Aktuálně trvající válka na Ukrajině je jedním z největších a nejdéle trvajících konfliktů v Evropě od konce druhé světové války.  Od února roku 2022 se významně propisuje do mediální agendy po celém světě. Přístup médií k informování o tomto konfliktu, se ale může výrazně lišit. Ať už v závislosti na regionu, politickém režimu nebo konkrétní redakční politice nebo praxi. Z dosavadního mapování vybraných médií ve Spojených arabských emirátech vyplývá, že i přes inklinaci země k jednomu z aktérů konfliktu, může být médii akcentován takový diskurz, který se na válku snaží nahlížet neutrálně a podporuje především diplomatická řešení. A to ve snaze co nejvíce zmírnit drtivé dopady bojů na civilní obyvatelstvo.

Jak konstruktivní žurnalistika mění válečné zpravodajství

Tento článek shrnuje výzkum s názvem „Zkoumání role mírové žurnalistiky ve zpravodajství o rusko-ukrajinském konfliktu: Studie deníků Gulf News a Khaleej Times“ od autora Aliho Rafeeqa z Katedry médií a kreativního průmyslu na University of United Arab Emirates. Jádrem textu je diskuse problematiky válečného a mírového žurnalismu. Závěrem jsou představeny výsledky Rafeeqova výzkumu, který v období od 25. února do 11. března 2022 prostřednictvím obsahové analýzy 196 zpravodajských článků a 132 fotografií dvou největších anglicky psaných médií ve Spojených arabských emirátech Gulf News a Khaleej Times zjišťoval, k jakým rámcům – válečným, nebo mírovým narativům – vybraná zpravodajská média inklinují.

Konfliktní události patří mezi zásadní pokrývaná témata zpravodajství v mediálních krajinách po celém světě. Právě jejich mediální reprezentace, kterou spoluutváří především ve zpravodajství používané rámce a narativy, může mít následně významný vliv na to, jak je konfliktní situace vnímána i hodnocena veřejností nebo publikem. Vnímáme válčící strany binárně? Spatřujeme v konfliktu pouze roviny dobra a zla? Vítěze a poražené? Nahlížíme na válku jako na zneškodněné vojenské cíle, dobytá území, nebo naopak vnímáme humanitární rovinu a tisíce obětí, jež konflikt zasáhnul? Odpovědi na tyto otázky může ovlivňovat řada faktorů. Mezi něž jistě patří i to, jakým způsobem o daném konfliktu referují média – zda akcentují rámec válečný, nebo naopak mírový.

Koncept mírové žurnalistiky lze řadit mezi postupy takzvané konstruktivní žurnalistiky. Poprvé ho popsal norský teoretik Johan Galtung v roce 1986. Tvrdil, že zpravodajská média se při referování o konfliktech zaměřují zejména na válku a násilí a mírové narativy tak do značné míry upozaďují. Tím vznikají rámce, které mezi zainteresovanými stranami vytvářejí opozici, nejčastěji „dobra a zla“. Konflikt je tak vnímán především v rovinách „my vs. oni“. Pozornost je zaměřená hlavně na viditelné nebo pozorovatelné dopady války a informačními zdroji se stávají především autority nebo elity. Válečný rámec se projevuje i v jazyce nebo rétorice užívané médii – strany konfliktu rozděluje, očerňuje, staví jednu stranu proti druhé.

Důraz na nestrannost a humanitární dopady války

Naopak mírový rámec se snaží dávat hlas různým zúčastněným stranám, snaží se tak o nestrannost. Akcentuje humanitární otázky, snaží se násilí a válce předcházet a vyznačuje se také tím, že ho zajímají dopady na každého jednotlivce – traumata, utrpení nebo materiální škody – jakéhokoliv člověka z jakékoliv z válčících stran. Mírové rámce může podporovat i redakční praxe. Například užití jazyka, který je destigmatizující, nebo v obecné užívání fotografií, což je považováno za jeden z postupů mírové žurnalistiky. Vizuální prvky totiž často mohou napomoct poukázat na utrpení lidských aktérů a aktérek války a tato obrazová dokumentace potom může mezi diváctvem vyvolávat soucit.

Zdroj: Galtung (1986) a Lee a Maslog (2005) v Rafeeg (2023)

Dosavadní výzkumy ukazují, že přístupy i postupy v referování o konfliktních událostech se u médií z různých regionů liší, ale použití válečných rámců je významné. Rafeeg uvádí několik význačných studií prováděných po celém světě, které ukazují, že narativy válečné žurnalistiky představují celosvětově dominantní způsob rámování událostí. Například v asijském regionu (Lee & Maslog, 2005; Lee, 2010), v africkém regionu (Ongena 2012) nebo na blízkém východě, především v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem (Dag, 2013; Fahmy & Eakin, 2014).

Tyto narativy ale mohou mít zásadní vliv i na publikum. To potvrdili například Lynch & McGoldrick (2013), podle nichž se ti jednotlivci, kteří byli vystaveni mírovému rámci zpráv, vyznačovali vyšší empatií, nadějí a nižší mírou strachu a hněvu než ti, kteří byli vystaveni válečným rámcům.

Ukrajina: mírový, nebo válečný rámec?

V souvislosti s aktuálně probíhající válkou na Ukrajině se Rafeeg zabýval tím, jaké rámce nebo narativy využívají pro referování o tomto konfliktu média ve Spojených arabských emirátech – tedy v zemi, která se vyznačuje diplomaticky silnými vazbami s Ruskem, ale zároveň má i významné napojení na západní země.

Ze zkoumání vyplynulo, že u obou zkoumaných médií převažovalo používání mírových rámců. Konkrétně Gulf News je využívaly v 60,8 % a Khaleej Times v 55,3 % svých textů. V porovnání obou periodik se válečné rámce více vyskytovaly u Khaleej Times. Ty tímto způsobem rámovaly 41,5 % obsahů, kdežto Gulf News tak činily výrazně méně, a to z 26,5 %. Zbytek zpravodajských článků tvořily smíšené rámce, a to 12,7 % u Gulf News a 3,2 % u Khaleej Times.

Rafeeg také identifikoval několik hlavních témat, která se v souvislosti s válkou na Ukrajině ve vybraných médiích vyskytovala. Zhruba 50 % publikovaného obsahu u obou tvořily výstupy zabývající se humanitárními dopady války. To naznačuje, že obě média kladla významný důraz na civilisty a společnost. Na druhou stranu obě média reflektovala i průběh bojů nebo témata spojená s armádou a vojenskými aktivitami. To ale pouze v jednotkách či nižších desítkách procent.

Vizuální zpravodajství jako podpora mírového rámce

Fotografie a jiná vizuální dokumentace konfliktních událostí může přispívat k utváření mírových rámců. Dokážou totiž zprostředkovat často velmi explicitní snímky situací vyvolávajících v publiku empatii, soucit nebo smutek. Rafeegův výzkum ukázal, že právě publikované fotografie významně akcentovaly téma dopadů války na civilní obyvatelstvo.

Konkrétně v případě deníku Gulf News se významným tématem vizuální reprezentace stala migrace a uprchlictví z válkou zasažených regionů. To zdůrazňovalo množství osob, které konflikt zasáhnul. Celkově lze tak zhodnotit, že oba deníky se v referování zaměřovaly i z pohledu vizuálních rámců na témata, která zdůrazňovala dopad právě na civilní obyvatelstvo a především na mírová řešení.

Zdroje:

Rafeeq, A. (2023) Examining the role of peace journalism in news coverage of the Russia-Ukraine conflict: A study of Gulf News and Khaleej Times, Cogent Social Sciences, 9:2, 2260609, DOI: 10.1080/23311886.2023.2260609

Galtung, J. (1986) On the Role of the Media in Worldwide Security and Peace. In: Varis, T., Ed., Peace and Communication, Universidad para La Paz, San Jose, Costa Rica, 249-266.