Jaký podíl na výkonu ekonomiky nebo zaměstnanosti má kulturně kreativní průmysl? To až do půlky roku 2025 zjišťují pro Ministerstvo kultury (MKČR) jednotlivé profesní asociace.

Projekt Národní mapování ekonomického a sociálního přínosu kulturních a kreativních odvětví pokrývá zatím devět oblastí, je mezi nimi například média, hudba, film, kulturních eventy, reklama, herního vývojářství, nebo architektura.

Cílem jsou data

Mapování má dvě fáze. V první z nich dojde k rozřazení ekonomických subjektů v daných oblastech. Na základě toho bude stanoven podíl oblasti na hrubém domácím produktu, tedy ekonomickém výkonu státu. 

Cílem druhé, kvalitativní části, je popsat budoucí výzvy a potřeby. „Jedná se o legislativní překážky, nedostatek odborníků, nedostatečnou podporu ze strany veřejné správy a další. Ministerstvo kultury má také zájem o porozumění dalšímu vývoji oblastí kulturního a kreativního průmyslu v měnícím se světě, jako je nástup AI, digitalizace, vliv nových digitálních platforem a dalších,“ vysvětluje Adam Dvořák, který má na MKČR projekt na starosti. 

„V rámci sekce kulturně kreativních průmyslů na Hospodářské komoře jsme za podobný projekt dlouho lobovali,“ říká Pavel Barák, který předsedá České asociaci herních vývojářů, a Marie Fianová z Asociace komerčních televizí dodává. „Konečně se tak dočkáme ucelených a relevantních dat, která KKP zařadí do žebříčku tradičnějších průmyslových odvětví a zviditelní nás i pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zatím jsou KKP v ČR na rozdíl od zahraničí vnímané jen jako gesce Ministerstva kultury a jejich „průmyslová“ část, tedy přínos HDP, zaměstnanost a další tvrdé metriky, není příliš akcentována.”

Kreativní průmysly a kde je hledat

Termín „kreativní průmysl“ poprvé použila zpráva The Creative Industries Mapping Document britského ministerstva kultury, médií a sportu v roce 1998. Potřebovala rozšířit definici kulturního sektoru a identifikovat strukturální změny v důsledku rozvoje nových technologií. 

Od termínu kulturní průmysl se tedy sektor přesunul k termínu kreativní průmysl a nyní Evropská unie pracuje s konceptem kulturního a kreativního průmyslu (anglická zkratka CCI, česká KKO/KKP). Zatímco mezi kulturní průmysly se počítají „tradiční“ obory jako vydavatelství, hudba, kino, rozhlas, televize, tisk a fotografie, kreativní průmysl zahrnuje reklamu nebo vývojáře, průmyslová odvětví, která využívají kulturu jako vstup nebo mají kulturní rozměr, ačkoli jejich výstupy jsou převážně funkční. 

Takto kulturní a kreativní průmysly mapuje většina zemí evropské pětadvacítky. Česká republika doposud mapovala jen kulturní průmysly, a to prostřednictvím tzv. Satelitního účtu kultury.

Jednotlivé subjekty byly do kreativních průmyslů rozřazeny na základě hlavní ekonomické činnosti podle kódu NACE (akronym z názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“) , který označuje činnost v živnostenském listu a daňovém přiznání a v Evropské unii se používá od roku 1970. Kód je rámcem pro statistická data o činnostech ve výrobě, zaměstnanosti, národních účtech a umožňuje srovnání v celé Evropské unii, někdy i ve světě. 

Má to ale háček – někdy mají firmy uvedený jiný kód NACE než činnost, kterou se skutečně zabývají. „Chceme dosáhnout zatřídění ekonomických subjektů do kategorií CZ-NACE tak, aby co nejvíce odpovídalo realitě. Na základě tohoto zatřídění posléze Český statistický úřad vypočítá ekonomický přínos oblastí KKO,“ doplňuje Adam Dvořák. „Může tak dojít i k promítnutí těchto změn do Satelitního účtu kultury. Do budoucna by mělo být mapování KKO nastaveno tak, aby bylo udržitelné a nezávislé na prostředcích z Národního plánu obnovy.“

I Pavel Barák z vývojářské asociace apeluje za pravidelný sběr dat. „Když ne každý rok tak alespoň ob rok. Zejména potřebujeme znát celkovou velikost a sílu KKO, protože řada sektorů KKO se nemapuje.“

Zapojení profesních asociací

Jedním z cílů mapování je získat data o tom, kolik daný sektor vydělává pro státní rozpočet, kolika lidem dává práci. Asociace totiž operují s vlastními daty a ta se často s těmi, kterými disponuje stát, rozcházejí. 

Například Asociace komunikačních agentur, která se ujala části Reklama, sbírá data o hodinových sazbách, obratu nebo počtu zaměstnanců už několik let. 

„Problém je například v tom, jaký konkrétní kód NACE úřad použije a na druhé straně, jaké konkrétní NACE uvede v registraci firma. I v tomto se chceme sladit. Pomůže nám to s argumentací vůči státní správě i v politikách zaměstnanosti,“ vysvětluje cíle projektu ředitelka AKA ČR Kateřina Hrubešová. 

I Česká asociace herních vývojářů sbírá každý rok svá data. „S veřejnými prostředky jsme navíc schopni sběr dat rozšířit a stejně tak rozšířit i celkovou analýzu. Díky tomu plánujeme vydat novou aktualizovanou studii o herním průmyslu, kterou jsme prvně realizovali v roce 2019/2020,“ říká Pavel Barák.. 

Zapojení profesních asociací do sběru dat, jak to udělalo Ministerstvo kultury, je běžné i v zahraničí. Asociace totiž mají nutný vhled do potřeb svého sektoru a zároveň zjednodušený přístup ke svým členům. „Dlouhodobě se spolupráci mezi státním a soukromým sektorem v této oblasti nevěnoval takový důraz, jaký zažíváme nyní při realizaci aktivit Národního plánu obnovy,“ přiznává Adam Dvořák s tím, že státní správa je nyní s podnikatelským sektorem ve stále těsnějším kontaktu. 

Asociace postupují podle jednotné metodiky zpracované Ostravskou univerzitou. Mají za úkol mluvit s nejvyšším vedením těchto firem, pokrýt jak hlavní město, tak regiony. Povinná část zjišťuje počet a vzdělání zaměstnanců, v jak velké oblasti firma registruje klienty i konkurenci, ptá se na zdroje inovací nebo jaké kompetence absolventům chybějí a kolik jich firma bude potřebovat. Každý ze subjektů takových rozhovorů podle velikosti svého průmyslu absolvuje desítky.

Média, reklama, ale i vývojáři

Ministerstvo kultury takto zmapuje média, tisk, internet, ale i audiovizuální sektor. Asociace komerčních televizí se přihlásila jako realizátor mapování pro oblast televize a rozhlasu. „Dosud jsme se výkaznictví v této oblasti systematicky nevěnovali, takže v tuhle chvíli žádný pravidelný sběr dat neprobíhá,“ vysvětluje Marie Fianová. „Naše oblast je poměrně konsolidovaná, ve srovnání s jinými mapovanými okruhy máme minimum OSVČ, a proto předpokládáme, že sesbíráme velmi přesná data s vysokou vypovídací hodnotou.“

Zpracování podílu reklamního průmyslu se ujala Asociace komunikačních agentur (AKA), která sdružuje nejvýznamnější subjekty v oblasti komunikace a kreativního průmyslu, a to jak reklamní, kreativní a digitální agentury, tak i agentury z oblasti aktivačního marketingu. Zvláštní kategorií pro sběr dat je pak public relations. Ačkoli PR není součástí metodiky, rozhodla se AKA přizvat ke spolupráci Asociaci public relations (APRA). Část PR agentur má totiž reklamní NACE.  V úvahu je třeba brát i to, že jiné státy PR do sekce Reklama počítají. 

„Po letech pokusů a naléhání se snad dobereme základních hospodářských parametrů oboru komunikace. Tušíme, že obratově poráží mnohá zavedená výrobní odvětví. Ale nikdo se na komunikaci nedívá jako na důležitý hospodářský sektor,“ komentuje Marek Hlavica, ředitel APRA.  

Co bude výstupem

Mapování skončí v polovině roku 2025. V tu chvíli se protne s dalšími aktivitami Ministerstva kultury.

 „Už v létě budeme znát ekonomický přínos KKO na základě výpočtu Českého statistického úřadu. V krajích organizují ohniskové skupiny zaměřené na konkrétní oblasti s velkými i malými podniky a OSVČ. Asociace pak doplní data z rozhovorů se zástupci firem. Ministerstvo kultury plánuje uspořádat také vlastní kulaté stoly se stakeholdery celé kulturní, ale i vědecko-technologické obce, která má do KKO průnik. Data z mapování se budou křížit i s analýzami jednotlivých sekcí Ministerstva kultury,“ osvětluje rozsah projektu Adam Dvořák.

Zdroj úvodního obrázku: Leonardo.AI (prompt by Markéta Kaclová)