti dalšího rozvoje mediální výchovy. „Nízká mediální gramotnost představuje bezpečnostní riziko,“ řekl například Benedikt Vangeli z Ministerstva vnitra. „Od ukrajinského konfliktu a migrační vlny 2015 se česká společnost i vlivem nízké mediální gramotnosti radikalizuje, naše odolnost vůči dezinformačním útokům se ukazuje být malou. Co se mediální výchovy týče, je v Česku pět minut po dvanácté.”

Když ale přišla řeč na rozhodnutí, který rezort se koordinace rozvoje mediální výchovy nadále ujme (v zahraničí jím bývá ministerstvo školství, popř. ministerstvo informací), konkrétní závazek nepřišel. Jaroslav Faltýn, který na MŠMT řídí Odbor předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání, však slíbil v setkáních podobných tomu senátnímu pokračovat.

FOTO: Jaroslav Faltýnek v Senátu PČR

Jaroslav Faltýnek MŠMT k zastřešení rozvoje mediální výchovy nezavázal, ale slíbil alespoň v setkáních pokračovat /foto kredit: Ondřej Trhoň pro FSV UK

Odvážné vlaštovky

Zároveň v poslední době vzniklo několik zajímavých projektů, které se snaží posunout dále praxi mediální výchovy. Jmenovitě stojí za pozornost zejména platforma Svět médií, propojená s facebookovou skupinou Sdílíme zkušenosti z mediální výchovy. Jejich zakladatel Michal Kaderka se zde snaží podpořit prosíťování jednotlivých aktérů a sdílení zdrojů a zkušeností. Na praktické semináře na školách v plošném měřítku se zaměřila skupina vědců a studentů z Masarykovy univerzity, sdružená pod webem Zvolsi.info. Stojí i za zdařilou publikací Nejlepší kniha o fake news. Každým dnem by rovněž měla být spuštěna česká mutace interaktivního webu k výuce o propagandě Mind Over Media, k jejímuž vzniku přispěli akademici z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

A tak nezbývá než doufat, že mediální výchova v Česku už nebude probíhat pět minut po dvanácté, ale časem se přesune do dopoledního vyučování.

 

Foto kredit: Ondřej Trhoň pro FSV UK; článková fotografie: CollegeDegrees360 / Flickr.com (licence Creative Commons)

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend