Klimatická změna patří mezi „hlavní mediální témata dnešní doby“. Přesto nemá značná část evropských médií přesně stanovenou redakční politiku, jak k této otázce přistupovat. Vyplývá to z nového průzkumu Evropské observatoře žurnalistiky.

Zejména veřejnoprávní média se k tématu klimatické změny zdráhají zaujmout konkrétní postoj a trvají na používání zajetých redakčních principů. Základní redakční kritéria, jako je nestrannost, objektivita a veřejný zájem, by se tak podle nich měla aplikovat na všechna probíraná témata, klimatickou krizi nevyjímaje.

Novější mediální platformy téma změny klimatu pojímají s promyšlenou strategií a ve většině případů mají i jasně formulovanou redakční politiku.

Na druhou stranu pro některé další tituly představoval rok 2019 zlomový moment ve způsobu, jakým k tematice přistupují. Právě loni Evropu postihla vlna veder a šlo o vůbec nejteplejší rok. Po celém světě docházelo k neočekávaným výkyvům počasí. Extrémní podmínky jenom přidávaly otázce klimatické změny na významu a témata rezonovala i ve zpravodajské agendě.

Rostoucí mediální záběr je hlavním důvodem, proč se Evropská observatoř žurnalistiky (EJO) zabývala způsobem, jakým evropská média problematiku klimatu pokrývají. Na studii spolupracovalo šest partnerů sítě EJO (Česká republika, Německo, Itálie, Polsko, Ukrajina a Velká Británie). Do průzkumu byla zařazena média různého zaměření, ovšem nejčastěji se jednalo o veřejnoprávní média, tradiční tištěná média a novější on-line tituly.

Obecně lze říci, že média uznávají závažnost klimatické krize a snaží se, aby bylo jejich publikum plně informováno o jejích důsledcích. Na druhou stranu tento vzorec nelze konzistentně aplikovat napříč kontinentem a v rámci různých mediálních typů.

Iniciativa „Covering Climate Now“

Pro výsledky studie bylo zásadní, zda se konkrétní médium připojilo k iniciativě „Covering Climate Now“ (CCN), kterou v roce 2019 zahájily časopisy Columbia Journalism Review a The Nation.

Cílem projektu CCN je zlepšit povědomí veřejnosti o dopadech klimatické změny a zvýšit tak rozsah a kvalitu mediálního pokrytí. Do listopadu 2019 se k iniciativě přihlásilo více než 350 zpravodajských organizací po celém světě. Všechny přitom souhlasily s tím, že se téma klimatu stane rutinní součástí jejich každodenního zpravodajství. Například britský deník The Guardian, pro který daná problematika patří mezi stěžejní témata již několik let, se k iniciativě připojil téměř okamžitě a stal se hlavním mediálním partnerem.

Ze zkoumaných zemí se pod CCN podepsalo pouze jedno veřejnoprávní médium, italská stanice RAI. Navzdory zjevné neochotě veřejnoprávních médií přijmout principy kampaně, které by potenciálně mohly ohrozit princip nestrannosti a vyváženosti, si většina vysílatelů uvědomuje zodpovědnost, kterou s sebou informování o změnách klimatu přináší.

Veřejnoprávní média si také uvědomují problém, který pro ně představuje změna vzorců konzumace zpráv. Starší publikum v celé Evropě se stále spoléhá na televizi jako na svůj hlavní zdroj informací. Na druhou stranu soukromá média si snaží udržet mladší publikum, a proto se zajímají a řeší problémy, které se naléhavě týkají právě mladší generace.

Dřívější odborná studie Something Old, Something New: Digital Media and the Coverage of Climate Change od Jamese Paintera z roku 2015, zjistila, že tituly vzniklé v čistě digitálním prostředí, jejichž cílové publikum bývá výrazně mladší než publikum starších médií, využívají mnohem širší rozsah nových stylů, formátů a tónů zpravodajství než zavedená média.

Průzkum EJO ovšem naznačuje, že tato realita se pomalu proměňuje. Novější média stále vedou při hledání inovativních způsobů, jak oslovit publikum prostřednictvím sociálních sítí. Na druhou stranu klasické tituly se poučily od svých mladších konkurentů. Prezentují stále širší škálu možných pohledů a sázejí na digitální nástroje.

Rozdělení Východ/Západ

Ve způsobu, jakým evropská média pokrývají změny klimatu, se projevuje rozdělení na Východ/Západ. Země střední a východní Evropy, jako je Česká republika nebo Polsko, jsou energeticky závislé na fosilních palivech. Mnoho Čechů a Poláků si myslí, že přechod k zelenějším zdrojům energetiky negativně ovlivní ekonomiku jejich země. Takové obavy potom mohou mít vliv na konzervativní média v obou zemích, která se zdráhají rámovat změnu klimatu jako stav nouze.

Situace je ještě výrazně odlišnější v zemích mimo Evropskou unii. Zde mezi zástupci médií převládá představa, že velká část publika je příliš zaměstnaná každodenními starostmi, a tak již nezbývá čas na péči nebo citlivost vůči životnímu prostředí. Novinářka ukrajinského internetového titulu Ukrainska Pravda Zhyttia pro EJO řekla, že ve chvíli, kdy její čtenáři neví, co budou jíst, nepatří změna klimatu k nejnaléhavějším problémům.

Česká republika

Otázka klimatické změny mnoho let patřila k okrajovým tématům a nejčastěji si nacházela prostor v nezávislých titulech. Jejich mladší publikum pocházející ze skupiny vzdělaných městských obyvatel se zajímalo o progresivní témata, která mainstreamová média buď přehlížela, nebo se jim nevěnovala vůbec. Situace se značně změnila v roce 2019. Všechna česká média, bez ohledu na typ a politické zaměření, loni prezentovala klimatickou krizi jako jedno z hlavních témat.

EJO oslovila několik redakcí a ptala se na redakční politiku týkající se klimatických témat. Zatímco mainstreamová a konzervativní média se do průzkumu vůbec nechtěla zapojit, levicová byla ochotnější.

Mainstreamová média bez konkrétní redakční politiky

Redaktoři České televize a Hospodářských novin odpověděli na otázky EJO pouze stručně a vyhýbavě. Přitom obě média patří mezi ta, která se problematikou zabývají a berou ji vážně. Při jejím pokrytí se spoléhají na běžné redakční zásady (nestrannost, objektivita a veřejný zájem), které aplikují rovnocenně i na všechna ostatní témata. Redaktor České televize iniciativu „Covering Climate Now“ neznal a editor Hospodářských novin na otázku týkající se CCN neodpověděl.

Redaktoři stanic Českého rozhlasu – Radiožurnál a Plus – na dotazy EJO nereagovali. Odpovědi EJO neobdrželo ani od internetového deníku Seznam Zprávy. Také Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt, se zdráhal prozradit jakékoliv informace o redakční politice při pokrývání klimatické krize. Respekt je přitom jedním z mála českých titulů, které se otázkami životního prostředí zabývají již od 90. let. Stejně jako ostatní mainstreamová média upřednostňuje spíše neutrální postoj.

Digitální média – „Budoucnost je teď“

Jakub Patočka, šéfredaktor levicového Deníku Referendum, řekl EJO, že jeho titul má stanovenou konkrétní redakční politiku s ohledem na životní prostředí již od svého založení v roce 2009. První ze tří hlavních principů je, že „nedávají prostor relativismu a už vůbec ne popírání”. Deník Referendum se také jako jediný ze zástupců českých médií přihlásil k iniciativě „Covering Climate Now“.

Téma bere vážně také levicový A2larm, který loni přišel se sérií článků „Budoucnost je teď“, v níž se klimatické krizi věnoval z různých perspektiv. Šéfredaktor Jan Bělíček řekl pro EJO, že A2larm se také (stejně jako britský The Guardian) rozhodl používat termín „klimatická krize“ přednostně před slovním spojením „změna klimatu“, které podle něj nedokáže dostatečně silně vyjádřit závažnost situace.

Oslovení šéfredaktoři Deníku Referendum a A2larm se domnívají, že jejich úkolem je poskytnout protiváhu silným zájmům, které ovládají většinu českých médií, a vymezují se proti tomu, co považují za „apatii mainstreamových médií”.

 Itálie

Rai Radio 3 – „priorita“

Jako jeden z mála veřejnoprávních vysílatelů se k iniciativě „Covering Climate Now“ připojil italský hlavní zpravodajský kanál Rai. Společně s ním další dvě stanice Rai – Radio 1 a 3, přičemž poslední zmíněný se věnuje kultuře a vědě. Zástupkyně stanice EJO sdělila, že pokrývání klimatických změn bere jako svoji prioritu.

Rossella Panarese, která působí jako editorka a moderátorka pořadu Scienza na Radiu3, řekla pro EJO: „Věříme, že je důležité prezentovat komplexitu problému a současný stav poznání, ale také společenské a kulturní aspekty změn klimatu.“

Přestože Rai Radio 3 se zaměřuje především na informování o nejnovějších vědeckých poznatcích, neopomíjí komplexitu tématu ani praktické tipy. Pořady nabízejí různé podněty, jak se mohou lidé chovat šetrněji k přírodnímu prostředí, včetně informací o dopadu cestování a turismu na přírodu.

Panarese zdůrazňuje, že jako novinářka zaznamenala „efekt Grety“, jak se hovoří o důsledcích globálního vlivu mladé švédské aktivistky Grety Thungerg. Protestní akce mladých lidí byly jedním z příběhů, které stanice Radio3 Scienza prostřednictvím svých pořadů vyprávěla.

Panarese také poznamenala, že se od vysílatelů očekává vyváženost; že budou rozdílné pohledy brát rovnocenně a každému věnují dostatečnou pozornost. To je podle jejích slov v případě popíračů klimatických změn problém. Předpoklad, že se o vědeckých faktech lze bavit stejně jako o politických stranách nebo fotbalových týmech, vnímá jako symptom „ztráty důvěry ve vědu“.

Corriere della Sera – zpravodajský zájem především

EJO mluvila s Paolem Virtuanim z deníku Corriere della Sera, jedněch z nejstarších italských novin. Virtuani pokrývá environmentální témata pro noviny už více než 20 let, ale pro EJO se vyjádřil, že Corriere della Sera nemá formálně žádnou editorskou politiku týkající se klimatické změny a že se médium zaměřuje na pokrytí „událostí všech druhů, ne na základě předpojatých předpokladů, ale na základě zpravodajských zájmů“.

Nicméně klimatická témata se často dostanou na titulní stranu a Virtuani sdělil EJO, že hnutí Fridays for Future inspirované Gretou Thunberg „jistě zvýšilo náš zájem pro environmentální témata“. Dodal, že veřejnost na pokrytí klimatické změny od deníku Corriere della Sera reaguje pozitivně: „Čtenáři mají o tato témata velký zájem a naše články o klimatu patří mezi nejčtenější on-line.“

Vice Italy – „nejen environmentální téma“

Vice Italy věnuje značný prostor klimatické změně, především na italské mutaci vědecko-technologického webu Motherboard. O tom svědčí fakt, že na stránkách najdete samostatnou rubriku „klimatická změna“.

Redaktorka italského Motherboardu Giulia Trincardi vysvětlila pro EJO, jak funguje editorská politika: „Poslední roky se editorská strategie týkající se klimatické změny celého Vice Italy soustředí na publikování vědeckých studií s mezinárodním ohlasem, rozhovory s vědci a pokrývání domácích témat spojených s klimatickými změnami.

„Naše pokrytí klimatické změny zahrnuje také projekty jako video dokument o dopadech klimatické změny v Benátkách nebo založení facebookové skupiny, ve které mohou čtenáři debatovat o klimatických tématech s novináři. Trincardi trvá na tom, že Vice Italy nevnímá klimatickou změnu pouze jako „environmentální téma, ale také jako politický a společenský problém“.

Společně s dalšími kanály Viceu se redakce Vice Italy připojila k iniciativě „Covering Climate Now“. V rámci toho produkuje speciální obsah, který se překládá do ostatních jazyků a mohou ho volně používat redakce z mediální skupiny Vice Group.

 Německo

ARD – „jedna z povinností veřejné služby“

Stejně jako mnoho jiných poskytovatelů veřejnoprávních služeb nemá německá veřejnoprávní stanice ARD stanovenou zvláštní redakční politiku pro pokrytí změny klimatu. Tomuto problému se však věnuje značná vysílací doba. V pokynech, které stanovují novinářské priority ARD pro rok 2019/20, se uvádí, že stěžejní vědecký program sítě „W wie Wissen“ se musí stále více zaměřovat na „výzvy moderního světa, jako je klimatická změna“. 

Podle Rainalda Beckera, šéfredaktora ARD, používá stanice celou řadu novinářských formátů, včetně zpravodajských programů, dokumentárních filmů a politických pořadů, ve kterých se tématu věnuje. „Pokrytí klimatických změn je součástí povinností veřejné služby ARD, proto se také tomuto tématu rozsáhle věnujeme,“ řekl Becker.

Neviděl proto potřebu, aby se ARD připojila k celosvětovým iniciativám, jako je „Covering Climate Now“. Podle Beckera je hlavní výzvou pro novináře, aby přistupovali k dané problematice z několika různých úhlů pohledu a popisovali, jaký dopad má změna klimatu na další oblasti, například na politiku, společnost, etiku, vědu, technologii a ekologii.

Der Spiegel – „není to jenom vědecké téma“

Der Spiegel – německý zpravodajský časopis s největším nákladem a také s jedním z nejčtenějších německých webů – nemá pro klimatickou změnu specifickou redakční politiku. Nicméně vedoucí vědecké redakce Kurt Stukenberg pro EJO řekl, že jeho redaktoři znatelně víc používají termín „klimatická krize“ místo „klimatická změna“.

Pokrytí tématu v podání Der Spiegelu se váže spíš ke zpravodajským událostem, ale Stukenberg trvá na tom, že jeho sekce téma monitoruje kontinuálně. Podle jeho slov se nezaměřují jenom na výkyvy teplot, ale snaží se vysvětlit čtenářům dopad tohoto jevu na všechny oblasti lidského života. „Klimatická krize není jenom vědecké téma; dlouhou dobu ovlivňuje politiku, společnost a ekonomiku stejně jako kulturu a další oblasti,“ řekl pro EJO.

V září minulého roku se Der Spiegel přidal k iniciativě „Covering Climate Now“ a v týdnu před Summitem OSN pro klimatickou akci v New Yorku publikoval sérii hloubkových článků týkajících se klimatu.

Süddeutsche Zeitung – „informujme o řešeních“

 Süddeutsche Zeitung, jedny z největších německých novin, podobně jako Der Spiegel nemají pro klimatické změny stanovenou redakční politiku. Vivien Timmler, redaktorka zaměřující se na téma udržitelnosti v rámci ekonomické redakce, sdělila EJO, že klimatu věnují stejnou pozornost a aplikují stejná kritéria jako na jakékoliv jiné téma. Podobně jako u Der Spiegelu klimatické změny pokrývají v rámci zpravodajských událostí. Nicméně během léta 2019 noviny vydaly dva speciály věnované tématu a každý z nich obsahoval od deseti ke dvaceti článkům.

„Je vcelku výzva snažit se oslovit co nejvíce čtenářů a přimět je, aby si vážnost klimatických změn uvědomili,“ řekla Timmler pro EJO. „Při pokrývání tématu musíte balancovat mezi komplexitou a zároveň vše podávat tak, abyste neodradili méně informované čtenáře.“ Dodala, že je rovněž výzvou snažit se čtenáře naučit přijmout méně optimistické vědecké předpovědi, ale také je přesvědčit, že ještě není příliš pozdě jednat. „Tímto se dostáváme do sféry konstruktivní žurnalistiky a to vyžaduje cílit na řešení – aniž bychom moralizovali, musíme zvolit tón, na který budou čtenáři reagovat.“

Polsko

Polský rozhlas a televize – žádná odpověď

EJO oslovilo veřejnoprávní vysílatele – televizi Telewizja Polska (TVP) a rozhlas Polskie Radio, ale na dotaz ohledně pokrytí klimatické změny ani v jednom případě nepřišla žádná odpověď.

Nicméně dvě nezávislá média zareagovala: deník Gazeta Wyborcza (největší noviny v zemi) a zpravodajský server Onet (jeden z největších polských „horizontálních“ portálů s více než 12 miliony uživateli měsíčně).

Gazeta Wyborcza – prioritní téma

Michał Olszewski, šéfeditor sekce Zelená Gazeta z výše zmíněného deníku Gazeta Wyborcza, řekl pro EJO, že klimatická změna je jedním z nejdůležitějších témat, které deník kdy pokrýval. Proto mu jsou připraveni věnovat tolik prostoru.

Podobně jako britský The Guardian, se kterým Gazeta Wyborcza spolupracovala za uplynulé roky na mnoha článcích, neváhal se polský deník připojit k iniciativě „Covering Climate Now“. Jako The Guardian přestala Gazeta Wyborcza používat termín „klimatické změny“ a místo toho prosazuje užívání spojení „klimatická krize“, aby se podtrhla naléhavost tématu.

On-line verze deníku má speciální rubriku „Wyborcza na zielono“, která se věnuje environmentálním tématům z lokální, národní i globální perspektivy. Olszewski řekl pro EJO, že se Gazeta Wyborcza kromě umístění tématu na první místo v prioritách snaží také experimentovat s formou, jak příběh poutavě vyprávět.

Onet – vědecká data

Portál Onet bere klimatickou změnu seriózně, ale neosvojil si agitační postoj do takové míry jako Gazeta Wyborcza. Piotr Kozanecki, vedoucí zpravodajství Onet, řekl, že server bere v potaz především očekávání čtenářů a podle toho tvaruje pokrytí událostí v Polsku i celosvětově.

Nicméně Kozanecki EJO také sdělil, že Onet v minulosti zkoušel čtenáře přesvědčit o významu různých faktorů ovlivňujících změnu klimatu, ale ne vždy byly takové články dobře přijaty. Onet se také z těchto důvodů nepřipojil k iniciativě CCN.

Kozanecki řekl, že Onet zakládá své pokrytí klimatické změny především na vědeckých datech a důkazech, aby neposkytovali prostor pseudo nebo paravědeckým hlasům. V listopadu server – ve spolupráci se společností Airly monitorující kvalitu ovzduší – nastartoval projekt „Oddychaj Polsko“. Jeho cílem je upozornit na alarmující znečištění ovzduší v zemi.

Ukrajina

Ukrajinská média obecně nevěnují změně klimatu příliš mnoho prostoru. Zpravodajské pokrytí téměř vždy reaguje jen na události přitahující velkou pozornost, jakou byl například projev Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN v září loňského roku. Média zde nedostatečně informují o základních problémech spojených s klimatickou změnou.

Ukrajinský tým EJO se obrátil na tři média – veřejnoprávní televizi UA: PBC, týdeník Ukrainskyi Tyzhden a zpravodajský web Ukrainska Pravda Zhyttia. Zástupci veřejnoprávní televizní stanice a serveru Ukrainska Pravda Zhyttia uvedli, že nemají žádnou konkrétní redakční politiku. Šéfredaktor časopisu Ukrainskyi Tyzhden Dmytro Krapyvenko odpověděl uvážlivěji, což naznačuje, že v redakci o přístupu k tématu probíhá diskuze.

UA: PBC – nedostatek odbornosti

Mariya Frey, vedoucí producentka regionálního vysílání, potvrdila, že veřejnoprávní televize nemá nastavená žádná konkrétní redakční pravidla pro pokrytí témat spojených s klimatickou změnou. Frey uvedla, že ačkoli se novináři UA: PBC o toto téma zajímají, pro hloubkové a kontextualizující pokrytí v ukrajinských médiích schází kvalitní odborné znalosti.

Ukrainskyi Tyzhden – vyhnout se humbuku

Šéfredaktor týdeníku Dmytro Krapyvenko EJO řekl, že vydali několik speciálních čísel věnovaných změnám klimatu. Novináři se zaměřili na souvislosti s ukrajinskými environmentálními problémy. Krapyvenko zdůraznil, že časopis Ukrainskyi Tyzhden nechce „být mainstreamovým titulem, který se veze na módních trendech, ale snaží se poukazovat na řešení problému a hledat na něj různé názory. Naším posláním je vytvářet trendy, ne je následovat.“

Krapyvenko řekl, že týdeník upřednostňuje střízlivý a objektivní přístup, snaží se vyhnout tomu, co označil za „humbuk a dogmatiku“. Ukrainskyi Tyzhden si podle něj bere za vzor konzervativní německý deník Die Welt, který má vyvážený přístup a je schopen prezentovat problém v širším kontextu.

Krapyvenko poznamenal, že Ukrainskyi Tyzhden často publikuje překlady článků, které se původně objevily v Die Welt, a že střízlivý tón těchto textů vyhovuje jeho redakční politice. Podle jeho slov by se zpravodajská média měla snažit vyhýbat zbytečné panice i popírání. Místo toho by měla přistupovat k tématu „s opatrností, vyhýbat se nebezpečným zjednodušením a zobecněním“.

Ukrainska Pravda Zhyttia – málo původního obsahu

Novinářka Iryna Andreytsev ze zpravodajského webu Ukrainska Pravda Zhyttia uvedla, že se redakce při pokrytí tématu silně opírá o překlady ze zahraničních médií a pouze zřídka přináší v této oblasti původní obsah.

Vysvětlila, že hlavním důvodem je nedostatek zdrojů, dalšími faktory je nedostatek novinářů s odpovídající znalostí problematiky a lhostejnost ukrajinské veřejnosti.

Andreytsev uvedla, že jen málo ukrajinských novinářů má technické znalosti k tomu, aby tématu porozuměli, přesto se mnoho z nich snaží zpřístupnit ho širší veřejnosti. Dodala, že je výzvou přesvědčit čtenáře, aby se o tuto záležitost zajímali. „Když někdo nemá dost peněz na nákup potravin, je obtížné ho přesvědčit, že je změna klimatu důležitá. Musíte lidem být schopni objasnit souvislost mezi změnou klimatu a našimi základními lidskými potřebami.“

Velká Británie

BBC – jasná pravidla

BBC v uplynulém roce vynaložila velké úsilí, aby pokryla téma inovativně a z mnoha různých úhlů pohledu. Zároveň poskytla divákům a posluchačům užitečné rady o tom, jak mohou volbou svého životního stylu skutečně něco změnit.

Dříve BBC narazila v momentě, kdy dala prostor popíračům klimatických změn, aniž by dostatečně oponovala jejich názorům nebo jasně zvýraznila, že dotazovaný vyjadřuje osobní názor (který je ovšem v rozporu s vědeckým konsenzem).

V návaznosti na výtku ze strany mediálního regulátora Ofcom vydal na podzim roku 2018 ředitel zpravodajství a publicistiky BBC směrnici redakční politiky pro všechny zaměstnance. Ta znovu potvrdila pozici BBC a směrnice zdůrazňovala vyváženost informování o problému.

BBC se nevyjádřila k dotazu EJO, zda jasné pokyny pro nestranné informování znamenaly nějaký posun.

V roce 2019 BBC kontinuálně pokrývala klimatické změny v televizním vysílání i na zpravodajských serverech BBC. Veřejnoprávní médium také dávalo menší prostor popíračům klimatických změn nebo lidem jinak vystupujícím proti klimatické akci.

Jedním z významných programů byl dokument „Climate Change: The Facts“, který moderoval respektovaný David Attenborough a pomohl zvýraznit naléhavost situace.

V lednu 2020 BBC oznámila programové plány na celoroční řadu speciálního pořadu věnovaného klimatickým změnám s názvem „Our Planet Matters“.

The Guardian – cestou kampaně

Středolevicový deník The Guardian již dlouho vede informační kampaň upozorňující na klimatické změny.

Podle editora environmentální rubriky Damiana Carringtona (citovaného Jamesem Painterem v „Poles Apart: The international reporting of climate scepticism“) došlo ke skutečnému „postupnému posunu“ v informování o klimatických tématech již v roce 2008. The Guardian rozšířil svoji environmentální reakci a jasně komunikoval svoji filozofii, tedy že články o změně klimatu nebude uveřejňovat ve zvláštní sekci a bude neustále zdůrazňovat vztah tématu k vodě, energii, produkci potravin nebo dopady klimatické změny na globální populaci.

Po spuštění iniciativy „Covering Climate Now“ noviny oznámily, že aktualizovaly svá pravidla. Nejdůležitějším bodem bylo doporučení používat „termíny, které přesněji popisují environmentální krizi, jíž svět čelí“. Slova „krize“ nebo „zhroucení“ by proto měla být upřednostňována před „změnou klimatu“. Jak uvedla šéfredaktorka Katharine Viner: „Změna klimatu zní spíše pasivně a umírněně, ale to, o čem mluví vědci, je katastrofa pro lidstvo.“

The Guardian následně oznámil, že došlo také ke změnám ve výběru snímků vhodných pro ilustraci klimatické změny. Fotoeditorka Fiona Shields vysvětlila, že poté, co se radila s výzkumnou organizací Climate Visuals, rozhodla se upřednostňovat pro ilustraci důsledků klimatické nouze fotografie života lidí v postižených oblastech než snímky ledních medvědů na tajících ledových krách.

Vice UK – „nejvyšší priorita“

Vice UK je digitální zpravodajská platforma, která cílí hlavně na mladší publikum. Témata životního prostředí jsou pro ni charakteristická. Její mateřská společnost Vice Media Group definuje roli všech svých mediálních odnoží jako„skutečného průvodce do nejistého světa“. V září 2019 Katie Drummond, viceprezidentka Vice Digital, prohlásila, že pokrytí klimatických změn bylo pro celý sektor klíčové.

Vice Media Group se jako celek přihlásila k iniciativě „Covering Climate Now“. Pro Vice UK, stejně tak jako pro italskou mutaci, se pokrytí klimatické krize stalo prioritou. Jedním z klíčových témat zpravodajství je rubrika „Save Yourselves“. Zde Vice UK pravidelně přináší články, které čtenářům poskytují praktické tipy, jak zmírnit hrozbu pro planetu.

Šéfredaktorka britské Vice UK Jamie Clifton pro EJO řekla, že připojit se k iniciativě CCN byl velmi přirozený krok. „Životní prostředí je téma, které nás jako redakční tým hluboce zajímá… Toto téma bylo už dříve redakční prioritou.“

Stejně jako všechny projekty Vice Media i Vice UK klade velký důraz na vizuální způsoby komunikace (fotografie i videa), silně se spoléhá na kanály sociálních médií a neustále se snaží zapojit své publikum do debaty.

Vice UK občas čerpá obsah od jiných lokálních mutací. Příkladem je článek původně publikovaný ve Vice Italy: „Které z vašich oblíbených aplikací a webů jsou pro životní prostředí nejhorší“.

O projektu

Projekt „Berou evropská média klimatickou změnu dostatečně vážně?“ je součástí probíhající spolupráce na studiích a výzkumu Evropské observatoře žurnalistiky.

Metodologie

Analýza byla provedena na šesti univerzitách a výzkumných ústavech napříč Evropou. Přispěvatelé se zaměřili na tři různé druhy médií ve svých zemích (ve většině případů na veřejnoprávní vysílací organizace, na tištěné a on-line médium). V případech, kdy redakční politika týkající se změny klimatu nebyla jasně stanovena, přispěvatelé požádali vyšší redakční personál, aby svou politiku v této záležitosti nastínili. Tito editoři byli také požádáni, aby identifikovali, co považují za hlavní výzvy, kterým čelí novináři referující o změnách klimatu.

Síť EJO

Autoři článku

Paula Kennedyová, editorka britské EJO a spolupracovnice Reuters Institute for the Study of Journalism při Univerzitě Oxford

Přispěvatelé

Miloš Hroch a Sandra Štefaniková, Karlova univerzita, Praha, EJO Czech Republic

Tina Bettels-Schwabbauerová, Erich-Brost-Institut TU Dortmund, German EJO

Philip Di Salvo a Antonio Nucci, Università della Svizzera italiana, Lugano, EJO Italy

Adam Szynol a Michal Kuś, Wrocław University, EJO Poland

Halyna Budivska, National University of “Kyiv-Mohyla Academy”, Kiev, EJO Ukraine

Poděkování

Poděkování patří Richardu Blackovi, Scottu Brennenovi, Jamesi Painterovi, Mikeu Schäferovi a Meere Selvaové za jejich doporučení a rady.

 

Líbí se vám článek? Čtete také:

How Vice, BuzzFeed, and the Huffington Post Report Environmental Issues.

 

 

Úvodní foto: Kangaroo Island bushfire, Australia / Photo by robdownunder / Source: Flickr / Licenced under CC BY-NC-ND 2.0

Ostatní obrázky: Facebook Screenshots (Vice Italy’s climate crisis group, z webů BBC, Guardian, A2larm, ARD and Onet)