Mezi hlavní funkce žurnalistiky patří informovat o aktuálním dění ve společnosti. Novinky a změny, které jsou pro společnost často nepostradatelné, ale mívají negativní charakter a ve čtenářích, posluchačích a divácích navozují mnohdy jen skepsi a nezájem. Stáváme se otrlými. 

Podle výzkumného institutu Reuters se někteří diváci zprávám vyhýbají, protože očekávají příliv negativních informací, které jim zkazí náladu a zahrnou depresí. A co s tím? Řešením je například žurnalistika orientovaná na řešení. Nebo pod světově univerzálním názvem solutions journalism. Jednak může přispět ke zlepšení obecných emocí a pak může inspirovat předloženým řešením. Novinář na čtenáře ale nesmí naléhat, nebo mu řešení záměrně podsouvat.

„Solutions journalism bývá občas chybně vnímán jako aktivismus či PR, protože se věnuje pozitivnímu obsahu, něčemu, co funguje. Jelikož ale přináší podložené důkazy o dopadu a pojmenovává i slabé stránky daného přístupu, je to kvalitní žurnalistika, která obohacuje veřejnou diskusi o možnostech řešení různých společenských problémů,“ říká Lucie Černá z organizace Transitions, která působí jako dlouholetá školitelka a mentorka této novinářské metody. 

Dodává, že nejde o aktivismus, protože cílem tohoto žánru je přinášet zprávu o řešeních, která se již někde osvědčila, včetně jejich nedokonalostí, nikoli vznášet požadavky, co by se mělo dělat – to totiž není odpovědnost novináře, nýbrž aktivních občanů. Nejčastěji se novinář s žurnalistikou orientovanou na řešení setká až ve chvíli, kdy se zabývá určitým problémem ve společnosti a při té příležitosti nalezne příklad jeho řešení v praxi. To sice nebývá dokonalé, přesto může sloužit jako inspirace a ukazatel cesty.

Metoda kvalitní žurnalistiky

Jako návod a inspirace, jak tvořit kvalitní mediální výstup a publikovat inspirativní čtení, slouží organizace Solutions Journalism Network. Organizace určila čtyři základní kritéria pro naplnění definice této metody. Solutions journalism je kvalitní žurnalistikou, je v něm kladen důraz na prověřování, důkazy, pohledy z různých perspektiv na daný problémy. Jeho tvoření bývá pracné a složité, ačkoliv nutně nemusí být. 

Zájem redakcí o žurnalistiku zaměřenou na řešení podle zkušeností Lucie Černé postupně roste, ale bývá pro ně – alespoň z počátku – náročnější. “Musí se to odpracovat. Jde vlastně o investigativní žurnalistiku s kladným znaménkem”, říká. Je nutné neodbýt fázi rešeršování a poctivě se připravit, aby se v polovině rozdělané práce nestalo, že článek nikam nevede. Jako pomůcka mu pak mohou sloužit právě čtyři kritéria, podle kterých je možné poznat, zda má příběh solutions journalism potenciál.

I když přitom novinář zjistí, že řešení například nemá šťastný konec a nedovedlo své autory k uspokojivému konci, nemusí být příběh ztracen. Článek popisující neúspěšnou cestu totiž může přesto posloužit svému účelu a být užitečnou lekcí pro ostatní, kteří by se nad tímto pokusem o řešení mohli pozastavit také. 

Navzdory pracnosti a časové náročnosti se ale články orientované na řešení redakcím vyplácí, jak prokázal výzkum společnosti SmithGeiger z roku 2020. Odborníci v něm zkoumali, jak čtenáři reagovali na články solutions journalism v šesti různých lokálních médiích Spojených států. Ve všech zkoumaných věkových kategorií převážil zájem o příběhy poukazující na řešení spíš, než na problém.

„Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily významnou přitažlivost, dopad a účinnost přístupu solutions journalism v regionálních redakcích,“ uvádí viceprezident výzkumné společnosti Andrew Finlayson na serveru Solutionsjournalism.org. Doporučuje proto redakcím orientovat se méně na negativní zprávy a více podpořit vznik solutions journalism článků.

Dle výsledků výzkumu článek orientovaný na řešení vyvolával větší důvěru, než příběh zaměřený na problém. O deset procent více čtenářů uvedlo, že článek orientovaný na řešení změnil jejich vnímání problémů a přiměl je znovu sledovat redakční zpravodajství. A to napříč věkem, pohlavím nebo geografickou polohou. Celkem 51 procent respondentů také uvedlo, že preferuje solutions journalism před tradičním zpravodajským článkem. Oproti tomu jen 32 procent by si zvolilo článek orientovaný na problém.

Čtyři kritéria

Smyslem žurnalistiky orientované na řešení není vytvářet a hledat vlastní řešení daného problému, ale představit již aplikovaný přístup s jeho pozitivními i negativními dopady. 

Podle Černé je vhodné rozložit velké a komplexní problémy na menší podproblémy, k nimž lze najít odpovídající reakci, o níž je možné psát. Na ty velké totiž obvykle neexistuje univerzální funkční řešení. Při hledání tématu na reportáž zaměřenou na řešení je důležité přesné vydefinování problému, aby bylo jasné, na co konkrétně řešení reaguje. Jádro reportáže pak tvoří představení konkrétních kroků a principů, které vedly od původního problému ke změně. Osa problém-řešení se tak spojuje. 

Jak bylo již zmíněno, organizace Solutions Journalism Network vytvořila metodiku čtyř kritérií, které pomáhají novinářům vyprodukovat kvalitní profesionální výstup orientovaný na řešení a aby se tak nejednalo o PR, aktivismus či pouze hluboký lidský příběh. 

Prvním kritériem je vysvětlení řešení. Autor představí princip jakým řešení funguje a konkrétní detaily z jeho implementace v praxi. Novinář je ale samozřejmě také limitován délkou svého článku a současně musí doplnit všechny podstatné informace.

V návaznosti na vydefinování si problému přichází druhé kritérium metody solutions journalism a tím je umožnit porozumění principu tak, aby řešení mohl čtenář zreplikovat i u sebe. Představit řešení problému, který nikdo jiný nepociťuje, případně nemá možnosti ho také vyzkoušet, nepřináší žádné další přidané hodnoty. 

Témat a snah o řešení, o kterých lze psát, je často mnoho, ale právě jejich přenositelnost či replikovatelnost bývá klíčová, aby byl mediální výstup skutečným přínosem do veřejné diskuze. Aby článek obsahoval pravý princip i filozofii daného řešení, včetně doporučení a případného uvědomění. 

Třetím kritériem solutions journalism článku je předložení důvěryhodných důkazů, že zvolený přístup skutečně funguje. Je třeba popsat na konkrétních případech skutečné výsledky, řešení musí být ozkoušeno v praxi, nelze psát o něčem, co je prozatím pouze na papíře. Pro věrohodnost je vždy dobré vnést do článku i tvrdá kvantitativní data, pokud jsou k dispozici. Statistiky, dlouholeté výsledky, trendy. 

„Důležité je nevnášet své závěry a nechat mluvit fakta a experty. Nikoho nezajímá názor novináře, ten je jen průvodce příběhem,“ vysvětluje Černá. Posledním kritériem je poukázání na slabiny celého projektu. Nikdy neexistuje perfektní řešení, vždy ho limitují určité faktory, kvůli kterým není dokonalé, případně se kterými se museli jeho autoři potýkat. Jedná se třeba o finanční bariéry, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nízkou osvětu, omezenou dostupnost určité služby, součinnost s veřejnou správou a další. 

Solutions journalism zkrátka neplní roli hlídacího psa demokracie, je spíše psem asistenčním. Směřuje žurnalistiku k vyšší kvalitě a hloubce, přinášející čtenářům inspiraci a obohacující veřejnou diskuzi o inovativní přístupy.